Sunday, November 10, 2013

Když víc hlav víc nepřemýšlí

Když víc hlav víc nepřemýšlí


Den co den usedají desetitisíce matek ke svému počítači, aby se namísto péče o děti mohly věnovat chatování se svými virtuálními kamarádkami. Podobně jako pracující a uvažující lidé slaví výročí Sametové revoluce, matky na mateřské dovolené oslavují rok 2004. Právě tehdy totiž vznikl server Mimibazar.cz, který jim umožňuje sdružovat se nad bezvýznamnými tématy, vyměňovat si dětskou pornografii a strávit na internetu příjemným pokecem většinu dne, který by jinak mohly promrhat úklidem, péčí o své potomky či snad, chraň Bůh, četbou.
Server nabízí neskonale širokou škálu možností, díky kterým může ženám na mateřské dovolené v plné míře suplovat reálný svět. Jediné, co by snad na Mimibazaru mohla kritická návštěvnice postrádat, jsou knihy Padesát odstínů šedi, Padesát odstínů 

Jeden z fenoménů poslední doby – výsledku úprav v malování
 tzv. scrapbooku se na Mimibazaru předzívá „skrepík“.

temnoty a Padesát odstínů svobody v pdf souborech. Překvapivě zůstává nedostupná také stránka www.mimibazar.cz/prebalovacipult. Není však sporu o tom, že Mimibazar je pro ženy na mateřské dovolené platformou, na které mohou vést plnohodnotný virtuální život, ve kterém jim všichni rozumí. Nemusí díky tomu konečně skrývat své emoce, což nadšeně demonstrují nekonečnými šňůrami smajlíků.


Mimibazar funguje na několika různých úrovních. Není jen diskusním serverem (ačkoli tato jeho funkce v současnosti dominuje), nýbrž také second-handem, blogem a lifestyle médiem. Díky tomu se více než dvě stě tisíc žen, které na server každý den přijdou, může dozvědět, jak se obléci jako ruská turistka, zjistit kam všude ve svém bytě mohou dát obrázky Honzy Volfa či svému potomkovi koupit vkusnou skoro padnoucí bundičku.

Skutečným srdcem Mimibazaru však je místní diskusní fórum. Právě tam se projevuje kolektivní inteligence – někdy přináší hmatatelné a užitečné výsledky, jindy pak obskurní výplody mysli, které jsou veskrze kombinací poznatků získaným čtením bulvárních deníků a klevetěním se sousedkou.

Rozmanitost věcí řešených na diskusním fóru je nesmírná. Každá uživatelka může vytvořit vlastní vlákno, a tak na fóru nalézáme témata jako „VyVolení, anorexie, dovolená v Chorvatsku či miminka 2013“. Jediným společným jmenovatelem každého příspěvku je četnost smajlíků. Podobně jako odborníci uvádějí, že drtivou většinu pocitů z mezilidské komunikace utvářejí neverbální signály, jsou často smajlíci více vypovídající než sdělení samotné.  Pravidla pro jejich používání jsou dvě – uživatel musí použít smajlíka vždy, kdy je to alespoň trochu možné, a alespoň jeden by se měl v příspěvku opakovat vícekrát.

Skutečně pozoruhodný je však obsah příspěvků. Jejich povaha jde rozdělit do několika kategorií –

a) Děti. Drtivá většina návštěvnic Mimibazaru má malé děti. Je neskonale populární se jimi chlubit – a to nehledě na to, zda jsou zrovna nahé či oblečené, umyté či pokálené, krásné či odpudivé. Zajímavou skutečností je také to, že celé řadě uživatelek, které stály u zrodu serveru, děti již dorostly a tak se na Mimibazaru můžeme setkat také s fotografiemi čtrnáctiletých dívek, které před zrcadlem objevují svou ranou sexualitu.
b) Hoaxy. Mezi návštěvnicemi serveru není příliš populární kritické myšlení. Právě proto je Mimibazar každodenně zahrnován desítkami poplašných a dalších lživých zpráv všeho druhu. Podobné zprávy se na Mimibazaru šíří rychle, neboť jediné, co může hormonálně nevyrovnaným ženám s laktační nebo jinou psychózou znemožnit posílat podobné zprávy dál, je rychlost vesnického internetu.
c) Oblečení. Některé uživatelky neznají, nebo nechtějí znát rozdíl mezi sekcí inzerce a diskusním fórem a snaží se na něm proto prodávat oblečení. Další skupina uživatelek se pak zaobírá výměnou kontaktů na své oblíbené second-handy a vzájemným chválením fotografií obtloustlých žen s nevkusně zkombinovaným obečením.
d) Studium. Možná, že to bude překvapením, nýbrž celá řada žen na mateřské dovolené zároveň studuje vysokou školu. Vzhledem k tomu, že se jedná veskrze o několik neustále se opakujících oborů, jsou zkušenější uživatelky schopny radit těm méně zkušeným. 
e) Další příspěvky. Rozmanitost témat je ohromná, proto většina z příspěvků nespadá ani do jednoho z výše uvedených demonstrativních příkladů. Každopádně se veskrze jedná o zcela banální záležitosti, jejichž diskutování nemůže přinést žádný užitek. V okamžiku, kdy někdo nastolí zásadnější téma, je spíše výjimkou, že by se dočkal (správné) odpovědi.

Server Mimibazar tak je reprezentativním příkladem místa, kde se střetávají desetitisíce mozků, a přesto se nevytváří jako produkt kolektivní inteligence dočista nic. Ba co víc, dochází k tomu, že střet této masy lidí podporuje šíření zavádějících zpráv, programovou trivializaci lidského vyjadřování, nadměrné odhalování osobního život a jeho přesouvání do virtuálního světa. Mimibazar je tedy zvráceným projektem, který vytváří paradoxní situaci, kdy setkávání lidí nevede k výměně zkušeností, nýbrž naopak devastaci jejich intelektuální úrovně.

Těžko říci, co determinuje směr, kterým se společná konverzace vydá. Přesto je více než zjevné, že server Mimibazar je od okamžiku, kdy byl vytvořen pro skupinu nudících se lidí, odsouzen k intelektuálnímu úpadku. Mimibazar a servery jemu podobné jsou živým dokladem toho, že ne vždy přináší konverzace lidí pozitivní výsledky a někdy může být až kontraproduktivní.

Ladislav Zibura

2 comments:

  1. Obávám se, že tady autor narazil na hlubší společenský problém. A to Na vyčlenění mateřství ze společenství běžných dospělých lidí. Předpokládám, že na semináře do Hollaru nedochází matky společně se svými dětmi, asi by je odtamtud rychle hnali. Mimibazar, se svou děsivou hormony nabuzenou energií, na mě působí jako místo, kde jsou s tímhle vyloučením matky nejen smířené, ale ještě si v ní libují. Všechna ta online aktivita jde skutečně vniveč, ale jde ji produkovat s dítětem na klíně. To ve světě zaměřeném na výkon s takouvou samozřejmostí nejde.

    ReplyDelete
  2. Jsem rád, že tu zazněl opačný názor. Autor se staví do role arbitra toho, co je "inteligentní" a co nikoli a uplatňuje na to velmi úzkou, dominantní, maskulinní perspektivu. Je možné, že to myslel v nadsázce, ale není to z textu zcela zřejmé.

    ReplyDelete