Úvod
Wikipedie je v některých ohledech novinkou v historii
encyklopedií. Měřeno pomocí textu, obrázků, nebo zvuku, je největší
encyklopedií v lidské historii, čehož bylo dosaženo tím, že využívá technologie
webu a nesčetného množství uživatelů. Odlišuje se od ostatních encyklopedií
také tím, že spoléhá na dobrovolníky a vzdaluje se od tradičních obchodních
úvah.
Zařazení Wikipedie, stejně jako ostatních nových médií, bývá
často přehnané a ahistorické. Jedná se o tendenci, která nám brání ocenit
skutečné inovace a okrádá nás o možnosti seznámit se s minulostí. Wikipedie
byla opakovaně srovnávána s pouze jedinou další encyklopedií, s Encyklopedií
Britannica (největší tištěnou encyklopedií na světě - pozn. aut.), v posledních
tištěných a elektronických vydáních. Tato srovnání často předpokládala kontrast
mezi encyklopedií údajně vytvořenou v anonymitě a údajně vytvořenou odborníky.
Takový kontrast nejen zjednodušuje Wikipedii a nedávnou Encyklopedii
Britannica, ale také opomíjí staletí dějin. |
| Encyclopaedia Britannica |
Ačkoli Pink poskytuje užitečný rámec pro uvedení Wikipedie,
je jeho rozdělení do těchto různých období problematické. Jedním z problémů pro
rozsáhlou periodizaci encyklopedických aktivit je žánr. Zejména žánry slovníku
a encyklopedie, které dnes považujeme za samozřejmé, dříve jako takové
neexistovaly. V dřívějších dobách se encyklopedické texty často lišily v jejich
obsahu i účelu a nemusely být nutně považovány za jednotný žánr. A tak se Jeff
Loveland a Joseph Reagle snaží rozpoznat rozdíly mezi dřívějšími
encyklopediemi, jakož i jejich propojení se souvisejícími žánry. Na rozdíl od rozdělení
Daniela Pinka nabízejí tři druhy encyklopedické tvorby, ve kterých následné
fáze nemusí vyloučit ty předchozí. Pomocí této metodiky je možné najít
překvapivé podobnosti mezi dnešní Wikipedií a staršími díly.
Jejich článek je tedy historicky informovaným uvedením
encyklopedické tvorby se vztahem k Wikipedii. Oba vědci se domnívají, že Wikipedie
by měla být chápána v rámci historie tvorby referenčních děl. Konkrétně se
zaměřili na tři vzájemně se překrývající formy encyklopedické výroby: kompulzivní
sběr (shromažďování informací pomocí úsilí jednotlivců), stigmergické hromadění
(tvorba obohacující již vzniklý text), a korporační výrobu (tvorba skupinou). Je
zajímavé, že všechny formy poukazují na určité návaznosti ve vztahu k
Wikipedii, návaznosti, které jsou často přehlíženy ve standardních srovnáních
Wikipedie a ostatních děl, zejména nedávného vydání Encyklopedie Britannica. Jejich
analýza zkoumá vztah editorů, jejich spolupracovníky a jejich způsoby práce s
ohledem na měnící se pojetí autorství a originality.
Kompulzivní sběr
Popis Pinkova modelu "Jeden chytrý člověk"
odkazuje na mimořádné množství práce odvedené jednou osobou, například
starověkým římským šlechticem Pliniem starším, který byl autorem přírodovědné
encyklopedie Historia naturalis, jež byla často považována za první západní
encyklopedii. Ovšem stejně jako ostatní encyklopedie, Historia naturalis nebyla
dílem pouze jednoho autora. Plinius kromě svojí práce spoléhal na řadu
informátorů a administrativních pomocníků.
Stejně jako dřívější encyklopedisté, wikipedisté mohou být
kompulzivní při shromažďování a přípravě informací. Navzdory velkému množství
příspěvků od určitých jedinců, je Wikipedie vytvářena tisíci lidmi. Rovnováha
mezi několika lidmi, kteří přispívají hodně, a mnoha lidmi, kteří přispívají
málo, je jednou z nejživějších oblastí raného výzkumu o Wikipedii. Analýzy
ukázaly, že rovnováha nalezená mezi příspěvky závisí na tom, jaká kritéria se
používají k definování "příspěvku", stejně jako jaká kritéria se
používají k definování mála a mnoha. Kromě toho se Wikipedie může měnit,
protože stále zraje. Přestože je Wikipedie dílem stovky tisíc přispěvatelů,
bylo by zjednodušující nazývat ji dílem "elity" nebo
"davu". Joseph Reagle tvrdí, že odvolávání se na Wikipedii jako na
představující "maoistickou" kolektivní inteligenci jsou hyperbolická.
Lidé shromažďující informace hrají i nadále roli ve tvorbě Wikipedie, i když s
menší viditelností, než autoři encyklopedií z minulosti, přestože jejich práce
byly více kolaborativní, než se předpokládalo. Pokud se rozdíl mezi kolektivně
napsanou Wikipedií a jejími individuálně napsanými předchůdci ukáže být
nejasným, zásadní rozdíl zůstává v motivaci přispěvatelů.
Stigmergické hromadění
Práce byť i zdánlivě osamělého encyklopedisty bývala
společenskou následujícím způsobem: encyklopedista kromě občasné práce
sekretářky nebo informátorů spoléhal na texty ostatních. Lze vidět tuto
kumulativní formu spolupráce v průběhu času jako typ stigmergie, termín vytvořený
francouzským zoologem Pierre-Paulem Grassem, který popisuje, jak vosy a termiti
kolektivně vytvářejí složité struktury obohacováním již vzniknutých děl. Tento
pojem je užitečný při vysvětlování spolupráce na Wikipedii. Poskytuje
intuitivní a snadno uchopitelnou teorii pro snazší pochopení, jak různorodé příspěvky
mohou vést k největší spolupráci podniků, kterou svět kdy viděl.
Proto i "Jeden chytrý člověk" zodpovědný za svoji
encyklopedii spoléhal na předchůdce a navazoval na jejich práci. V případě
encyklopedií vydaných v několika vydáních, bylo předchozí vydání dobrou
platformou pro nástavbu, stejně jako je revize článku na Wikipedii základem pro
další text.
Korporační výroba
Myšlenka náboru odborníků psát o svých oborech pro encyklopedie
se datuje přinejmenším do konce 17. století. Brzy ovšem zastánci myšlenky
usoudili, že žádná osoba nemůže přiměřeně pokrýt veškeré poznání. Proto
korporační výroba encyklopedií využívá více přispěvatelů, obvykle pod vedením
jednoho editora, nebo jen málo editorů. Redakce takových encyklopedií
nevyhnutelně čelí frustraci ze snahy koordinovat své přispěvatele.
Od 18. století mělo autorství v encyklopediích smíšený
průběh. Na jedné straně, mnoho z větších encyklopedií představovalo samostatně
připsané články a propagovalo identitu svých nejprestižnějších přispěvatelů. Na
straně druhé, němečtí encyklopedisté pokračovali v tradici nabízet především
nepodepsané články. Přestože bývaly podepsané články zvýhodňované, mnoho
přispěvatelů se ze strachu rozhodlo uchovat svoje autorství v tajnosti. V
současnosti wikipedisté píší anonymně nebo pod pseudonymem z obdobných důvodů,
mají strach z nesouhlasu.
Závěr
Je důležité neklást důraz na odlišnosti mezi Wikipedií a
jejími předchůdci, protože ve skutečnosti najdeme mezi Wikipedií a posledními encyklopediemi
mnoho spojitostí, které jsou četné a významné. Jednotliví encyklopedisté
strávili v průběhu let neuvěřitelně dlouhé hodiny sběrem a shromažďováním
informací, motivováni idealismem, posedlí "encyklopedickým impulsem"
nebo také často finančními potřebami. Byl opomíjen přínos nejmenovaných
asistentů na tvorbě údajně jednoho člověka, k čemuž v současnosti dochází na sociálních
sítích.
Wikipedie, stejně jako ostatní encyklopedie, spoléhá na to,
co nazýváme stigmergickým hromaděním. Chronická závislost encyklopedií na
jiných textech znamená, že obavy z Wikipedie a autorských práv nejsou náhlými
projevy internetu, ale spíše pokračováním obav, které trápí odborníky a právní společnosti
po několik století. Posílení právních předpisů týkajících se autorských práv
již od počátku 20. století vedlo k tomu, že se encyklopedické stigmergické hromadění
konalo stále častěji s finanční kompenzací vlastníků textů, z vydání do vydání
téže encyklopedie, nebo prostřednictvím maskování nebo parafrázování. Wikipedie
se v tomto ohledu liší tím, že nezakoupí práva a je náchylnější než nedávné
tištěné encyklopedie k tomu, že kopíruje materiály a je kopírována ostatními.
Charakterizovat Wikipedii jako příkladné panování amatérů v
opozici k minulosti zlatého věku, ve kterém encyklopedie psali odborníci, je
idealizací historického záznamu. Od konce 18. století bylo mnoho encyklopedií připisováno
velkým týmům spolupracovníků. Ovšem odborníci v moderním slova smyslu nebyli
jediní, kteří přispívali, stejně jako odborníci jen stěží chybějící v řadách
wikipedistů. Obavy, zda přispěvatelé encyklopedií jsou dostatečnými experty, zaznívaly
v celé historii moderní encyklopedie. Wikipedie není první encyklopedií těžící
z dobrovolníků nebo apelující na pomoc veřejnosti, ale díky jejím
technologickým základům je ve využívání těchto přispěvatelů mnohem úspěšnější.
O autorech
Jeff Loveland je profesorem románských jazyků a literatury
na univerzitě v Cincinnati. Většina z jeho nedávných výzkumů se zabývala
historií encyklopedií, zejména západoevropskými encyklopediemi 18. století. Je
autorem Alternativní Encyklopedie (SVEC, 2010).
Joseph Reagle je odborným asistentem komunikačních studií na
univerzitě v Northeasternu, fakultním spolupracovníkem v Berkmanově centru pro
internet a společnost na Harvardu. Učil a získal doktorát na NYU (New York
University) na katedře médií, kultury a komunikace. Je autorem Good Faith
Collaboration: The Culture of Wikipedia (The MIT Press, 2010).
Zdroj
Wikipedia and
encyclopedic production
New Media & Society, December 2013 vol. 15 no. 8
No comments:
Post a Comment