 |
| http://www.youtube.com/watch?v=9RlZx2_pHhs |
Už je to nějaký ten pátek, co se mi
při sledování videa na Youtube zobrazilo v pravém sloupci
doporučené video „Jak měl skončit HARRY POTTER ve skutečnosti“.
V náhledu videa byly vyobrazeny animované postavy Rona Weaslyho,
Harryho Pottera a Hermiony Grangerové. Byť mě za to teď mnozí
možná proklejí, musím přiznat, že jsem nikdy žádnou z knih o
této trojici nepřečetla (o první díl jsem se marně pokoušela
dvakrát v domnění, že mě to přece musí taky chytit jako
všechny v okolí) a na film se dívala spíš ze zvědavosti.
Titulek u videa mě ale zaujal natolik, že jsem neodolala, klikla na
video a čekala, co se bude dít.
Musím říct, že mě tato alternativa
původního příběhu docela pobavila, a tak jsem se rovnou nechala
odkázat na další nové konce původních filmů – Avataru a Pána
prstenů. Vzhledem k tomu, že mě tyto módní hity minuly už
úplně, pointu jsem tentokrát nepochopila, ale pro někoho
zkušenějšího by jistě byly zajímavé.
Podobných videí koluje po internetu
spousta, jen samotné Youtube je plné nejrůznějších parodií na
filmy, knihy, hudební klipy, vystoupení politiků apod. Nové
příběhy Harryho Pottera, Froda z Pána prstenů a modrých
příšerek z Avataru se ale liší. Jejich cílem není původní
dílo zesměšnit (alespoň tam takový cíl není patrný), ale
nabídnout jinou variantu. Tato kritéria splňují dva odborné
pojmy: transmediální vyprávění a fanfiction.
Fanoušci vytvářejí nové příběhy
 |
| Fanart |
Zmíněné příběhy z Youtube spadají
do druhé kategorie. Jde o dílo vytvořené fanouškem, které
vychází z původního díla. Může jít o volné pokračování
příběhu nebo z děje odbočovat a ubírat se jinudy.
Není samozřejmě nic jednoduššího,
než publikovat svou tvorbu na internetu. Kromě vlastních blogů a
sociálních sítí mohou autoři využívat zázemí internetových
stránek zaměřených na fanfiction. Ty se věnují konkrétním
příběhům (často právě Harrymu Potterovi) nebo umožňují psát
o čemkoli. K těm neomezeným patří největší mezinárodní
stránka Fanfiction.net, která funguje od roku 1998. Z těch
českých stojí za zmínku rozhodně FanFikce.cz.
Fanfiction může mít různé podoby.
Jedná se zejména o nové povídky, ale příběhy mohou být
ztvárněny i výtvarně. Této variantě se říká fanart.
Nabízí se otázka, kam se poděla
autorská práva. Jak může někdo použít postavy vymyšlené
někým jiným, zasadit je do nových příběhů a ještě si je
drze publikovat na všem otevřené internetové síti? Tyto příběhy
obvykle nejsou považovány za porušování autorských práv, pokud
jde o neziskovou činnost a vytváření nových děl, nikoli
plagiátů. Naopak svědčí o popularitě autora a jeho díla.
Příběhy se na nás valí ze všech stran
Transmediální
vyprávění definuje americký mediální teoretik Henry Jenkins
jako proces, při kterém se jednotlivé prvky příběhu rozptýlí
do různých kanálů. To znamená, že se námět a postavy jednoho
příběhu objevují v různých médiích (kniha, komiks, film,
počítačová hra apod.). Důležité je, aby další příběhy ten
původní nějakým způsobem rozšířily. Mnohdy pak dochází k
tomu, že už není jasné, který příběh je ten „skutečný“
(typickým příkladem jsou Star Wars, několikrát zfilmovaný
příběh, knihy, počítačové hry).
 |
| Vydání 2008 |
 |
| Vydání 2010 |
V případě
transportu příběhu mezi knihou a filmovým zpracováním šlo v
minulosti zejména o směr z knihy na filmová plátna. Dodnes tomu
tak bývá zejména u klasických a opakovaně zfilmovávaných
příběhů a občas i u současných autorů (v poslední době
zejména J. K. Rowling, Dan Brown nebo z českých Michal Viewegh),
ale častější bývá opačný postup: nejprve film a poté kniha.
Jednoznačně se jedná o marketingový tah. Plakát dole u
eskalátorů v metru hlásí, že od příštího týdne uvidíme v
kinech nový film. Než vyjedeme nahoru, dozvíme se na dalším, že
vyšla i kniha s tímto názvem. Ta má navíc obvykle stejný obal
jako plakát a později DVD, což ji prodá jistě lépe, než když
je film natočen podle knihy, která kvůli němu není vydána
znovu. Dovolím si jako příklad opět použít české prostředí
a již zmíněného Michala Viewegha. Ten v roce 2008 vydal knihu
Román pro muže. O dva roky později po natočení stejnojmenného
filmu byla kniha vydána znovu, tentokrát s obálkou totožnou s
filmovým plakátem a obalem DVD.
 |
| Film |
 |
| PC hra |
Další častou
cestou příběhu je trasa kniha – počítačová hra nebo film –
počítačová hra. Opět se tu objevuje Harry Potter, jehož
potenciál se tak zdá být skutečně nevyčerpatelný, nebo třeba
Star Trek, Far Cry, Matrix, Tomb Raider a mnohé další. Zdaleka se
už ale nejedná pouze o „kvalitní“ prodávané pc hry, ve
kterých se postavy dostupné z jiných kanálů objevují. Mnohé
můžeme vidět na serverech online her – například Superhry.cz. Zatímco v
propracovaných hrách se tvůrci snaží, aby byly reálné, ve
flashových hrách se pohybují spíše karikatury postav. I ty ale
dokážou přilákat své hráče.
 |
| Komiks |
 |
| Film |
Zvláštním typem
je oživení kreslené postavy v hraném filmu. Mezi takové patří
zejména komiksové postavy Spiderman a Batman, z českého prostředí můžeme jmenovat oživlé postavičky Macha a Šebestovou.
Výhodou je, že
pro pochopení příběhu nemusíme obvykle znát všechny varianty.
Pochopíme film, aniž bychom četli knihu, pobaví nás komiks, i
když jsme se nedostali ke zhlédnutí seriálu. Skalní fanoušci se
sice snaží sehnat všechny dostupné verze, ale běžný konzument
se spokojí s výběrem a není nijak omezován neznalostí
ostatního.
Zajímavé je, že
přestože je původní funkcí rozšiřování příběhu přilákat
uživatele k více kanálům, může mít jejich snaha i vedlejší
účinek. Obzvlášť na cestě film – kniha může být
čtenář/divák naopak zklamaný. Film bývá často jen zkrácenou
verzí a může postrádat prvky, které čtenáře/diváka v knize
zaujaly, a podobně samozřejmě i naopak.
Transmediální útok na děti
Na závěr bych se
ráda zaměřila na transmediální vyprávění dětských příběhů,
které jsou podle mého názoru snadným terčem tohoto konceptu.
Krásným příkladem je čtveřice Fifinka, Myšpulín, Pinďa a
Bobík, která provází již několik generací dětí. Čtyřlístek
se objevil v roce 1969 v komiksových sešitech. Od té doby prošel
různými médii. Pravidelně vycházející časopis, mnoho knížek,
CD, vlastní internetové stránky, počítačová hra a konečně
také vlastní film. Kromě klasických médií stojí ale za zmínku
také stolní hry, hrací karty, plyšové hračky, postavičky a
další hračky a oblečení s motivy této partičky, které mají
podobnou funkci – přilákat a docílit zisku.
Nudit se nebudeme
Jeden
by nevěřil, jak může být jedno téma vděčné a téměř
nevyčerpatelné. Ať už jde o fanoušky nebo zkušené tvůrce,
všichni si dokážou v původních příbězích najít nitku,
kterou lze odvíjet jiným směrem. Nemusíme tedy tesknit, když
hrdina v našem oblíbeném filmu zemře. Pořád je tu naděje, že
ho někdo oživí.
No comments:
Post a Comment