Fenomén kolektivního vědomí je
veskrze pozitivní záležitost. Wikipedii používají miliony lidí
každý den, díky projektům jakým je FoldIt může každý z nás pomoci při vývoji léků proti rakovině, či
AIDS. Víc hlav víc ví. Vývojáři mobilních aplikací si ale
uvědomili, že tenhle princip se dá použít i proti systému a tak
se zrodila androidová aplikace FareBandit (v internetové podobě na farebandit.cz), která
upozorňuje na to, kde jsou zrovna dopravní kontrolóři. Každý
uživatel může vložit informaci o tom, kde zrovna potkal revizora
a ostatní cestující tak mají možnost se mu vyhnout. Když tuto
snahu porovnáte s výše zmíněným portálem FoldIt, trochu vám
princip kolektivního vědění zhořkne na jazyku.
Jak na to?
Ukázka aplikace FoldIt, kde uživatelé hledají ideální uspořádání bílkovin, které může pomoci ve vývoji léků; Pozitivní ukázka kolektivní inteligence (zdroj: www.root.cz) |
Jak na to?
Princip je jednoduchý. Uživatel si
aplikaci stáhne do svého přenosného zařízení a kdykoliv potká
revizora, zadá údaje o jeho poloze do systému, který informaci
zobrazí všem ostatním uživatelům. A to s minimální grafickou
úpravou v jednoduché formě „nick uživatele; odkud kam; číslo
tramvaje, autobusu či metra; krátký popis“. To že někdy
je sám nápad víc než preciznost provedení dokládá i to, že
projekt FareBandit v únoru letošního roku zvítězil na přehlídce
App parade, kde se prezentují mladí čeští a slovenští vývojáři
mobilních aplikací se svými výtvory. Škála funkcí aplikace je
zatím omezená, ale dá předpokládat, že se do budoucna bude
rozšiřovat, kupříkladu o mapy a další, protože její
popularita pomalu roste a sám autor chce s aplikací pracovat i za
hranicemi České republiky. A popularitě přidává i fakt, že
aplikaci lze stáhnout zdarma.
Zdroj: www.androidaplikace.cz |
Jen v jednotě je síla
Je však na první pohled patrné, že
celý systém má řadu much. Především jde právě o uživatelskou
základnu, na kterou systém klade hned několik nároků:
- MnožstvíFareBandit sice „funguje“ pro několik největších měst ČR, ale o reálné funkčnosti se dá hovořit asi jen v Praze, kde počet uživatelů je dostatečně vysoký, aby zajišťoval alespoň minimální efektivitu systému. Nevím jak vy, ale já narazím v Praze na revizora tak jednou za dva měsíce, tedy můj přísun informací by byl býval minimální, stejně jako asi od každého jednotlivce. Aby se tedy ve streamu objevoval dostatek aktuálních informací musí být uživatelů spíše desetitisíce, než tisíce. Navíc se dá předpokládat, že do aplikace se zapojí pouze černí pasažéři, nikoliv slušní lidé, kteří za požívání služby řádně platí – potenciální okruh uživatelů se tak radikálně snižuje. V současné době aplikaci užívá dle samotného autora Petra Pechouška zhruba 14 tisíc uživatelů a stream je aktualizován novou informací v průměru zhruba každých 15 minut. S ohledem na pohyblivost revizorů to ale není číslo tak vysoké, jak by se mohlo zdát.
- LokaceFareBandit sice může stáhnout do smartphonu každý člověk s operačním systémem Android, ale pokud nežije v jednom z měst pro která je aplikace určena, ztrácí jeho užívání smysl. Tím se okruh uživatelů dále snižuje pouze na obyvatele největších měst
- AktivitaNestačí systém pouze nainstalovat a pasivně přijímat informace jak je tomu u mnoha portálů založených na kolektivním sdílení informací, jakým je kupříkladu wikipedie. Aby systém fungoval efektivně, musí se pokrýt plocha čítající stovky zastávek a dopravních linek a tedy přinejmenším v začátcích musí každý aktivně podávat zprávy. Na rozdíl od wikipedie totiž zůstávají informace sdílené na FareBandit aktuální jen několik málo minut, tedy aktualizace jsou nutné neustále. To je největším kamenem úrazu. Revizoři v tramvajích a autobusech jsou v pohybu stále a revizoři na stanicích metra se přesouvají během několika minut. Uživatelská základna tak musí čítat desetitisíce lidí, aby byla aplikace plně efektivní.
- Poctivost v nepoctivostiAutoři také musí spoléhat na to, že komunita nepoctivců a černých pasažérů k sobě bude upřímná a nebudou se do ní dostávat trollové, sami revizoři, či rozezlení majitelé platných lístků. Vkládání mylných informací totiž celý systém může postavit úplně na hlavu
Spravedlnost je slepá a tolerantní...
Užívání MHD je služba za kterou se
má platit a to bez ohledu na to, že spousta lidí vnímá pražskou
dopravu za nekvalitní a předraženou, protože za plotem je tráva
zelenější, koleje rovnější a motory rychlejší. Omyl, pražská
doprava se tradičně řadí mezi nejlepší v Evropě a příznivou
cenou jízdného obzvlášť. Ale i kdyby koneckonců MHD byla tak
zlá jak někteří tvrdí, není to přece důvod užívat službu a
neplatit za ní. Proč je všeobecně považováno za špatné odjet
od pumpy bez placení, odejít z restaurace bez placení, ale je tak
nějak omluvitelné jezdit na černo? Sama aplikace FareBandit stojí
u hranice zákona, avšak nepřekračuje ji. Co do protiprávnosti je
klíčové zda-li autor vědomě nabádá k porušování zákona či
nikoliv; dle Lidových
novin a jimi oslovených právníků, je však aplikace pouze
platforma a nikoliv nabádání k protiprávnímu jednání, podobně
jako se v rádiích smí informovat o umístění radarů u silnic.
Legální tedy aplikace je, zda-li je morální už je na posouzení
každého uživatele.
O něco blíže hraně zákona však je
aktivita, která nebyla záměrem aplikace ale objevila se samovolně.
Oproti původnímu plánu autora Petra Pechouška se totiž přes
FareBandit sdílí nejen informace o revizorech, ale i sms jízdenky.
Jeden z cestujících si ji zakoupí a údaje poté vloží do
aplikace, odkud si je do svých mobilů stáhnou ostatní uživatelé.
Na jednu jízdenku tak může cestovat několik uživatelů najednou.
Od těchto aktivit se autor distancuje a přestože jej uživatelé
žádají o úpravu aplikace a zařazení sekce pro sdílení
jízdenek, odmítá. Revizoři sice mají možnost si platnost
jízdenky ověřit tím, že se sami informují, na jaké telefonní
číslo byla původní jízdenka odeslána a jestli souhlasí s
číslem cestujícího, který se jí prokazuje, tuto možnost však
nevyužívají často, protože zabírá čas a mnozí tak raději
potenciálního černého pasažéra pustí.
Online verze www.farebandit.net |
Šimon Presser
No comments:
Post a Comment