Zooming into an Instagram City: Reading the locals through social media

Doba, kdy společnost res. její jednotlivci byli pouhými konzumenty mediálních obsahů, je dávno pryč. V dnešní době, která je právem nazývána digitálním věkem, je samozřejmě zásluhou hlavně nových technologií a nepřeberného množství k tomu využitelného softwaru, že spousta mediálních obsahů je produkována společností res. jejími jednotlivci, kteří se tak mohou vyjadřovat ke všemu, k čemu mají potřebu se vyjádřit, mohou komentovat a kritizovat, to co vyprodukoval někdo jiný, anebo mohou sami něco vytvořit. Mají k tomu k dispozici nespočet nástrojů. Tyto lidmi hojně využívané komunikační nástroje a různá sociální média pak otevírají nové možnosti pro zkoumání společnosti res. jejích jednotlivců, protože vzniklé mediální obsahy o nich mnoho vypovídají. Výzkumy sociálního, kulturního a politického spektra tak mohou z takto vytvořených mediálních produktů čerpat a utvářet své závěry. 

Jedním takovým nástrojem seberealizace a zároveň odrazem dnešní společnosti se s obdobným cílem zabývá i tato studie pánů Hochmana a Manoviche. Ti se zaměřili na sociální médium Instagram, mobilní aplikaci pro úpravu a sdílení fotografií a to za účelem zjistit a vizualizovat jestli a jak její mediální produkty vypovídají o svých tvůrcích, o lokálních společnostech jako o celcích. Jestli jsou nastaveným zrcadlem, ve kterém se odráží rozdílnost těchto lokálních společností, která závisí na kultuře, politické situaci či probíhajících událostech. Autoři ve své studii nejprve analyzovali Instagram z hlediska struktury jeho uživatelů. Dále pak podrobili analýze vizuální podpisy 13 různých světových měst s využitím 2,3 milionu Instagram fotografií z těchto měst. Nakonec použili časoprostorové vizualizace více než 200.000 Instagram fotografií nahraných ve městě Tel Aviv v Izraeli po dobu tří měsíců, aby ukázali, jak mohou nabídnout sociální, kulturní a politické poznatky o činnosti lidí v konkrétních lokalitách a čase. Ačkoli studie využívá pro tvorbu svých závěrů převážně analýzu velkého množství vizuálních podkladů v podobě Instagram fotografií z různých částí země neopomíná další dva související výzkumné prostory a to analýzu prostorových dat založených na lokalizaci aplikace, jako je check-in a počítačovou vědu.

Rozsáhlé prostorové pokrytí údajů z Instagramu, spolu s dostupností přesného umístění a rovněž časové informace, umožnilo autorům zkombinovat tyto výzkumné strategie na třech úrovních: prostorové, časové a vizuální. Při použití různých zobrazovacích metod (některých vyvinutých speciálně pro tuto studii), autoři ukázali, jak objem, prostorové souřadnice a vizuální vlastnosti Instagram fotografií v čase může odhalit místní kulturní a společenské struktury.

Instagram byl představen v říjnu 2010. Jeho popularita rychle rostla a tak v dubnu 2012 byl Instagram propojen s Facebookem a také byl uvolněn Instagram pro Android. Tehdejší průzkum ukázal, že ze všech uživatelů Internetu využívá Instagram 16% žen a 10% mužů nejčastěji ve věku 18-29 let.

Pro studium rozdílů mezi městy, byly nejprve vybrány náhodné vzorky 50 000 fotografií z větších fotografických souprav z různých měst, a z těchto fotografií pak bylo vytaženo několik rysů základní statistiky (průměr, medián, směrodatná odchylka, histogramy, apod.) pro jas, barevný odstín a sytost, počet hran, kontrast a texturu měření.  Byly vytvořeny vykreslovací vizualizace, které ukazují 50 000 obrazových vzorků z různých měst, organizovaných podle některé z těchto funkcí.  Například, v obrázku níže můžeme porovnat obrázky z NYC a Bangkoku organizované podle jasu průměru (poloměr) a odstínu průměru (obvod), stejně jako San Francisco a Tokio obrázků pořádaných odstínu mediánu (poloměr) a jasu průměru (obvod).

Z této analýzy vizuálních rysů velkých fotografických vzorků vyplývá, že v rámci globálně sdílené aplikace Instagram má každé město svůj zřetelný "vizuální podpis." Takže, ačkoli je Intagram globální fenomén, má odlišné charakteristiky v různých sociálních časoprostorech. Jak autoři ilustrují na různých vizualizacích, vykazuje zároveň místní, regionální a univerzální charakter. Tyto jejich strategie však ukazují jen některé ze způsobů, jak porovnat "Instagram Města." Ale co když můžeme nahlédnout na data v menším měřítku, aby bylo lépe vidět na tvorbu sociálního časoprostoru a na vícero způsobů této tvorby? Jinými slovy, jak může být aktivní proces výroby sociálního časoprostoru zobrazen a analyzován? Tento úkol bude řešen v další části.

V té se autoři zaměřili na více než 200 000 Instagram fotografií z Tel Avivu po dobu tří měsíců a následně je zajímalo, jak se v čase mění intenzita sdílení fotografií v závislosti kupříkladu na významných či památných dnech. Snažili se z údajů Instagramu dozvědět o strukturách emocionálně nabitých dnů – Památka Holocaustu, Památný den padlých a Den nezávislosti. Jaký typ poznatků lze extrahovat ze způsobů jak se jednotliví uživatelé rozhodnou strávit své vzpomínkové dny? Nebo jinými slovy, jaké příběhy jejich "foto stezky" vyprávějí o povaze těchto dnů a jejich kulturním významu? I když jsou tyto pamětní dny podobné kulturní velikosti a jsou doprovázeny podobnými slavnostními rutinami, výsledky ukazují behaviorální rozdíly ve způsobu, jakým uživatelé Instagramu tyto dny vnímají a prožívají. Nebyly nalezeny velmi významné rozdíly mezi objemem sdílených fotografií v den Památky Holocaustu a dalšími dny v průběhu příslušného týdne. Pokud jde o Památný den padlých, tam údaje vykazují značné rozdíly od pravidelných denních vzorců na každé dimenzi: geoprostorové zpravodajství (rozmístění míst, kde byly pořízeny fotky), objemy fotografií sdíleny, a jejich obsah. Ačkoli pamětní dny hrají podobnou roli v národním památníku, data odhalila významné odchylky mezi nimi res. mezi tím, jak je lidé vnímají z hlediska důležitosti či emocionální zainteresovanosti. Tímto způsobem je možné sledovat míru, která odráží význam a vliv určitých událostí na kulturní vzorce (měřeno Instagram činnosti) v konkrétním místě.

Studie ukazuje, jak lze výborně využít sociální média pro poznání jejich uživatelů. Domnívám se, že stejně tak by bylo možné zrealizovat nějakou takovouto obdobu i u nás, jelikož s rozšířením sociálních médií a i jiných fenoménů moderní doby rozhodně nezaostáváme za světem.

Ve zkratce o autorech

Nadav Hochman je doktorandem oboru Historie umění a architektury na univerzitě v Pittsburghu.

Lev Manovich je profesorem na Graduate Center, ředitel Iniciativy softwarových studií, a hostujícím profesorem na European Graduate School (EGS). Je autorem Software přebírá velení (Bloomsbury Academic, 2013), Soft Cinema: Navigace databáze (s Andreasem Kratkym, MIT Press, 2005), a Jazyk nových médií (MIT Press, 2001).

Zdroj:

Zooming into an Instagram City:Reading the local through social media [online]. [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4711/3698