Vzpomínky, časovost, fikce: Časové posuny v současné televizi

Zdroj: 
Television & New Media, July 2011; vol. 12
Paul Booth: Memories, Temporalities, Fictions: Temporal Displacement in Contemporary Television

Paul Booth (působí na Fakultě kominkačních studií Univerzity DePaul v Chicagu, specializuje se mimo jiné na oblast transmediálního vyprávění a kolektivní inteligence http://depaul.academia.edu/PaulBooth) ve svém článku, který vyšel v odborném časopise Television & New Media, vychází z pojmu narativní komplexita, který poprvé použil televizní analytik Jason Mittell k popsání televizních pořadů, které vycházejí (jako součást epizodické televize) "na pokračování". Zabývá se zde specifickou formou narativní komplexity, a to časovými posuny, které považuje za nejvýznamnější narativní tendenci všech současných televizních pořadů. Booth tvrdí, že časové posuny jsou částečně důsledkem za prvé reakce průmyslové společnosti na postmoderní schizofrenii a za druhé jejího přijetí publikem. Ukazuje také, jak tyto fenomény souvisejí se současným prostorem digitálních medií, jak jsou jím nezbytně utvářeny, a to zejména po roce 2000, i když ovšem známky časových posunů lze najít v televizních pořadech i dřívějších (např. americký seriál I love Lucy, 50. léta). Článek je shrnutím hlavních myšlenek existujících kulturních studiích na toto téma, které autor rozšiřuje o své pojetí a dělení jednotlivých typů časových posunů.

Booth na příkladu televizního seriálu Doctor Who ukazuje, jak se v současnosti proměňuje vnímání času. Čas již díky mediálním sdělením a mediované časové zkušenosti nevnímáme tradičně lineárně, ale spíše jako proměnlivé časoprostorové seskupení, ve kterém se lze "volně" pohybovat. Dochází k různým pokřivením času, zkreslením a posunům, zejména v televizních seriálech, založených na epizodické naraci (tj. způsob vyprávění, kdy se nedojde k uzavření zápletky v jednom díle, ale po sérii dílů či po úplném skončení seriálu), například flashback, flash-forward (záblesky minulosti/budoucnosti), cestování v čase apod. Jako příklad takových typických seriálů uvádí Booth Family Guy, Lie to Me (Anatomie lži) nebo How I Met Your Mother (Jak jsem poznal vaši matku). Přijetí časoprostorových nesouvislostí ve společnosti vede k jevu, který lze metaforicky nazvat schizofrenií. Jedná se o kýženou reakci diváků, vzbuzení emocí, "wow efekt" (Jenkins). Vzestup tendence k časovým posunům připisuje Booth zejména nástupu nových technologií, novým technologickým postupům a postmodernímu publiku, které je komplexitě přístupnější .

http://images5.fanpop.com/image/photos/25700000/Doctor-Who-series-6-part-2-doctor-who-series-6-onwards-25787964-1000-1407.jpg

Právě publikum samo je důležitým konstitučním prvkem, co se komplexního televizního vyprávění týče. To totiž nemůže být kompletní bez estetického uznání aktivních, participujících diváků. Diváci s mediálním obsahem interagují v tom smyslu, že v rámci časových posunů si sami vědomě utvářejí lineární konstrukci jinak nelineárně strukturovaného televizního textu. Správně zvolený časový posun může mediálním obsahům značně pomoci k dosažení Jenkinsova "wow efektu", kdy je divák emocionálně vtažen do esteticky komplexní narace. Jako příklad Booth uvádí závěr třetí série seriálu Lost (Ztraceni), kde byly (doposud většinou diváků domnělé) flash backy odhaleny jako flash-forwards, tj. místo záblesků minulosti se ve všech uplynulých dílech jednalo o záblesk budoucnosti.

http://movieblogbydonna.com/wp-content/uploads/2010/05/LOST.jpg

Booth rozlišuje 3 typy časových posunů, přičemž každý z nich je v současném (nejen) americkém televizním vysílání zastoupen hojně v pořadech různorodých žánrů a také v různých stupních intenzity a zastoupení:

Rozsáhlý flashback

Celý příběh pořadu je zasazen do minulého prostředí jako flashback.

> How I Met Your Mother

Časovost vzpomínky

Jakoukoli změnu časové struktury zobrazuje formou vzpomínky nebo vybavování postav z příběhu. Taková změna je typicky naznačena nějakou stopou, vodítkem, obrat je rozpoznatelný.

> Lie to Me - specificky technologické zobrazování vzpomínek jako videonahrávek výslechů podezřelých.

Časovost postavy

Specifický typ, kde časový posun signalizují odcizené postavy příběhu, zasazené do cizího časoprostoru, separovaného od jejich "normálního" prostředí. V těchto pořadech jde prostorový posun ruku v ruce s časovým.

> Life on Mars, Ashes to Ashes

Všechny druhy časových posunů záleží na interakci publika a televizních pořadů, které touto strategií podporují schopnost současného publika tolerovat časoprostorovou nejednoznačnost textů současné televizní produkce. Jsou strategií vedoucí ke zvýšení a zároveň udržení pozornosti masy diváků, která se zároveň domnívá, že je má pod kontrolou díky možnosti vytváření vlastního, konstruovaně lineárního příběhu.