Tento článek vychází ze studie Kristiny Sedeke a Payal Arory, publikované v internetovém žurnálu First Monday. Kristina Sedeke i Payal Arora pracují na fakultě historie, kultury a komunikace na Erasmus University v Rotterdamě. Obě autorky se zabývají médii a komunikací. Payal Arora vydala již dvě knihy týkající se problematiky médií. První kniha, Dot com Mantra: Social computing in the Central Himalayas, zkoumá využití nových médií ve venkovských částech Indie. Její druhá kniha, The leisure commons: A spatial history of social media, se zabývá současným digitálním světem z hlediska historického a mezinárodního.
V posledních desetiletích se móda stala světovým průmyslem, který musí reagovat a uspokojit přání svých zákazníků. Díky globalizaci už nelze hovořit o módním průmyslu pouze pro konkrétní stát, skupinu států, dokonce ani pro konkrétní kontinent, proto se současná móda musí přizpůsobit zákazníkům z různých koutů světa, různým kulturám, náboženstvím i životním stylům.
Současně se v posledních desetiletích radikálně změnil i způsob komunikace, která zákazníkům neumožňuje pouze pasivně sledovat a konzumovat to, co mu média zprostředkovala, ale nabízí mu možnost se aktivně podílet na tvorbě zpráv, sdílet s ostatními své názory, hodnocení a podobně. Zákazníci se dnes už nespokojí s informacemi poskytovanými prodejcem, ale často se zajímají právě o názory dalších zákazníků, o jejich zkušenosti s určitým produktem, nebo o jejich doporučení, zda si produkt koupit nebo nekoupit.
CO JSOU MÓDNÍ BLOGY?
Blogy jsou obecně považovány za nový zdroj internetového zpravodajství, které se mezi uživateli těší velké oblibě. Je to způsobeno především výše zmiňovanou možností se aktivně podílet na tvorbě zpráv, možnost hodnotit a komentovat příspěvky, oproti standartnímu způsobu mainstreamových médií. Módní blogy jsou potom obrazem skutečného zájmu zákazníků. Z pohledu módního průmyslu jsou ale blogeři považováni za šiřitele nevěrohodných a neověřených informací, proto zůstává tato sféra komunikace módními designéry a značkami nevyužita. Neznamená to však, že by blogeři nikoho neovlivňovali. Naopak je zde velký potenciál, že se bude zájem o blogy stále zvyšovat a blogy budou mít stále vyšší a vyšší sledovanost, tedy i vyšší vliv na společnost. Stačí jen napsat název módní značky do Google vyhledavače a výsledkem hledání nejsou jen oficiální stránky, ale právě i ty neoficiální stránky, nebo blogy.
Nyní se zaměříme na několik nejúspěšnějších blogů a blogerů a podíváme se, jaké strategie používají, aby dosáhli co největšího počtu čtenářů, co je vlastně dělá úspěšnými a na možnost jejich potenciálního využití v marketinku a brand managementu.
Pro účely tohoto výzkumu si autorky zvolily seznam deseti nejlépe hodnocených módních blogů, který sestavila Alice Fisher, editorka časopisu Observer. Seznam byl publikován v časopisu Observer a na internetových stránkách Guardian.co.uk. Jako výzkumná metoda byla použita kvantitativní obsahová analýza.
KDO?
První část výzkumu se zabývala otázkou, kdo jsou tito nejlépe hodnocení blogeři. Byla zkoumána identita blogerů, jejich profesionální i rodinný život, vzdělání. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že módní blogeři nereprezentují žádnou specifickou sociální skupinu. Bylo zjištěno, ze blogeři jsou nejčastěji vysokoškolští studenti, novináři, fotografové, nebo tvůrci filmů. Věkové rozpětí je velmi široké, pohybuje se mezi 17-53 lety. Nejčastěji tito blogeři pocházejí z USA a z Evropy. Žádný z nich nepracuje v módním průmyslu, ani pro žádného designera či módní značku.
CO, JAK?
V další části výzkumu se autorky zabývaly rozvržením stránky deseti nejlépe hodnocených blogů, výběrem témat, stylem psaní a mírou interakce s adresáty. Rozvržení stránek bylo ve většině případů velmi jednoduché, skromné a elegantí. Blogeři dávají často přednost černo-bílému rozvržení stránek, jednoduchému typu písma, články jsou odděleny datem publikování. Výběr témat je čistě individuální a odpovídá zájmům a přesvědčením autora blogu. Text je psán osobitým stylem a často shrnuje zážitky autora. Blogeři používají hodně fotek. Soustředí se především na každodenní využití módy, dávají tipy na kombinaci různých vzorů a různých typů látky, představují mladé designery a mnoho dalších témat, která bychom nenašli v takzvaných mainstreamových médiích.
Někteří blogeři se přímo proslavili tím, že se postavili proti proudu mainstreamu. Například blog Young Fat and Fabulous (dnes Gabi Fresh), patřící Gabriel Gregg. Gregg založila tento blog hned potom, co dodělala vysokou školu v Chicagu, protože nemohla sehnat práci jako módní novinářka. Její první blog Young Fat and Fabulous dokumentoval její život, život dívky s pár kily navíc, která miluje módu. Sdílela se svými čtenáři mnoho fotek a příběhů ze všedních dnů a tím se postavila proti proudu, který nám servírují právě mainstreamová média, ve kterých je móda zobrazovaná pouze na vychrtlých modelkách s počítačově upravenou tváří.
Zkoumané blogy jsou velmi komentované, průměrně 100 komentářů k jednomu článku (postu). Komentáře jsou ve většině případů pozitivní, dávají autorovi zpětnou vazbu. Často je v nich popisován zájem o danou tematiku a často se zde vyskytuje například odkaz na vlastní blog s podobnými tématy. Komentáře se k článku vkládají přímo, čtenář se nemusí registrovat, ani žádat autora blogu o schválení komentáře. Blogeři většinou odpovídají pouze na otázky adresované přímo jim, jinak diskuze probíhá mezi čtenáři navzájem.
Studie ukázala,ze jsou blogeři velmi aktivní i na ostatních sociálních portálech, především na Twitteru. Tweetují několikrát denně a sledují stovky jiných účtů. Bylo zjištěno, že tito blogeři jsou sledováni především ostatními módními blogery. Výzkum také ukázal, že Twitter je v tomto směru dominantní médium. Zatímco na Twitteru měli aktivní účet všichni analyzovaní blogeři, Facebook jich mělo jen 8 z 10.
VYUŽITÍ V MARKETINGU A BRAND MANAGEMENTU?
Další zkoumaný aspekt tohoto výzkumu byl, zda mohou blogy sloužit marketingu a brand managementu určité firmy. Autorky studie se zaměřily na prostředky, které mohou být považovány za propagaci dané značky. Hledaly v textech například časté zmiňování konkrétní značky, doporučování výrobků, propagaci módních událostí a festivalů a podobně. Bylo zjištěno, že někteří módní blogeři nepoužívájí pro své články žádné oficiální zdroje, ale články zakládají pouze na svých zkušenostech, či prožitých zážitcích. V těchto případech tedy nelze hovořit o propagování určité značky nebo výrobku. Některé blogy naopak doporučují konkrétní značku, často o ní hovoří, v těchto případech by se o marketingové činnosti dalo uvažovat.
Závěr studie je tedy takový, že módní blogy mají obrovský potenciál pro marketing, ale zatím nejsou pro tyto účely dostatečně využívány. Budoucnost blogů a jejich využití záleží jen na nás.
No comments:
Post a Comment