Využití Facebooku ve vzdělávání

          Článek s názvem „Back to the „wall“: Facebook in the college classrom“ autorek Caroline Lego Muñoz a Terri Towner byl zveřejněn v magazínu First Monday (Volume 16, číslo 12-5) v roce 2011. Dřívější verze tohoto odborného článku byla prezentována na „2009 SITE Conference“ v Charlestonu v Jižní Karolíně.

         Caroline Lego Muñoz je profesorkou marketingu na „Fairleigh Dickinson University“, kde učí zásady marketingu, chování kupujícího a motivace, spotřebitelské chování, a zabývá se také marketingovým výzkumem. Specializuje se hlavně na chování spotřebitelů a dohlíží na marketingové stáže. Mezi její výzkumné zájmy patří například cross-kulturní problémy spotřebitelů, sociální média či sociální sítě (na internetu).

          Terri Towner je profesorkou politologie na „Oakland University“ v Michiganu. Vyučuje zde kurzy Úvod do americké politiky, Veřejné mínění, Výzkumné metody a statistiky, Volby a volební chování, Politické chování, Politika na internetu a Marketingový výzkum. Dr. Towner je držitelkou titulů BA, MA a Ph.D. v politické vědě (vše z Purdue University).        

Studuje americkou politiku a specializuje se na veřejné mínění, volby, volební chování a kvantitativní metodologii. V současné době zkoumá roli rasy a etnického původu v politice, výchovné hodnoty sociálních sítí, postoje k válce v Iráku či vliv nových médií na politické postoje a chování.

Článek se zabývá tím, jak se dají využít sociální sítě (SNS – social network sites) ve třídách ke komunikaci studentů i učitelů. Vychází z dřívějších teoretických prací i výzkumů (v USA). Internet a nová média nabízí studentům i učitelům nové způsoby komunikace a učení. Výhody a nevýhody používání SNS ve třídách jsou zkoumány a diskutovány. K dispozici jsou také pravidla, jak se chovat v rámci vysokoškolské učebny při používání SNS (např. Facebooku). Existuje čím dál tím více empirických studií a případových článků, které řeší vztah mezi sociálními sítěmi a vzděláváním ale zatím nebyla publikována žádná kniha, která by poskytla návod, jak používat sociální sítě ve třídě.

Nástroje Webu 2.0 (jako např. blogy,YouTube, Twitter, wiki či sociální sítě) jsou učiteli často ignorovány. Uživatelé mohou internet používat buď pasivně (jen jako „sběrači informací“), nebo mohou aktivně přispívat svými obsahy. Většina studentů si myslí, že internet může pozitivně ovlivnit jejich vzdělávání. Rostoucí počet fakult uznává potenciální přínosy nástrojů Webu 2.0 ve vzdělání.

Sociální sítě se dají popsat jako služby na internetu, které jednotlivcům umožňují vytvořit profil v rámci uzavřeného systému a sdílet ho s dalšími uživateli. Průzkum EDUCASE (2011) zjistil, že 26,9% dotázaných studentů tráví 6-10 hodin týdně na SNS. Facebook se na vysokých školách stal velmi oblíbenou sociální sítí. Motivací k používání SNS je například integrace do nového školního prostředí, výměna informací, komunikace se spolužáky, plánování různých akcí či potřeba vyjádřit a sdílet svůj názor. Téměř 50% dotázaných studentů využívá sociální sítě k diskuzi o vzdělání na všech akademických úrovních. Členové fakulty si sice uvědomují vzdělávací výhody SNS, ale Ajjan a Hartshorne (2008) zjistili, že 74 % dotazovaných fakult nepoužívají a ani nemají v plánu SNS využít. Pouze 8% zkoumaných fakult sociální sítě využívalo. 90% vysokoškoláků v USA má Facebook a 58% je jeho denními uživateli. I přes to, že jiné sociální sítě mají své výhody (MySpace – více tvůrčí, Ning – neobsahuje reklamy), Facebook je vysokoškoláky upřednostňován. Ophus a Abbitt (2009) zjistili, že 77% dotázaných studentů používá Facebook ke komunikaci s ostatními studenty z kurzu. Towner a Muñoz (2011) uvádí, že 58% dotázaných studentů používá Facebook k dotazům ohledně seminárních úkolů a projektů a 45% se ptá na informace o zkouškách. Pouze 26,6% dotázaných studentů by uvítalo možnost spojit se s fakultou na Facebooku a 22,5%  má pocit, že Facebook je určen především pro potřeby sociální a osobní, ne pro vzdělávání (Roblyer 2010).

● Vzdělávací výhody sociálních sítí

Dle názoru autorek mohou sociální sítě usnadnit komunikaci a podporují gramotnost jednadvacátého století. SNS mohou usnadnit frekvenci interakce studentů mezi sebou i s fakultou. Profil na Facebooku umožňuje jednotlivcům zvyšovat jejich sociální přítomnost. Učitelé, kteří měli více sebeodhalujících informací na Facebooku, zvýšili svoji důvěryhodnost u svých žáků a ti s nimi byli ochotni více komunikovat. Z dotázaných studentů, kteří věděli, že jejich učitel má profil na Facebooku, ho navštívilo 53%.

Mezi vysokoškolskými studenty se více využívají sociální sítě a SMS zprávy na úkor používání e-mailu. V důsledku toho je e-mail vnímán jako více formální a především institucionální nástroj komunikace. Časté interakce studentů na Facebooku zvyšují spokojenost a výkonnost třídy i pocit sounáležitosti třídní komunity. Výzkum také naznačuje, že před komunikací pomocí softwaru pro správu kurzu studenti preferují komunikaci na Facebooku, kde je téměř o 400% více příspěvků.

Nástroje Webu 2.0 mají dle některých výzkumníků schopnost překlenout propast mezi formálním a neformálním vzděláváním. (Za formální učení je obvykle považováno vzdělávání pomocí kurzů nebo lekcí s jasnými osnovami.) Sociální sítě, blogy, wiki a fóra jsou považována za ideální nástroje pro neformální vzdělávání. Podporují nejen interakci a rozhovory mezi vrstevníky, ale i sdílení zkušeností a informačních zdrojů. Začlenění sociálních technologií do formálních i neformálních forem vzdělávání je složité, protože studentům i učitelům často chybí digitální gramotnost a technické znalosti, aby mohli plně využít on-line technologie.

● Gramotnost přežití 21. století

Tento pojem obsahuje základní funkční gramotnost (číst, psát, počítat), počítačovou gramotnost, mediální gramotnost, schopnost se dálkově vzdělávat, kulturní gramotnost a informační gramotnost. V dnešním světě totiž „být gramotný“ znamená víc než být jen schopen číst a psát. Musíme také vědět, jak hledat informace na internetu, jak pracovat s počítačem, jakou kulturní roli mají sdělovací prostředky, jak se učit s pomocí digitálních médií (internet, blogy, SNS), jak řídit svou on-line identitu či jak on-line komunikovat. Informační gramotnost je zásadní výsledek učení na vysoké škole. Vzdělávací využití sociálních sítí by mohlo studentům pomoci rozvíjet tuto gramotnost.

 

Studenti se potřebují naučit, jak chránit a spravovat své digitální já a jak profesionálně používat SNS. Sociální sítě mohou také hrát roli při přijímání do zaměstnání – 45% zaměstnavatelů zkoumalo pomocí sociálních sítí uchazeče o zaměstnání.

Používání SNS kritizují někteří studenti i učitelé. A to hlavně kvůli ochraně údajů, bezpečnosti a erozi profesionálních hranic. Vysílat osobní informace on-line usnadňuje omylem sdílet informace s neúmyslným publikem. Studenti bývají pokáráni kvůli nezákonným činnostem (např. pití alkoholu nezletilých, vandalismus), které zobrazili či komentovali na svých profilech.

● Vlastnosti Facebooku a jejich vzdělávací použití

Na stránce s třídním profilem je kontakt na učitele (nejlépe profesní e-mail) a je sdílena s vybranými studenty. Pomocí „zpráv“ může učitel komunikovat soukromě se studenty. Na „chatu“ může soukromě komunikovat se studentem v reálném čase. „Zeď“ je veřejný prostor pro psaní. Jsou zde zobrazovány články, videa, odkazy, fotografie, na které mohou studenti reagovat (komentovat, nebo dát „Líbí se mi“) Studenti mohou učitele kontaktovat přímo na zdi, kde jsou pak otázky veřejně zodpovězeny. Na zdi si studenti mohou odpovídat na otázky také vzájemně. Pomocí funkce „události“ se mohou žákům připomenout termíny vyučování či zkoušek.

Pokud učitelé chtějí integrovat Facebook do svých kurzů, je jim doporučováno založit si speciální odborný profil. Profil, který by byl používán pro sociální i vzdělávací účely by mohl zničit profesní hranice mezi učitelem a žákem – hlavně při nezamýšleném sdílení informací. Profesní profil by měl studentům umožnit seznámit se v osobní rovině s učitelem (několik fotek, oblíbený citát,…) a vede ke vzájemné pozitivní interakci. Je však důležité udržovat profesionální úroveň, která nemá překročit hranice mezi studentem a učitelem.

Tato práce ukázala, jak se dají sociální sítě efektivně využít v prostředí vysoké školy. Neochota používat ke vzdělávání SNS pramení i z toho, že jde o „novinku“ a každý není ochoten vydat se na nezmapované území. Používání SNS ve vzdělávání by nemělo být vnímáno jako kompletní náhrada tradičních vzdělávacích systémů, ale spíše jako doplňkový a volitelný nástroj, který bude třídě pomáhat. Profil na Facebooku je důležitý hlavně pro studenty vysokých škol, kde se žáci často nemají šanci lépe poznat v průběhu vyučování (velký počet žáků či dálkové studium). Dospělo se k závěru, že pokud jsou dodržována určitá pravidla, mohou být sociální sítě efektivně využity ve vzdělávání.

Vztah mezi sociálními sítěmi a vzděláváním byl zatím prozkoumán jen několika empirickými výzkumy. V budoucnosti je třeba zjistit, zda vůbec a jaký mají sociální sítě dopad na vzdělávání studentů, porozumění, zúčastněnost třídy a smysl pro komunitu. Autorky tvrdí, že výhody použití SNS ve vzdělávání převažují nad nevýhodami a že časem studenti i učitelé začnou přijímat a oceňovat jejich výhody.

 V Čechách napsala článek s podobnou tematikou Pavlína Hublová, s názvem „Lze Facebook využít ve škole?“ ( http://inapadnik.blogspot.cz/2011/06/lze-facebook-vyuzit-ve-skole.html)

Také Jana Pávová napsala článek na téma „Učitel a sociální sítě“ (http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13763/ucitel-a-socialni-site.html/) jako svou studentskou práci.

Článek s názvem „Vzdělávání 2.0 - sociální sítě a vzdělávání“ (http://www.ceskaskola.cz/2012/10/infografika-vzdelavani-20-socialni-site.html) nám sděluje informaci, že 59 % studentů, kteří jsou na sociálních sítích, probírá témata týkající se vzdělávání a více než 50 % řeší na sociálních sítích domácí úkoly.
                Lenka Suková napsala diplomovou práci na téma „Sociální sítě ve vzdělávání“ a pokusila se zde pokrýt teorii vzdělávání a podívat se na možnosti využití sociálních sítí v této oblasti. Práci doplnila o pokus použít sociální sítě v praxi.

Jazyková škola Pelikán uspořádala seminář pro pedagogy s názvem „Využití ICT nástrojů a sociálních sítí ve výuce“.

Téma sociálních sítí ve vzdělávání je stále aktuálnější a zabývají se jím nejen v Americe, ale i u nás.

By: Lucie Zemanová