(Winter) Christmas is coming

Winter Christmas is coming

  Vánoce už pomalu začínají vystrkovat svoje dotěrné růžky a tak je na čase opět se se skřípěním zubů zamyslet nad tím, čím letos vyloudit alespoň náznak radosti nebo úsměvu na tvářích svých blízkých. V případě žen v rodině je podle mne situace výrazně jednodušší, i když pánové mohou mít opačný názor. Jak to vidím já, tak obdarovat muže, to je skutečný problém. To, co potřebují, buď už mají, nebo to bývá nad moje možnosti (např. nové Ferrari) a tím, co nepotřebují, jim člověk radost neudělá. Proto díky bohu za všechny druhy fanoušků. Fanouškovi uděláte radost čímkoliv, co alespoň vzdáleně souvisí s objektem jeho zájmu a jediné, s čím si musíte lámat hlavu je, zda tuto věc už náhodou nevlastní. 

 

Kdo nefandí s námi,...

V dnešní době už moderní muži nefandí pouze sportovním klubům, ale především ti mladší jsou často nadšenci seriáloví. A je jedno, zda mluvíme o filmovém nebo knižním zpracování. I když samozřejmě každý ortodoxní fanoušek vám řekne, že jediný pravý nadšenec je pouze ten, kdo knihu četl dávno před tím, než se vůbec dostala na pulty knihkupectví a ostatní jsou pouze hipstři. 

 

Knižní předloha zpravidla filmovému zpracování předchází, nicméně řada fanoušků postupuje také opačným směrem. Kvalitní vizuální ztvárnění může být jejich prvním nenásilným kontaktem s novým fenoménem a pokud jsou dostatečně pohlceni, tak se obrátí k původnímu námětu a porovnávají, jak se představivost jejich vlastní liší od té režisérovy. 

Pochopitelně každé z těchto médií má své silné a slabé stránky. Kniha nechává prostor fantazii čtenáře, zároveň ale umožní velmi podrobně popsat vnitřní pocity postav, jejich pohnutky, motivy. Audiovizuální zpracování má možnost zobrazit každý sebemenší detail, přestavit nám zcela nový svět, aniž by nás jeho popis unudil k smrti, ale bez přítomnosti vypravěče nebo rozvleklých vedlejších scén nám těžko detailně vylíčí vnitřní boje a komplexní charakter jednotlivých hrdinů. 
 

Tato klasická dichotomie není ve světě médií nic nového. Doplněna může být ještě o soundtrack, jehož přidatná hodnota k příběhu samotnému je však spíše nulová, nicméně báječně poslouží jako záchrana v případě zoufalého lovu na vhodný dárek pro někoho blízkého. Zároveň si troufám tvrdit, že soundtrack může existovat zcela nezávisle od zbylých médií, protože i když člověka třeba filmové zpracování nezaujme, hudba jej může naprosto okouzlit, aniž by ho přiměla jakkoliv se dále příběhem zabývat, ale to už je spíš záležitost hudebního vkusu a osobních preferencí, než příběhu jako takového. Nicméně některé skladby jsou s příběhy tak neodmyslitelně spojené, že si jedno bez druhého jen těžko dokážeme představit. Při jejich poslechu se nám filmové ztvárnění okamžitě asociuje, nebo se nám hned vybaví pocity a zážitky, které máme s jeho sledováním spojené. Ať už příjemné, nebo někdy i ty, na které bychom raději zapomněli. To je bezpochyby případ Imperiálního pochodu z Hvězdných válek.

 Transmediální vyprávění je, když...

Přdevším díky rozvoji nových médií vstoupily na pole fandovství ještě další média. A tak poté, co jste jednoho zimního večera pod tlakem okolností (rozuměj termínu pro odevzdání semestrální práce) i vy podlehli omamnému kultu Hry o trůny a během zkouškového období shlédli všechny dosud natočené série, vás abstinenční příznaky donutily vrhnout se na četbu ságy Píseň ledu a ohně, která je mu předlohou. Když už došly i knihy, neboť nezodpovědný autor nedbá potřeb svého publika a s posledními dvěma díly se už dva roky neuvěřitělně loudá, a vy prahnete po další potravě, nezbývá vám, než se vrhnout na hraní her. Můžete si vytvořit vlastní rod na sociálních sítích, nebo hrát o trůny online, případně s přáteli za dlouhých zimních večerů hru deskovou. A pokud vám čekání i tak přijde moc dlouhé, máte možnost do tohoto světa sami vstoupit a aktivně se zapojit prostřednictvím psaní vlastních povídek, jejichž hrdiny jsou hrdinové ságy. Díky tomu všemu snad nebude přicházející zima, která se ponese ve znamení čekání na nové díly 4. řady, tak strašně dlouhá. 

 

Fanouškovstí, nebo lépe řečeno kult, který se kolem některých příběhů rozvinul, zažívá v dnešní době opravdové žně. A mediální průmysl tyto fenomény samozřejmě podporuje, proč by taky neměl, když každý nový produkt pro něj znamená další příjem a Vánoce jsou pro prodej téměř čehokoliv ideální příležitost. A tak zde máme nový způsob vyprávění příběhů. Už nejde jen o prvotní příběh a případně jeho filmovou adaptaci. V rámci jevu, který byl teoretikem nových médi Henry Jenkinsem označen jako transmediální vyprávění, servíruje mediální průmysl fanouškům střípky skládačky příbehu prostřednictvím nejrůznějších médií a kanálů. Zároveň se tak snaží zasáhnout co nejširší publikum, nad rámec běžné cílové skupiny, a to třeba prostřednictvím zpracování různých stránek příběhu z odlišných úhlů pohledu a zcela nových perspektiv.

Transmediálního vyprávění doplňuje pozadí příběhů, dává prostor původně vedlejším postavám. Nejedná se už pouze o jeden příbeh vytržený z kontextu světa, ve kterém vznikal. Asi proto má takovou moc nás pohltit. Tím, že vytváří celé alternativní universum často včetně map, deníků jednotlivých hrdinů, propracovanou minulostí postav, a to i těch, které se příběhem jen mihnou. Tak je zároveň podporováno sdílení informací mezi fanoušky, skládání jednotlivých útržků, odkazů, narážek, které někdo zachytil. Vznikají emotivní debaty, úvahy a vlastní teorie nad vazbami rovin příběhů a hrdinů. Pořídít si můžete akční figurky a vytvářet vlastním dějové linky, nebo je sepsat a publikovat na fanouškovských stránkách ve formě fan fiction. To nemluvím o tvorbě nesčetných memů, hudebních klipů nebo parodií. Jste - li v dnešní době fanoušek, máte opravdu mnoho možností, jak se stát součástí toho vašeho kultu a taky velkou šanci, že vás alespoň nějaký vánoční dárek doopravdy potěší.

A co ženy, mají si kde hrát?

Co mne osobně ale mrzí je, že se dosud žádný z těchto světů nevytvořil například kolem kultu Bridget Jones nebo jiné romantické lovestory. Každá žena přece ví, že ač hlavním tématem příběhů vždy bývá boj o lásku toho pravého prince na bílém koni a překonávání větších či menších překážek, které nám škodolibý osud přichystá, ta pravá dřina nastává až po štastných koncích. Až s každodenní rutinou, řešením teplých večerí, žehlením košil, starostí o domácnost, výběrem společného bydlení, venčením psa, zvedáním záchodového prkénka a toho všechno ještě v mnohem větší míře s příchodem potomků. Nezajímala by snad dámy, které jsou na tom s vařením podobně jako Bridget, nějaká pěkná kuchařska s návody na jednoduché teplé večeře? Nechtěly by snad ženy vědět, zda se Bridget konečně podařilo zhubnout a jak to dokázala, nebo jaký dietní plán by byl pro ni vhodný? Nehodil by se návod na to, jak přestat kouřit, založený na výměně zkušeností bývalých kuřaček? A co třeba seznamovací online hra, na procvičení balení vhodného protějšku? Ale vlastně proč se tím vším zabývat, když ženu pod stromečkěm potěší i vonná svíčka. No a pro ty ostatní tu máme ještě virtuální svět mimibazaru, svět nekonečných možností.