Rozdíly v informační gramotnosti u dětí školou povinných

Vědecký článek autorů Ove Edvarda Hatlevika a Grety Björk Gudmundsdottir je zprávou z výzkumu, která se věnuje vlivu informačních a komunikačních technologií (ITC) na vzdělávací sektor, konkrétně na studenty desátého ročníku nižší střední školy v Norsku, tedy posledního ročníku povinné školní docházky. Výzkumným vzorkem studie bylo 3727 studentů z 50 škol blíže nespecifikovaného norského města s celkem vysokou mírou přistěhovalectví a obyvatelstvem různých etnik. Autoři se zaměřují na výzkum informační gramotnosti dětí dokončujících nižší střední školu a faktory ovlivňující schopnost studentů využívat ICT. Mezi tyto faktory patří například přístup ke knihám v domácnosti, mateřský jazyk nebo studijní aspirace. Výzkum vedl ke zjištění, že tyto faktory vysvětlují významné rozdíly v informační gramotnosti mezi školami i mezi studenty jednotlivých škol navzájem. Metodou výzkumu byla statistická víceúrovňová analýza.

V roce 2004 představilo norské Ministerstvo školství a výzkumu pět klíčových schopností, na které by se měly norské školy zaměřovat. Těmito schopnostmi je čtení, psaní, matematika, schopnost ústního vyjadřování a schopnost využívat informační a komunikační technologie. Reforma národní vzdělávací reformy z roku 2006 je založena právě na těchto pěti definovaných schopnostech a je tak první na světě, která zahrnuje schopnost studentů užívat ITC integrovanou do všech předmětů povinné školní docházky I středního vzdělávání.

Autoři článku se zaměřují nejen na způsob užívání informačních technologií a zpracování informací ale také na to, jaký mají studenti k informacím postoj a jak nakládají s informačními zdroji. Informační gramotnost je chápána jako klíčový komponent vzdělané společnosti a odkazuje na schopnost jedince identifikovat potřebu získat informace, vyhledat je, kriticky zhodnotit a efektivně informace využít. Učitelé I studenti mají v dnešní době téměř neomezený přístup k informacím. Otázkou nicméně je, nakolik je dokážou identifikovat a vybrat si ty informace, které jsou pravdivé a relevantní. Studenti musí být schopni zhodnotit kvalitu a hodnotu informací a informačních zdrojů, které naleznou.

Schopnost využívat informační a komunikační technologie je v současnosti chápána jako realizace čtyř různých komponent. Patří sem získávání a zpracování digitálních informací, produkce nových informací a manipulace s nimi, digitální komunikace a nakonec bezpečnost a soudnost v prostředí informačních technologií. Proces získávání a zpracování digitálních informací souvisí také s tím, jakým způsobem jsou informace vyhledávány, sbírány, jak jsou hodnoceny informační zdroje a jak jsou nalezené informace integrovány a použity v souladu se znalostmi nabytými z různých zdrojů.

Rozdílnosti v přístupu k informacím, způsobu jejich využití a dovednostech, které s tímto tématem souvisejí, jsou v článku vysvětleny rozdílnými startovacími podmínkami, které různí jedinci mají v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi. Zásadním pojmem, který autoři používají je “digital divide”. Pojem je definován jako odlišný přístup k informačním technologiím a odlišný způsob jejich užívání různých společenských skupin, států nebo kontinentů. Roli v přístupu k informacím a informačním technologiím zde hrají faktory jako socio-ekonomický status, společenská třída, stupeň vzdělání, věk nebo místo bydliště. Různé studie poukazují na to, že jedinci, kteří mají nejomezenější přístup k informačním technologiím jsou ti nejméně vzdělaní, žijící ve venkovských oblastech, pocházející z prostředí minoritní společnosti nebo lidé vyššího věku. Pozornost je věnována také genderovému rozdělení, tedy tomu jaké jsou rozdíly mezi děvčaty a chlapci v souvislosti s přístupem k informačním a komunikačním technologiím. Rozdíly jsou dále zkoumány mezi venkovskými a městskými oblastmi, různými etniky nebo sociálně znevýhodněnými a naopak dobře situovanými skupinami obyvatelstva.

Článek poukazuje na jednu ze zásadních idií norského školství, kterou je jednotný školní systém, kde každý jedinec dostává rovnou příležitost získat základní a střední vzdělání. Norská společnost je nicméně velmi různorodá a studenti mají často rozličný původ. To přináší při uskutečňování cíle jednotného školního systému mnohé výzvy. V některých oblastech lze sledovat jev, kdy majoritní skupina studentů má minoritní společenský původ. Autoři výzkumu vzali tuto skutečnost na vědomí a rozhodli se zkoumat vybrané charakteristiky prostředí, ze kterého studenti pochází a jejich vliv na úspěchy studentů v oblasti informační gramotnosti.

Výsledky celonárodních testování v Norsku ukazují, že rodinné prostředí a socio-ekonomická situace má u studentů vliv na jejich schopnosti v čtení, matematice a vědách. Jako faktory vysvětlující vliv rodinného zázemí na schopnosti studentů jsou ve studie, která se stala tématem tohoto článku, použity knihy v domácnosti (jako kulturní statky), jazyk užívaný v domácnosti (minoritní nebo dominantní jazyk ve společnosti), místo narození (etnický původ), stupeň vzdělání a zaměstnání rodičů studenta.

Vedle rodinného zázemí byly dalším zkoumaným faktorem ambice ve studiu. Autoři článku popisují vzdělávací systém v Norsku, který studentům po absolvování desetileté povinné školní docházky umožňuje vybrat si mezi tříletým všeobecným a dvouletým výučním středoškolským vzděláním. Studenti mají přitom garantováno, že budou přijmutí alespoň na jednu ze tří alternativ, kterou si pro své budoucí studium vybrali.

Autoři výzkumu předpokládali, že rodinné prostředí, ze kterého student pochází může osvětlit rozdílnosti v informační gramotnosti mezi jednotlivými studenty. Kulturní zázemí a jazyková preference jsou dva indikátory rodinného prostředí. Přístup ke studiu a motivace studentů jsou také spojovány s informační gramotností. Výzkum si stanovil tři hypotézy. První hypotézou je, že jazyková integrace v rodině předurčuje informační gramotnost studenta. Druhá hypotéza říká, že kulturní kapitál předurčuje informační gramotnost studenta. Poslední, třetí, hypotézou je, že studijní ambice předurčují informační gramotnost studenta. Výzkumnou otázkou pak bylo, zda se pohlaví studenta, rodinné zázemí (jazyk užívaný v domácnosti, počet knih v domácnosti a místo narození rodičů) a studijní ambice odráží v rozdílech mezi studenty co se týče informační gramotnosti. Pro výzkum byla použita průřezová metoda pracující s 3272 norskými studenty desátých ročníků z 50 nižších středních škol. Celkový vzorek byl 5200 studentů. Informační gramotnost byla měřena pomocí webového nástroje. Pro změření korelace mezi informační gramotností a proměnnými byla užita regresní analýza.

Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že se zúčastnilo 53,6 % chlapců a 46,4 % dívek. Nejméně studentů (12,1 %) mělo doma deset a méně knih. Nejvíce knih, tedy 501 a více, mělo doma 13,7 % studentů. Většina studentů (58,9 %) užívala doma pouze norského jazyka zatímco 6,1 % užívala jiný než norský jazyk. Dívky podle výsledků výzkumu dosahovaly v informační gramotnosti lepších výsledků než chlapci. Kulturní zázemí v rodině a studijní ambice předurčují informační gramotnost studenta. První a druhá hypotéza tak byly potvrzeny. Třetí hypotéza byla potvrzena částečně. Výzkum prokázal značný rozdíl v informační gramotnosti mezi mezi studenty, kteří užívají pouze norského jazyka a těmi, kteří norsky doma nemluví. Rozdíly se nicméně neprojevily mezi těmi studenty, kteří doma norsky vůbec nemluví a těmi, kteří doma mluví norsky částečně.

Výzkum tedy dokázal, že jazyk, kterým studenti mluví doma, počet knih v domácnosti a studijní ambice jsou faktory, které ovlivňují rozdíly mezi studenty v informační gramotnosti. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že rovné vzdělávání v Norsku by se mělo těmto rozdílům přizpůsobit a přijmout jiné výukové přístupy tam, kde je informační gramotnost nedostatečná a tam, kde je naopak na vysoké úrovni. Podobný výzkum by byl jistě přínosný I v českém prostředí. Česká společnost se nicméně nevyznačuje takovým množstvím různých etnických skupin jako ta norská. Výzkum by se tomuto faktu musel přizpůsobit. Místo jazyka užívaného v domácnosti by tak musela být použita jiná proměnná, například příjem rodičů nebo počet členů v domácnosti.

Zdroj:

HATLEVIKA, Ove Edvard a Greta Björk GUDMUNDSDOTTIR. An emerging digital divide in urban school children’s information literacy: Challenging equity in the Norwegian school system. First Monday: Peer-Reviewed Journal on the Internet [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4232