Cíl: Zachránit veřejnou správu na Wikipedii
Nadace pro Wikipedii, nezisková organizace podporující
Wikipedii, se rozhodla zaměřit se ve svém projektu poprvé na akademické kruhy a
více je zaujmout pro svou věc. Oslovila fakulty amerických univerzit a
v průběhu akademického roku 2010-2011 pilotovala Iniciativu veřejná
správa. Hlavním cílem Iniciativy bylo vylepšit na Wikipedii obsah článků
týkajících se veřejné správy Spojených států amerických. 614 vysokoškolských
studentů z 10 univerzit si proto mělo zvolit v oblasti veřejné správy téma
a přepracovat významnou měrou existující článek, anebo vypracovat vlastní článek
tak, aby vyhovoval poměrně přísným podmínkám zveřejňování na Wikipedii. Iniciativa
veřejná správa přitom vybavila univerzitní kampusy, profesory a asistenty,
pracovními pomůckami a školením dobrovolníků, kteří se stanou zástupci
Wikipedie na amerických vysokých školách a nápovědou pro profesory i studenty. To
již směřovalo k naplnění vedlejšího očekávaného efektu projektu - častějšímu
využívání Wikipedie při vyučování na univerzitách obecně.
Výzkum, který Iniciativu provázel, neměl hodnotit kvalitu
článků, ale úroveň angažovanosti studentů, jejich přístup k zadané úloze,
motivy, které nejsilněji ovlivňovaly jejich pracovní nasazení, pocity, když
práci zveřejňovali a přicházely první reakce z komunity a od veřejnosti. Své
zkušenosti přitom měli studenti srovnávat s psaním standardní seminární
práce, která šla pouze do rukou pedagoga. Dojmy z přípravy článku zveřejňovali průběžně
na třídním blogu. Účast ve výzkumu byla pro studenty zapojené do Iniciativy
dobrovolná.
Spuštění projektu předcházela analýza teoretické základny
týkající se studentů a jejich vztahu k novým médiím, novým technologiím,
Wikipedii, využívání online kurzů anebo vytváření online komunit při vyučování.
Výzkum: kvalita i kvantita
Reakce studentů a zaměstnanců univerzit hodnotily dva
nezávislé subjekty. První z nich byla WestEd, nezisková výzkumná
organizace zaměřená na oblast vzdělávání, najatá Nadací pro Wikipedii.
Společnost zrealizovala 15 rozhovorů s vysokoškolskými asistenty
participujícími se studenty na vypracování článku (6 asistentů na podzim 2010,
9 zástupců fakult na jaře 2011), následovaný částečně strukturovaným
kvalitativním rozhovorem. WestEd řídila také průběh studentské ankety přes Zoomerang.com
(online nástroj pro realizaci výzkumů na zakázku vč. dotazníkové metody pozn. autora) na začátku a znovu na
konci jarního semestru 2011.
Druhou skupinu dat napříč univerzitami sbírala Annie Lin,
kampusová týmová koordinátorka pro Iniciativu veřejná správa a zkušená
tazatelka kvalitativních rozhovorů. Vedla skupinové rozhovory (focus groups)
studentů zapojených do projektu z několika univerzit (Boston University,
Michigan State University, Simmons College a Texas Southern University). Seznam
dotazů pro individuální rozhovory, dotazník studentského šetření a průvodce
skupinovým rozhovorem jsou přílohou zprávy z výzkumu.
Podstatnými účastníky sběru dat byli také vysokoškolští
asistenti, kteří úlohy zadávali a následně hodnotili. Patří sem i dvě z autorek
zprávy z výzkumu, Rochelle Davis a Brian Carver, které s Wikipedií ve
svých hodinách pracovaly aktivně již před spuštěním Iniciativy. Třetí autorkou
zprávy je Amy Roth.
Zpracování dat: triangulace na pět způsobů
Převažujícímu kvalitativnímu charakteru výzkumu, navíc na
dobrovolné bázi respondentů, odpovídal také způsob zpracování dat. Žádná přesná
response rate (míra návratnosti) ani obtížná kvantifikace. Netestovaly se
hypotézy, ale pracovalo se s citacemi odpovědí. Ty proto plní podstatnou
část zprávy z výzkumu. Aby bylo učiněno spolehlivosti a validitě výsledků za
dost, byla pro analýzu dat využita vedle tématické analýzy metoda „triangulace“.
Díky prolínání několika typů dat, zdrojů dat a metod se výstupy co nejvíce
objektivizovaly a zobecňovaly. Výzkum Iniciativy veřejné sféry byl organizován natolik
komplexně, že umožnil výzkumným pracovníkům využít všech 5 typů triangulace: data
(studenti, asistenti na univerzitách); prostředí (několik univerzit); metody (skupinové
rozhovory, individuální rozhovory, dotazníkové šetření); výzkumníci (antropologové,
právníci, vědci); teorie (odkazy na literaturu ve zprávě). Kvantitativní část
však nelze přehlížet, 154 studentů dobrovolně vyplnilo online dotazník (návratnost
25 %) a jeho výsledky se staly základem analýz.
Výsledek: adrenalin, hrdost, rozčarování
Co nejlepšího
výkonu se podle kvantitativní části výzkumu snažili studenti dosáhnout proto,
aby získali dobrou známku. Důležitým motivem pro ně byla také užitečnost práce (příspěvek
zveřejněn), zájem o nové technologie, sdílení výsledku práce (celosvětově),
vytváření znalostí a spolupráce s online komunitou. Za nejvíce frustrující
prvek byla označena složitá technologie Wikipedie a pravidla v její
komunitě.
Ve kvalitativní části výzkumu (rozhovory a blogy) se
nepotvrdilo, že by absolutně nejsilnějším motivem byla známka. Hnacím motorem
snažení studentů bylo vědomí, že článek zveřejní na Wikipedii a celosvětově bude
k dispozici široké veřejnosti. Tento fakt je děsil a lákal současně. Udělali
maximum ve fázi vlastního výzkumu, formulace textů, editace v pro ně nové
technologii Wikipedie, naučili se spolupracovat s komunitou mimo
univerzitu, přijímat kritiku svého článku. Posun ve výstupu si uvědomili sami
studenti a byli hrdí na sebe a na to, že to dokázali, že přispěli
k dostupnému vědění společnosti, že jejich snaha nepřišla nazmar. Kvalitně
odvedené práce a aktivního nasazení si všimli i vyučující, především díky
srovnání s jinými standardními studentskými pracemi.
Veškeré výpovědi se staly podkladem triangulace a
tématické analýzy. V ní byly zpřesněny nejčastěji zmiňované motivy (témata)
při zpracování článku, relevantní vazby a souvislosti mezi nimi. Výsledkem je
dokonalá kvalitativní analýza zahrnující všechny zainteresované osoby, vnitřní
motivy, vnější tlaky a efekty práce na článku, zjednodušená do schématu:
Ukázka výpovědi studentů k hlavním motivům:
- Obavu a tlak, které studenti vnímali kvůli zveřejňování na Wikipedii, popsal jeden z nich takto: „Bylo vzrušující a současně děsivé, že to co napíši, bude v kyber prostoru a přístupné všem! Ale jsem hrdý na článek na podle mě důležité téma.“
- Studenti oceňovali, že výsledek jejich snažení byl užitečný (ne jen pro známku) a že se mohli podělit se svými vědomosti o tématu, které je zajímá, s ostatními: „Cítím, že jsem nějak přispěl světu, protože všechny moje ostatní eseje čte jeden, možná dva lidé. Článek na Wikipedii už vidělo přes tisíc lidí.“
- Studenti byli rádi za zpětnou vazbu a spolupráci s online komunitou: „Když jsem připravovala článek pro Wikipedii, pochopila jsem, že sebelepší průzkum a slohové dovednosti nemusí nutně vytvořit perfektní článek. Občas to prostě musíte nechat na komunitě: udělat přehled lidského vědění stručně a na jednom místě.“
- Studenti se rádi seznámili s wiki technologií, současně pociťovali frustraci z jejích omezených možností: „Psaní článku bylo zajímavé, ale trochu frustrující, hlavně protože naučit se formátovat na Wikipedii bylo opravdu časově náročné. Teď, když už téměř končím, mám pocit, že mi to konečně začíná jít.“
- Během plnění úkolu pro Wikipedii se u studentů zlepšily dovednosti týkající se vedení výzkumu i psaní textů: „Bylo složité psát stylem, který Wikipedie požadovala – bez tezí a názorů, na které jsem ve svých pracech zvyklá. Nakonec mi ale prezentování suchých faktů bez hodnocení začalo vyhovovat.“
Závěr: studenti volí Wikipedii
Ačkoli nebyl cíl této studie, tedy zhodnocení úrovně
zapálení vysokoškolských studentů pro jejich písemnou práci, přesně měřitelný,
triangulace velkého množství různorodých kvalitativních dat poskytla dostatečné
důkazy toho, že vysokoškolští studenti jsou více zaujati pro psaní článku pro
Wikipedii než pro zpracování jiného, tradičního písemného úkolu.
Když se ve výzkumu ptali studentů, jaký formát by si
příště zvolili pro svou písemnou práci, většina uvedla formu článku pro
Wikipedii. Byla to totiž výzva. Výzvy ale obohacují nejvíce. Dokázal to i
projekt Iniciativy veřejné správy a následný výzkum. Jakmile byly mezi studenty
a vyučující vpuštěny další zainteresované subjekty (komunita a uživatelé
Wikipedie) a s nimi nové tlaky a motivy, dosáhly práce amerických studentů
lepších výsledků.
Ani vedlejší cíl projektu nezůstal nenaplněn. Studenti se
blíže seznámili s Wikipedií, pochopili její principy a lidi kolem ní.
Seznámili se s pravidly pro zveřejňování článků a jak rozpoznat korektní
článek. Sami se stali kritiky článků a možná občasnými editory. Také
zaměstnanci univerzit poznali, že na Wikipedii nemůže kdokoli zveřejnit cokoli.
Aplikace u nás: jazyková bariéra
Pravdou je, že od českého vysokoškolského učitele jsem
při zadání seminární práce nedávno slyšela: „Hlavně nepoužívejte tu Wikipedii“.
Nedůvěra ve věrohodnost informací je tedy patrná i na české akademické půdě.
Zda by vztah mohl napravit obdobný projekt, si neodvažuji tipovat. Jisté je, že
je to dlouhodobá záležitost a že pokud se na ní nezačne pracovat, nezmění se
to.
Já osobně bych se za zapojení do projektu Wikipedie
přimlouvala. Kromě jiného by bylo zajímavé srovnání amerických a českých
studentů. Mám jisté obavy, že by studie u nás nezafungovala tak ideálně.
Částečně by za to mohla jazyková bariéra. Přece jenom je rozdíl mít respekt z 10
milionů Čechů na české verzi Wikipedie (ne že by to číslo nevyvolávalo respekt),
anebo z 313 milionů Američanů a mnoho dalších milionů anglicky mluvících napříč
celým světem. Hlavní motivátor projektu – vědomí zveřejnění práce široké
veřejnosti – by zůstal platný i pro české studenty, ale nejspíš oslabený. Oslabit
by jej mohla i obtížně dosažitelná míra amerického entusiasmu pro věc, která se
mi jeví v kombinaci s českou vynalézavostí ulehčit si od problémů až
nebezpečná. Ale možná jsem příliš pesimistická.
Zdroj:
Amy Roth, Rochelle Davis, Brian Carver. Assigning
Wikipedia Editing: Triangulation toward understanding university student
engagement. Dostupné online: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4340
No comments:
Post a Comment