Mediální proroci: Kdo umí, tvoří DUMy

Kdo umí, tvoří DUMy

Kdo chvíli rukou psal, již píše opodál

Svět se vyvíjí neuvěřitelným tempem, objevují se nové technologie a nové přístupy, a kdo nechce z kola ven, musí držet krok. Proto také školství, dokonce i to české, musí přijmout za své některé novoty, jež by měly pomoci žáčkům, žákům a studentům k efektivnějšímu studiu. Není již žádnou novinkou, že práce s osobními počítači se stala neoddělitelnou součástí učitelského povolání.

Většina dokumentů se dnes archivuje v elektronické podobě, některé pouze v ní, na některých školách neexistují papírové třídní knihy ani žákovské knížky. Učitelé neustále dokumentují veškeré povinné i nadrámcové aktivity a o nich se nepíše rukou ani na psacím stroji. Digitalizujeme.

Jedním z pedagogických fenoménů poslední doby jsou digitální učební materiály, familierně nazývané DUMy. Díky bezedným kasičkám evropských fondů, díky třesoucím se oslíčkům s kouzelným jménem Grant školy po celé České republice radostně nakoupily interaktivní tabule a připravily učitelům další rozšíření obzorů. Aby z Grantů padaly dukáty, bylo totiž potřeba pro interaktivní tabule vytvořit také výukové materiály. Zapojila se většina pedagogů, ať už kvůli přímému příkazu, sociálnímu tlaku nebo finanční motivaci (kdo jiný vám jen tak zaplatí 300,- Kč za 9 hodin práce?).

Chytré tabule

Nejrozšířenějšími typy interaktivních tabulí u nás jsou tabule ACTIVBoard, které fungují na elektromagnetickém principu, a tabule SMARTBoard fungující na principu odporovém (to jsou ty, které by měly být opatřeny výrazným štítkem Nepoužívat fixy!). Tyhle novodobé tabule mají oproti těm klasickým dřevěným či plastovým pro učitele mnoho výhod. V prvé řadě nehrozí umazání rukávů od křídy či stíratelného popisovače, ale to je teprve začátek. Tabule mají integrovaný software, který z nich dělá opravdu chytré obdélníky. Software obsahuje řadu nástrojů pro různé předměty, různá pozadí a galerie. Tabule se tak v mžiku dokáže proměnit v notovou osnovu, na kterou přilétají noty zahrané na připojených klávesách, nebo v nástěnnou mapu či rýsovací prkno včetně soustavy souřadnic a všech geometrických nástrojů (učitelům, potažmo jmenované „službě“, teda odpadá také nutnost nosit do hodiny monstrózní pomůcky). Ukázalo se však, že i klasické tabule měly své klady. Na zeď přišroubovaným obdélníkem se například špatně manipuluje, jakkoli je chytrý a interaktivní. A tak se mezi novodobé vybevení školní učebny zařadil stupínek umožňující žákům (možná i pedagogům) nižšího vzrůstu důstojnou interakci s horní částí tabule.

Vezmi interaktivní tužku, namaluj mi hrušku

Aby pedagogové do digitalizace zahrnuli také své přípravy na hodiny a aby potenciál interaktivních tabulí plně využili, začali tedy vytvářet digitální výukové materiály. Při jejich tvorbě se (ne)násilně seznámili s prostředím interaktivních tabulí a s programy, s nimiž operují. Měli by tedy nyní být schopni získané dovednosti využívat i do budoucna a tvořit si DUMy další a další a usnadňovat tak práci nejen svému budoucímu já ale i svým kolegům.

Největším českým shromaždištěm těchto materiálů je portál www.dumy.cz. Myšlenka je to vskutku skvělá, DUMy lze vyhledávat podle klíčových slov, podle stupně vzdělávání, podle předmětu, podle autora či podle typu souboru. Asi nejčastější příponou, s níž se v databázi můžeme setkat, je zatím ppt nebo odp - prezentace je zřejmě stále považována ze efektní záležitost. Bohužel dle mého názoru ne všichni tvůrci dokážou plně využít jejího potenciálu a dosáhnout skutečné interaktivity, občas zůstává pouze u audiovizuálních efektů.

http://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=http://dumy.cz/nahled/56

Vyskytují se zde také soubory typu doc, docx, nabízející interaktivitu na úrovni papíru a tužky. Některé html soubory jsou skutečně interaktivní, avšak jedná se většinou o jednu webovou stránku s jedinou aktivitou.

http://www.xpmath.com/forums/arcade.php?do=play&gameid=12

Všechny zmíněné nedostatky by mohly překonat právě soubory tvořené v programech přímo určených pro interaktivní tabule (soubory s příponami gwb, etng, flp či notebook). Tyto programy obsahují kromě vlastní galerie obrázků, pozadí, stylů, grafických prvků a interaktivních nástrojů, také vždy několik zábavných výukových subaplikací (například oběšenec, křížovka či pexeso). Celkově k tvorbě skutečně interaktivních materiálů přímo vybízejí, ačkoli jejich uživatelské prostředí není z mého pohledu z nejpřátelštějších. Snad záměrně je ovládání co nejjednodušší, aby jej zvládl i naprostý počítačový analfabet (není to tak dávno, co někteří pedagogové absolvovali školení o práci s MS Office), což pokročilejším uživatelům paradoxně práci poněkud ztěžuje.

Nicméně po určité době se člověk s programem sžije a naučí se využívat všechny výhody, které oproti výše uvedeným - spíše kancelářským - programům má. (Řekněte sami, jak lze nenajít zalíbení například v nástroji nazvaném „Nekonečný klonovač“?) Software je také nadále vyvíjen, a tak novější verze jsou rozšířeny o další obrázky v galerii, další subaplikace, další kreativní nástroje a další jazykové sady. (Většinou se nejedná o české programy a v počátcích tedy byli při tvorbě DUMů dost zvýhodněni učitelé anglického jazyka, neboť se mohli opřít o nejbohatší základnu předdefinovaných stránek a již hotových aktivit.) Vzhledem k tomu, že všechny DUMy jsou publikovány pod licencí Creative Commons, je možné bez obtíží použít i díla ostatních pedagogů. Díky hodnocení odborníků i uživatelů má pedagog také představu o tom, jaké kvality je DUM, který ho zaujal, a především jako tvůrce materiálu dostává zpětnou vazbu a může se tedy dále zdokonalovat.

A co děti? Mají si s čím hrát.

Žáci samozřejmě novinku začleněnou do výuky nadšeně uvítali, tak jako kdysi bylo příjemným zpestřením promítání z meotaru, i nyní má použití interaktivích učebních materiálů pozitivní ohlas. A nejen to. Vypadá to, že se zapojením moderních technologií a moderních médií do výuky skutečně daří dosahovat vytyčených cílů, jako jsou větší motivace ke studiu nebo vyšší aktivita žáků v hodině. Práce s interaktivními materiály je oproti aktivitám u dřevěných tabulí například rychlejší, a tak se u tabule s nadšením vystřídá více žáků. Také zpětná vazba o správnosti odpovědi je poskytnuta leckdy v příjemnější podobě než dosud (kdo by si nevyslechl raději elektronické davové „Bůůůůů!“ než učitelovo „Ty ses na to ani nekoukl!“ ?).

Čím víc gifů, tím víc DUM

Neznám budoucí kroky v této oblasti, ale snad se v aktuální podobě jedná zatím jen o jakousi testovací fázi nového druhu výuky. Snad si české školství nevystřílelo všechny náboje hned v úvodu. Byla by škoda ustrnout v produkci digitálních učebních materiálů takto na začátku, kdy se pedagogové s prostředím jejich tvorby tevprve seznamovali (a řada z nich se při tom konečně dověděla, že k formátování textu neslouží bezhlavé klování do mezerníku či entru). Byla by škoda nabízet ostatním pedagogům a především žákům materiály, které míru interaktivity měří množstvím neopodstatněných gifových obrázků. Nezbývá než doufat a věřit v lepší a interaktivnější zítřky.