Když víc hlav víc nepřemýšlí

Server nabízí neskonale širokou škálu možností, díky kterým
může ženám na mateřské dovolené v plné míře suplovat reálný svět. Jediné,
co by snad na Mimibazaru mohla kritická návštěvnice postrádat, jsou knihy
Padesát odstínů šedi, Padesát odstínů
Jeden z fenoménů poslední doby – výsledku
úprav v malování
tzv. scrapbooku se na Mimibazaru předzívá „skrepík“.
temnoty a Padesát odstínů svobody v pdf
souborech. Překvapivě zůstává nedostupná také stránka www.mimibazar.cz/prebalovacipult.
Není však sporu o tom, že Mimibazar je pro ženy na mateřské dovolené platformou,
na které mohou vést plnohodnotný virtuální život, ve kterém jim všichni rozumí.
Nemusí díky tomu konečně skrývat své emoce, což nadšeně demonstrují nekonečnými
šňůrami smajlíků.
Mimibazar
funguje na několika různých úrovních. Není jen diskusním serverem (ačkoli tato
jeho funkce v současnosti dominuje), nýbrž také second-handem, blogem a lifestyle
médiem. Díky tomu se více než dvě stě tisíc žen, které na server každý den
přijdou, může dozvědět, jak se obléci jako ruská turistka, zjistit kam všude ve
svém bytě mohou dát obrázky Honzy Volfa či svému potomkovi koupit vkusnou skoro
padnoucí bundičku.
Skutečným srdcem Mimibazaru však je místní
diskusní fórum. Právě tam se projevuje kolektivní inteligence – někdy přináší
hmatatelné a užitečné výsledky, jindy pak obskurní výplody mysli, které jsou veskrze
kombinací poznatků získaným čtením bulvárních deníků a klevetěním se sousedkou.
Rozmanitost věcí řešených na diskusním fóru je nesmírná. Každá
uživatelka může vytvořit vlastní vlákno, a tak na fóru nalézáme témata jako „VyVolení,
anorexie, dovolená v Chorvatsku či miminka 2013“. Jediným společným
jmenovatelem každého příspěvku je četnost smajlíků. Podobně jako odborníci
uvádějí, že drtivou většinu pocitů z mezilidské komunikace utvářejí neverbální signály,
jsou často smajlíci více vypovídající než sdělení samotné. Pravidla pro jejich používání jsou dvě –
uživatel musí použít smajlíka vždy, kdy je to alespoň trochu možné, a alespoň jeden
by se měl v příspěvku opakovat vícekrát.
Skutečně pozoruhodný je však obsah příspěvků. Jejich povaha
jde rozdělit do několika kategorií –
a)
Děti. Drtivá většina návštěvnic Mimibazaru má malé děti. Je
neskonale populární se jimi chlubit – a to nehledě na to, zda jsou zrovna nahé či
oblečené, umyté či pokálené, krásné či odpudivé. Zajímavou skutečností je také
to, že celé řadě uživatelek, které stály u zrodu serveru, děti již dorostly a
tak se na Mimibazaru můžeme setkat také s fotografiemi čtrnáctiletých
dívek, které před zrcadlem objevují svou ranou sexualitu.
Těžko říci, co determinuje směr, kterým se společná
konverzace vydá. Přesto je více než zjevné, že server Mimibazar je od okamžiku,
kdy byl vytvořen pro skupinu nudících se lidí, odsouzen k intelektuálnímu úpadku. Mimibazar a servery jemu podobné jsou živým dokladem toho, že ne vždy přináší konverzace lidí
pozitivní výsledky a někdy může být až kontraproduktivní.
Ladislav Zibura
Obávám se, že tady autor narazil na hlubší společenský problém. A to Na vyčlenění mateřství ze společenství běžných dospělých lidí. Předpokládám, že na semináře do Hollaru nedochází matky společně se svými dětmi, asi by je odtamtud rychle hnali. Mimibazar, se svou děsivou hormony nabuzenou energií, na mě působí jako místo, kde jsou s tímhle vyloučením matky nejen smířené, ale ještě si v ní libují. Všechna ta online aktivita jde skutečně vniveč, ale jde ji produkovat s dítětem na klíně. To ve světě zaměřeném na výkon s takouvou samozřejmostí nejde.
ReplyDeleteJsem rád, že tu zazněl opačný názor. Autor se staví do role arbitra toho, co je "inteligentní" a co nikoli a uplatňuje na to velmi úzkou, dominantní, maskulinní perspektivu. Je možné, že to myslel v nadsázce, ale není to z textu zcela zřejmé.
ReplyDelete