Autorkou článku New Media Idiocy je Olga Goriunova, která pracuje
v Digital Media and Culture při Metropolitní univerzitě v Londýně.
Ve své profesní dráze se zabývá především softwarovým
uměním. Dr. Goriunova editovala čtyři ročníky festivalu
Runme.org a Readme.
Olga Goriunova publikovala článek New media idiocy v březnu 2013.
Článek pojednává o novém druhu idiocie a idiocii v prostředí
nových médií. Idiocii je nutné rozlišovat od stupidity.
Idiocie v kontextu nových médií má tyto vlastnosti: je vyráběná,
praktikovaná a schvalovaná kolektivně. Spousta forem estetického
vyjádření na sociálních sítích tyto charakteristiky splňuje
(např. memy, virální videa aj.). V textu je použita případová
studie videa sdíleného na Youtube a studie subkultury produkující
webové stránky YTMND.
Pokud někdo komentuje sdílené obsahy na sociálních sítích
slovy: „Jak hloupé, přiblblé apod.“, v mnoha případech vůbec
nepřehání. Tento jev se na internetu velmi rozmohl. Čím dá
větší popularitě se těší jednoduchá, hloupá videa či memy,
které se šíří prostřednictvím sociálních sítí. Za krátkou
dobu obletí svět a najdou si miliony fanoušků. Autorka v článku
vysvětluje, jak takovému jevu dochází a proč jsou právě
idiotské výplody tak oblíbené. Podle ní se tato idiocie v
kontextu nových médií nabrala nový rozměr. Není to jen
estetický fenomén šířící se naskrz digitálními médii, ale
je to také hloupost a nízkost populární produkce, která je
kreativní a globálně propojená ve světě sociálních sítí.
Autorka rozlišuje mezi termínem stupidity a idiocie. Podle
Boxsella (2004; 187) je stupidita ontologická okolnost lidské
existence. Za takovýchto podmínek se lidské bytosti rodí –
nejsou schopny se samy o sebe postarat, jsou zcela závislé na cizí
pomoci. Stupidita není opakem inteligence, ale opakem nestupidity.
Podle Boxsella je nejnebezpečnější kombinací charakterových
vlastností člověka inteligentní hlupák. Rozlišuje mezi
stupiditou, jako okolností, a stupiditou, jako stylu myšlení.
Idiocie je stylem žití, je kreativní a humorná.
Příkladem idiocie na sociálních sítích je videoklip Guitar,
který byl na Youtube zveřejněn v dubnu 2007. V klipu vystupuje
Peter Nalitch, který lámanou angličtinou s vtipným přízvukem
prozpěvuje jednoduchý text a tančí okolo Kopeiky (staré ruské
„lidové“ auto). Scéna se odehrává na břehu řeky na ruském
venkově. . Zpěvák si prozpěvuje „I´ve never been lonely,
cause me is so cool. I have never been clever, cause need it never.
Baby, you have a possibility, play it with me. I put on my pyjamas
and go to Bahamas“. Refrén je zakončen frází „guitar,
guitar, guitar,guitar, come to my budoir“, případně verze
zakončená „jump to my Jaguar“.
Půl roku později se písnička stala v Rusku velkým hitem. Autor
byl označen za ruskou senzaci, která vzala Internet útokem. V roce
2010 se Nalitch objevil v několika televizních pořadech a
reprezentoval Rusko v soutěži Eurovize.V březnu 2011 mělo video
více než 5 milionů shlédnutí.
Zajímavé je, že výplod můžeme považovat jak za lokální, tak
globální dílo. Autor je sice původem z Ruska, kde se i video
odehrává, jakmile byl videoklip zveřejněn, nikdo si nebyl jist
zda jde o Arménijce, Řeka či Jihoameričana... Autorova lámaná
angličtina je blízká spoustě fanoušků, neboť národy nemající
angličtinu za rodný jazyk používají tzv. evropskou angličtinu,
spíše paskvil. Video komentují všechny možné národnosti, což
svědčí o globálním rozsahu výtvoru.
Šíření těchto internetových obsahů lze přirovnat k šíření
virů. Fascinující na těchto videích podle autorky je jejich
jednoduchost, vtipnost a kreativita či uměleckost. Úspěch videa
Guitar údajně spočívá právě v idiocii v kontextu nových
médií. Idiocií je charakteristická pro kreativní neprofesionály,
kteří mají dost odvahy na vystupování na veřejnosti.
Humor v klipu, je podle Gorinuové, trojsložkový. První složkou
je smích – text a tanec je komický, stejně jako předměty užité
v klipu (starý automobil). Druhou složkou je radost, blaho,
charisma, které ze zpěváka vyzařuje. Třetí složkou je parodie.
Kromě humoru je na produkci zajímavý i jeho DIY charakter (do it
yourself – udělej si sám). Klip svou jednoduchostí a
neprofesionalitou budí dojem, že by mohl mohl natočit takřka
každý ve své vlastní ložnici.
Dalším příkladem idiotství na Internetu je YTMND. Tento web
založil v roce 2001 Max Goldberg. Název vznikl podle hlášky Seana
Conneryho z filmu Finding Forrester - „You are the man now dog“.
Stránka sdružuje krátké gify doprovázené krátkými sekvencemi
hudby a vše se opakuje v nekonečné smyčce. Obrovskou popularitu
tohoto v podstatě imbecilního výtvoru autorka vysvětluje opět
díky idiocii v nových médiích. Opět se zde pojí amatérismus s
humorem a kreativitou a oslovuje zdánlivě nesmyslně miliony lidí
po celém světě. Aniž by autor kohokoliv k něčemu podobnému
nabádal, lidé sami začali jeho díla replikovat. Během krátkého
časového období vznikla spousta dalších podobně tematických
stránek a z výtvoru se stal hit.
Cute Dogs jako ukázka YTMND
Idiocie v nových médiích je tedy charakteristická svou
jednoduchostí, vtipem a kreativitou či uměleckostí. Pojem je
relevantní i pro české prostředí, kde jsou v současné době
velmi populární videa např. od Viral Brothers či Nicky Tučkové.
Přestože tyto projekty nejsou příliš amatérské, na první
pohled budí neprofesionální dojem. Lze očekávat, že popularita
idiocie na Internetu a v nových médiích bude i nadále růst.
Můžeme se tedy těšit na další přihlouplá videa zahlcující
prostředí sociálních sítí.
Zdroje:
Boxsell M. Van (2004). The Encyclopedia of Stupidity. London:
Reaktion Books.
Goriunova
Olga (2013). New
Media Idiocy. Convergence
May 2013 vol. 19 no. 2 223-235.
No comments:
Post a Comment