Technická elita coby produkční síla mezi uživateli

 Jeden z dlouhodobých trendů, které přinesl fenomén nových médií, je posun v rozdělení rolí tvůrce mediálního obsahu a jeho příjemce. Již neplatí tradiční rozdělení na aktivního zhotovitele a pasivního příjemce, ve kterém autor předává svůj produkt určitým komunikačním kanálem recipientovi, jehož jediná role v procesu je jej nečinně přijímat. Toto nevyvážené uspořádání rolí jednotlivých aktérů mediální komunikace bylo nejdříve nabouráno tím, že byla zkrácena doba, za jakou se dostane zpětná vazba od příjemce zpátky k autorovi. S příchodem elektronických médií a jiných technických vymožeností moderní doby mohl být příjemci masových médií dán prostor se téměř v reálném čase aktivně začít vyjadřovat k tomu, co vidí /slyší/čte. Diváci mohli začít klást z domova otázky politikům přímo na obrazovce. Pomocí elektronické pošty či dokonce webkamery mohou v reálném čase a v přímém přenosu komentovat fakta, která jim média přináší. Obrovský zlom ve významu role uživatelů však přinesl až fenomén produsage, ve kterém je separace autora a příjemce silně oslabena. V oblasti nových médií tento termín charakterizuje prostředí, ve kterém se sami příjemci stávají autory obsahů a platforma, na které tato interakce probíhá, funguje jenom jako šablona, ve které se tyto obsahy mohou vyrábět a sdílet. Rozmach tohoto fenoménu dokazuje i fakt, že prvních šest nejnavštěvovanějších webových stránek na internetu nepracuje s žádným vlastním, originálním obsahem, který by byl centrálně tvořen. Jsou mezi nimi tři vyhledávače, které fungují víceméně jako komplexní, interaktivní databáze již existujících obsahů, a tři případy klasického produsage: dvě interaktivní sociální sítě a jedna uživateli generovaná open-source encyklopedie.

Otázce jaká je charakteristika uživatelů, kteří vlastně obsahy tvoří, se věnovala Yu-Wei Lin z Univerzity v Salfordu ve Velké Británii. Ve své výzkumné práci se věnuje myšlence, že i přes možnosti interkativního tvoření obsahů a i přes nevídané produkční schopnosti, kterými nová média uživatele obdařují, se stále uživatelé sami od sebe dělí na pasivní příjemce a aktivní tvůrce. Z uživatelů poté vyčleňuje skupinu, kterou označuje jako techno-elite. Tato elitní skupina, která se od zbytku masy uživatelů liší už jen svými schopnostmi analyzovat obsahy, se chová jinak především i v jejich tvoření. Základní charakteristikou techno-elite je v chápání autorky článku především to, že členové této skupiny jsou schopni využít své nadprůměrné technické dovednosti a znalosti k reprodukci již stávajících obsahů, k jejich předělání a k jejich dalšímu použití. A právě schopnosti techno-elite jsou důvodem, proč se uživatelům nechává stále větší prostor při vytváření obsahů a produktů, protože právě tato skupina má ohromný potenciál v podobě inovace.

Článek je ve své podstatě výstup z případové studie projektu britské BBC s názvem Backstage. V tomto projektu nabídlo britské veřejnoprávní médium BBC uživatelům interaktivní online prostředí, ve kterém byly zpřístupněny elektronické systémy BBC v open-source podobě, takže uživatelé sami mohli vytvářet zprávy a jiné obsahy, sdílet je přes různé sociální sítě, stejně jako upravovat kódy systémů a programů či graficky měnit celé prostředí. Podle slov mnoha komentátorů, které autorka v příspěvku cituje, se jedná o skutečný krok dopředu, ve kterém se ukazuje, že média začala brát online prostředí skutečně vážně. Cílem autorky článku bylo charakterizovat techno-elite, která se v projektu Backstage nejaktivněji projevovala. Metodou zkoumání byla především analýza obsahu mailing listu, přes který spolu komunikovali jednotliví uživatelé i skuteční producenti a jiní zaměstnanci BBC.

Mezi aktivními uživateli byli mimo jiné vývojáři webů, grafici či programátoři, které BBC verbovala na mnoha společenských shromážděních, které se k projektu vázaly. Z demografického a sociálního hlediska se mezi členy techno-elite v tomto projektu nejčastěji objevovali muži pracující v IT či v médiích, s nadprůměrnou znalostí nejnovějších trendů v otázce internetu a technologií. Byli také nadprůměrně aktivní na sociálních sítích, jako je facebook. Jejich inovativní potenciál se projevil především v tom, že vymysleli řadu nových způsobů, jak efektivně a inovativně využít již existující obsah vytvořený BBC.

Autorka zmiňuje, že specifikum dané techno-elite není pouze technická zdatnost, ale především ochota podílet se na komunitním vytváření obsahů a schopnost se interaktivně socializovat s ostatními uživateli. Teprve komplexní prostředí Backstage přimělo tuto techno-elite stát se aktivními tvůrci obsahu – jiné způsoby interakce BBC s diváky, například v podobě možnosti navštívit různá natáčení či show, nikdy v minulosti takto schopnou a technicky zdatnou skupinu lidí nepřinesly. Techno-elite je v případě projektu Backstage zajímavá především tím, že daná skupina lidí se dokázala produktivně zorganizovat a navzájem si rozdělit úkony tak, že došlo k vytvoření nevídaně kvalitního obsahu. A jako taková může práce této elitní skupiny sloužit jako ukázka, čeho všeho se může dosáhnout pomocí systémů produsage, a to i ve zcela nekomerčním prostředí. 

____________________________________________

Zdroj: ´The emergence of the techno-elite audience and free/open source content: A case study on BBC Backstage´ (Yu-Wei Lin) v "Participations", vol.9, Issue 2, Nov 2012 (http://www.participations.org/Volume%209/Issue%202/32%20Lin.pdf )