Netvoříš-li, nejsi in!

            Není tajemstvím, že lidé jsou vynalézaví. Každý den přijde někdo s něčím, co nás dokáže ohromit. S nárůstem nových technologií a médií je tento proces mnohonásobně urychlen. Žijeme ve století, kdy pro nás není vůbec složité stáhnout si libovolnou fotografii, následně ji v nějakém chytrém obrázkovém editoru předělat a s rychlostí blesku ji můžeme publikovat na některé ze sociálních sítí.

Se vznikem nových médií se setkáváme také čím dál tím častěji s procesy, které by byly v reálném světě nejspíš stěží uskutečnitelné. Nejde pouze o to, že si během pár vteřin dokážeme vyhledat spoustu nových informací, že můžeme kontaktovat osoby, které se zrovna nacházejí na druhém konci zeměkoule nebo že si můžeme díky pár klikům myší přečíst svojí oblíbenou knihu. Kybernetické prostředí nám nabízí možnosti, o kterých by se nám ve skutečném životě ani nezdálo. Jedním ze stěžejních rozdílů je ten, že člověk se nestává pouhým uživatelem daného obsahu, ale má možnost ho spoluvytvářet. Takzvaný produsage, jak se tomuto fenoménu přezdívá, je charakteristický tím, že člověk může pomocí nových médií přetvářet již někým daný obsah. Ve většině případů upravený obsah publikuje na některou ze sociálních sítí, kde se stává, že i tento předělaný obsah upraví ještě několik dalších uživatelů. Je to ničím neohraničený proces, kdy se do spoluutváření může zapojit neomezené množství „produserů“, kteří dávají jedné věci pokaždé nový vzhled. Nová média (převážně sociální sítě) zde slouží jako prostředník. Uživatelé na nich hledají obsah, který by předělali a následnou finální podobu sdílí na sociálních sítích. Ty se tedy velice často stávají jakýmsi shromaždištěm nových a nových výtvorů, o které se chtějí daní autoři podělit s ostatními.

Je zřejmé, že ve většině případů, se tento jev děje za účelem pobavit co největší množství lidí. Facebook, jakožto nejnavštěvovanější sociální síť, je tvořena převážně mladšími uživateli, mezi nimiž se vtipné obsahy šíří velkou rychlostí. Rozhodl jsem se demonstrovat tento jev na pár příkladech ze sportovního prostředí, kde se s produsage setkáváme velmi často.

Lavinu vtipných sportovních předělávek odstartoval v roce 2012 italský fotbalový útočník, Mario Balotelli. Abychom pochopili souvislosti, musíme se v pár větách zmínit o jeho osobnosti. Mario Balotelli patří k jedněm z nejlepší, avšak na druhou stranu nejkontroverznějším útočníkům světového fotbalu. Když se řekne Balotelli, každý si představí pouze problémy. Výjimečný je tento fotbalista ovšem v jiném směru. Je charakteristický tím, že pokud vstřelí branku, nikdy ji neslaví, jako to dělají ostatní hráči. Na otázku proč tomu tak je, odpověděl jednou novinářům: „Fotbal je moje zaměstnání. Viděli jste snad někdy listonoše, aby se radoval jen proto, že bezpečně doručil zásilku?“ Jedna oslava vstřelené branky se mu však stala osudnou a stala se zároveň terčem nejrůznější grafických vtípků, které zahltily sociální sítě. Bylo to v zápase s Německem, kdy Mario Balotelli vstřelenou branku oslavil netradičním gestem, připomínající Neuvěřitelného Hulka ze známého komiksu. 

         

   Není divu, že během pár hodin byl internet zahlcen různě podobnými obrázky, které měly za cíl zesměšnit tuto slavnou pózu. Dokonce vznikla na internetu i anketa, jaký obrázek je nejoriginálnější. Na tomto příkladu můžeme krásně vysvětlit fungování produsage. Na počátku byla fotografie, která se stala terčem uživatelů, kteří ji později přetvořili do jiné podoby. Samotní uživatelé se tak nakonec stali i tvůrci. Pravdou je, že nebýt nových technologií, velmi těžce by tento proces vznikal v takové míře. Nutno podotknout, že některé obrázky jsou velmi originální. 

.    

     Další obětí kreativity produserů se v letošním roce stal naopak francouzský útočník Thierry Henry. Ten, na rozdíl od Balotelliho, má ve zvyku po vstřelené brance ji patřičně oslavit. V zápase proti Torontu vstřelil však velmi jednoduše gól, a tak se rozhodl, že místo oslav se jednoduše opře o tyčku brány.

 To bylo něco pro nadšené uživatele photoshopu a podobných programů, a během pár hodin kolovalo po sociálních sítích ohromné množství různých verzí. Zajímavostí v tomto případu bylo to, že vzniknul nový hashtag (#Henrying) pod kterým produseři publikovali svoje nové výtvory. 

     V článku jsem uvedl pouze příklady, které mě v poslední době zaujaly. Nutno konstatovat, že spousty podobných výtvorů najdeme na internetu na každém rohu. Lidská povaha je stavěna tak, že si přetváří věci podle svých potřeb a tužeb. Díky nových médiím se toho dá dosáhnout během pár minut a výsledky jsou velkolepé. Někdo považuje produsage za umění, někdo například za ztrátu loajality a neúctu k originalitě. Jedno je však jasné. S příchodem nových médií se nám otevírá brána do světa neomezených možností. 

Zdroje: 

1)   Produsage. NĚMEČEK, David. Kabinet infromačních studií a knihovnictví [online]. 2010. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Produsage 

2)  BRUNS, Axel. Produsage.org [online]. 2007. From Production to Produsage: Research into User-Led Content Creation. Dostupné z: http://www.produsage.com