Článek
„Blogs
give regular people the chance to talk back“: Rethinking
„professional“ media hierarchies in new media
publikovaný v časopise New
Media & Society se
zaměřuje na nový druh autorství, kdy se čtenáři stávají
tvůrci
mediálních textů.
Autorka se konkrétně věnuje blogerům, kteří píší tzv.
„celebrity gossip“, tedy drby o celebritách. Zabývá se
odlišnostmi jejich činnosti od práce bulvárních novinářů a
vlivem těchto blogů na mediální hierarchii v oblasti médií
zaměřených na celebrity.
Autorkou
článku je Erin
Meyers,
pomocná profesorka komunikace a žurnalistiky na Oakland University.
Její kurzy jsou zaměřené na vztahy mezi médii a kulturou. Vedle
toho zkoumá vliv nových médií a technologií na využívání
médií. Tématu „celebrity gossip blogů“ se věnuje i ve své
první knize Dishing
Dirt in the Digital Age: Celebrity Gossip Blogs and Participatory
Culture.
Meyers ve svém
článku vychází zejména z rozhovorů s populárními blogery:
Trentem Vanegasem (Pink is the New Blog), Molly Goodson (PopSugar),
Annou Holmes (Jezebel), Natashou Eubanks (The Young, Black andFabulous) a Brendonem (What Would Tyler Durden Do?). Rozhovory
probíhaly v letech 2007 a 2008 formou otevřených otázek, díky
čemuž nebyli dotazovaní omezováni ve svých odpovědích. Dalším
zdrojem byly rozhovory s Perezem Hiltonem z jeho blogu
PerezHilton.com. Ten se totiž odmítl zúčastnit přímého
dotazování, ale autorka považovala jeho postoje za nepostradatelné
pro svůj výzkum. Jde totiž o velice úspěšného autora, jehož
první blog založený v roce 2005 se o dva roky později umístil
mezi pěti nejoblíbenějšími stránkami o celebritách vedle
úspěšných zpravodajských webů.
Konsensus v budování image celebrit a jeho postupné narušování
Před nástupem
gossip blogů se v okolí celebrit vyskytovaly tři skupiny „hráčů“,
které měly vliv na budování image celebrit: nezávislí tvůrci
(agenti, manažeři), zábavné instituce (filmová a nahrávací
studia, televizní stanice) a zábavně-zpravodajská média. Tito
tři účastnici spolupracují na utváření jednotného obrazu, ale
zároveň se u nich objevují snahy přebírat kontrolu nad výslednou
podobou. Jednotliví členové tak neustále stojí před dilematem,
zda se přizpůsobit a získat z vstřícnosti vyplývající výhodu
(v případě médií například jednodušší přístup k
celebritám), nebo prosadit vlastní zájem a riskovat problematickou
spolupráci. Typickým příkladem této vstřícnosti může být
předchozí domluva na tématu otázek v rozhovoru.
Tuto trojici
postupně začali doplňovat a občas i rušit tzv. autonomně
vyloučení (autonomous outliers). V první řadě to byla bulvární
média. Ta sice dodržují základní povinnosti novinářů, jako je
třeba objektivita, i když tu bývá vnímána trochu jinak, ale
neshodují se s původní trojicí na ideálním obrazu celebrit.
Nechtějí psát o vystoupeních slavných osobností, ale zaměřují
se na jejich soukromí. Takové texty mohou ukazovat celebrity v
jiném světle, než by si přáli ony samy i tvůrci jejich
oficiální image.
Rizikem pro původní
trojici je, že ačkoli kvůli nespolupráci nemají bulvární média
snadný přístup k celebritám, jejich texty výrazně ovlivňují
čtenářské povědomí.
Gossip blogeři
S rozvojem internetu
vstupují na kulturní trh noví účastníci. První volný software
pro blog Pitas byl spuštěn v roce 1999, o rok později ho
následoval Blogger (od roku 2003 patřící Googlu). Dostupnost a
snadná publikace článků umožnila prakticky komukoli, kdo má
přístup k internetu a nápad, mít vlastní blog.
Specifickou
skupinou, která se řadí vedle bulváru k autonomous outliers, jsou
tzv. gossip blogeři. Dochází tu ke spojení publika (často
fanouška) a autora v jednu osobu. Jde o člověka, který čte
bulvární média a z původního obsahu čerpá pro svůj vlastní
text. Nejedná se však o žádné plagiáty, blogeři původní
článek nebo událost komentují a vytvářejí tak osobitý text.
Subjektivita je
prvním prvkem, který dělí tyto blogery od obou typů médií
uvedených výše – zábavně-zpravodajských i bulvárních.
Gossip blogeři jsou zcela osvobozeni od novinářských standardů.
Oni sami odmítají označení „novináři“ a preferují místo
něj „komentátoři“, obvykle ani nemají předešlé novinářské
zkušenosti. Přestože se původní trojice mající vliv na
jednotnou představu o celebritách snaží každé potenciálně
negativní představení celebrit kontrolovat, právě i díky
rozšířenosti internetu a jeho neomezeným možnostem mají blogeři
téměř volnou ruku v tom, co a jak napíšou. Jejich texty proto
většinou obsahují názory a postoje a často jsou psány hovorovým
stylem, kterým běžně mluví s přáteli.
Osobitost stylu
psaní je zároveň jedním z prvků, které zaručují blogerům
popularitu. Mnohé z těchto blogů jsou stejně úspěšné nebo i
úspěšnější než tradiční stránky o celebritách (viz již
zmíněný blog Pereze Hiltona). Čtenářům se přibližují už
tím, že jsou zároveň také členem publika a přinášejí tak na
téma pohled čtenářům blízký. Mnohdy dokážou převést
původní text do přijatelnější formy a pomohou čtenářům
článek lépe pochopit. Důležitým prvkem je též komentování
článků nebo událostí. Čtenáři totiž často navštěvují
gossip blogy ne proto, aby se dozvěděli o události, ale aby
poznali názor autora na danou událost.
Aby si blogeři
udrželi pozornost, je potřeba, aby byly jejich příspěvky
aktuální. Musí tedy neustále sledovat, co se kde napsalo nebo
přihodilo, a snažit se k tématu vyjádřit dříve než ostatní.
Úspěšní blogeři musí pracovat nonstop, nemají žádnou
uzávěrku jako běžná média. Možnosti internetu prakticky ihned
aktualizovat svůj blog jsou pro ně ale zároveň výhodou oproti
tištěným bulvárním médiím, která zaktualizují svůj obsah až
v dalším vydání.
Na druhé straně
mají zjednodušený přístup ke zdrojům informací. Na rozdíl od
novinářů nepotřebují ke své činnosti přímou účast na místě
události, stačí jim pouze přístup na internet. Mnozí autoři
pocházejí z oblastí, které nejsou považovány za kulturní
centra, ale přesto se mohou podílet na tomto druhu tvorby.
Ne zcela výjimečnou
funkcí gossip blogů je, že vyplňují mezeru na trhu, kterou se
tradičním médiím nepodařilo zacelit. Mnohé se zaměřují na
specifickou oblast, například The Young, Black and Fabulous se
věnuje celebritám tmavé pleti.
Pokud
se gossip blogerům podaří naplnit výše uvedené požadavky, mají
velkou šanci uspět. Některé blogy dokáží přilákat takové
množství čtenářů, že se jejich autoři dokáží touto
činností uživit, ačkoli primární záměr to obvykle není.
Úspěšné gossip blogy zároveň formují povědomí publika o
slavných osobnostech, což
samozřejmě není dobrá zpráva pro spolupracující trojici
budovatelů pozitivního obrazu celebrit.
Blogy v České republice
Ani
Česká republika se nevyhnula boomu blogování, jen TOPlist eviduje
k dnešnímu dni 7250 zaregistrovaných blogů. Kromě mezinárodních
serverů využívají blogeři i mnoho českých, například.
Blog.cz, Webnode.cz, Estranky.cz apod. Bulvární
blogy se ale u nás nezdají být příliš rozšířené. Převažují
zejména deníčky, stránky fanoušků, zájmové blogy a autorská
tvorba.
Zdrojový text:
Blogs
give regular people the chance to talk back“: Rethinking
„professional“ media hierarchies in new media. New Media &
Society September 2012 vol.
14 no. 6 1022-1038
Zdroje:
No comments:
Post a Comment