Recyklovat se vyplatí!

Adele, Imagine Dragons, Gotye, Swedish House Mafia, Britney Spears, Rihanna, Psy, Lady GaGa, Justin Bieber, Metallica, Slipknot, Elvis, Sérgio Mendes, Hans Zimmer, Jeremy Soule, Ramin Djawadi, John Williams, W.A.Mozart... neunikneš!

Složil jsi hudbu k filmu? Budiž z ní dubstep!
Zpívalas sladkou popinu? Co trochu instrumentální virtuozity a Stevie Wondera? Protřepat, nemíchat!
Taneční elektronika bez elektroniky?
A nebo metal bez distortion a overdrive na kytaře?

Ne, nezkoušej si na webkameru natáčet jak zahraješ Nothing Else Matters na kytaru, na housle nebo klávesy. Pokud to nedáš alespoň na brumli, nech si to pro sebe.
A co taková Lux Aeterna, ptáš se. Zaručený úspěch. Dáš to na elektrickou kytaru a použiješ ve falešném traileru, v rodinném videu či ve slideshow dojemných scenérií. Kdepak. Ani to už není symbolem „epičnosti“.

Ale nezoufej, že zrovna nemáš po ruce kamaráda, který by tvou hudbu ozvláštnil třeba tím, že skočí z vrcholků nad fjordem střemhlav dolů k vodní hladině a při tom bude olizovat svým wingsuitem vrcholky stromů. Místo hádání o kytaru u táboráku se o ní zkuste podělit najednou. Dobrý začátek, ne?

To, co musíš poslouchat denně v rádiu na YouTube získává nový rozměr. Místo videa s půl miliardou shlénutí klikneš na video, které má shlédnutí „jenom“ okolo sta milionů. Shodou okolností s „(Cover)“ v nadpisu. Čekáš notoricky známý hlas, nějaký ten rovný rytmický základ a krajíček harmonie, aby se neřeklo. Místo toho dostaneš melodickou linku roztaženou přes pět hlasů a „poctivej černej grův“. Jako třešnička na dortu působí link vedoucí dál do hlubších komnat. Spálíš večeři, zmeškáš deadline. A druhý den v rádiu už budeš poslouchat jen nepovedené cover verze. Kde se bere fenomén, jehož představitelé se opovážlivě přiblížují počtem shlédnutí těm, ze kterých vzešli? Fenomén, jehož aktéři jezdí na světová turné a ve vyprodaných halách je uvádí David Foster? Není to drzost? Není to zločin?

Kdepak, svět je sluníčkový a všem se to vyplácí. 

Zdá se, že málokdo by dnes byl tak blbý, aby nechal vymazat audio stopu videa s miliony shlédnutí (čti: miliony potenciálních $ za klik). Každý dolar lepší než „rage“ anonymního publika, které nezná mezí. Čas od času se změní kontraktor nebo podmínky, zvuk jednou je, po druhé s varováním, po třetí chybí úplně, po čtvrté chybí video ale ne zvuk a po šesté jako by se nic nestalo a vše je v pořádku. Komentáře a nedůvěra ale zůstávají.
Jindy, jako v případě matadora internetů Ricka Astleyho a jeho Never Gonna Give You Up, se to svede na chybu v systému.

Práva původních autorů a společností je vymáhající tak zůstávají za zamlženým sklem. Pod koho spadá originál nahrané písničky? Kdo má partnerskou smlouvu s Youtube a kdo ne? Budu mít nějaký podíl na ziscích z reklamy?Jedinou volbou na začátku tak zůstává upload a čekání. Případně modlitba, že Youtube nemá tak dobré algoritmy, aby v mé virtuozní hře na theremin rozpoznal Barbie Girl od Aquy a ve chvíli, kdy se k tomu dostane nějaký umorousaný agent z Universal osobně, jsem už měl pár milionů shlédnutí a za zadkem Sony.

Nechme to JUDr. Koňovi.

Co zkusit jiné pole? Co hudbu, která je jenom dílčí součástí jiného průmyslu a ne jeho hlavní slepicí zlatonosnou? Co pole méně hlídané, možná lépe dostupné a vstřícné k domluvě a především - sledované publikem, které ti složí internety k nohám? Co jiného ti může přinést slávu v síti, než se zavděčit geekům. A hned třikrát. Trocha dívčí krásy, cosplay a hudba z herní série Elder Scrolls. Win-win, co říkáš? Máš pravdu, zapomněl jsem na slůvko "epic". To k takovému "win" v tomto případě neodmyslitelně patří. I přesto, že se to obešlo bez šípu v koleni.

Kde se vzali, tu se vzali. Lze je stopovat až k počátkům Youtube? Nebo až k čundr@Brdy se sítí tábořišť umožňujících virální šíření a raketový vzestup popularity?

Kde došlo k vzniku trhliny, propasti uvnitř "cover" scény co do zvukové tak vizuální kvality děl? Co odlišuje písničky typu "můj cover Super Maria na klávesy" od coverů Dirty Loops nebo Andy Rehfelda?

Možná, že někde na začátku stojí dostupná loop station, freewarové DAW a zlevněný Nikon D90 s jeho nahráváním videa a na konci nějaké hudební nástroje, sluch a schopnosti. Nebo v opačném pořadí? Bez šíření v nulovém čase se to neobejde, pokud víš, kde svou cestu začít.

V tomto případě se ještě přidá zelená stěna a trocha animačního umu.

Dva roky dělí jeden produkt od druhého. Rozdíl? K (ne)zaplacení.

Jsme zpět na Youtube. Děláme covery. Jak posluchač, echt hipster, intelektuál, neuznávající nic než nezávislou činnost, má poznat, co je pro něj či ní ještě košér? Co je ještě ten výtvor drobného uživatele, kouzelně kreativní a virální, a co už smrdí penězma, kalkulem a profesionalitou.

Někteří tvůrci to zkusili i tradičními cestami - skrze televizní programy. Ať už America's Got Talent (Stirling) nebo NBC Sing Off (Hollens, Pentatonix). Ze zkušeností z obdobných soutěží v ČR je zřejmé, že samotná účast a pár postupů v ní už může nabídnout slušný odrazový můstek do tradičních sfér hudebního průmyslu. Ale s netradičním koncem?

Kdyby dnes stoupala hvězda Vanessy Mae, určitě by hrála v kostýmu psa hlavní téma z Call of Duty, byla by tou holkou od vedle, odpovídala na komentáře na Youtube, lajkovala a tweetovala. Být tou/tím od vedle se vyplácí. I když podle starých měřítek by člověk s danou popularitou byl už pocitově někým "tam", "kdesi". Těžko soudit.
Kde je to autentické a kde je to už jenom póza.
Kde je hranice mezi produktem a předem nekalkulovaným výtvorem.
A kde už jenom číhá prostá paranoia.

Snad to stojí za to zůstat sám sebou, dělat si ze sebe srandu a jednou za čas zkusit zahrát něco jako třeba Slavíky z Madridu v drum'n'bass. Pokud searchboti nemají nějakou úchylku pro cover verze populární hudby, tak covery, ač některé už zcela profesionální, nebezpečně dosahují popularity originálů. Co se stane, až se to otočí? Kdo bude originálovat covery?

Neunikneš. Chceš se bránit? Tvůj příští hardstyle hit, se kterým jsi měl v plánu prolomit žebříčky v Holandsku, beztak nebude znát nikdo jinak než v provedení posluchačů konzervatoře v Santiagu de Chile na banjo a triangl. A pokud nevíš, co tohle je za úspěch, zkus rovnou radši tu Barbie Girl, na theremin, ve swingu, prosím.