Hromadění přátelství: Zkoumání naprogramované společenskosti na Facebooku

O autorce:

   Autorkou tohoto článku je Taina Bucher. Tato dánská mediální výzkumnice žije v Kodani a pracuje v Centru pro komunikaci a počítačovou vědu na Kodaňské univerzitě jako asistující profesorka. V loňském roce získala titul PhD. v oboru mediálních studií na universitě v Oslu. Pracovala také na universitách v Bergenu, New Yorku a Universitě Ryerson v Torontu.

   Dlouhodobě se zabývá problematikou sociálních interakcí na Facebooku. Její disertační práce se zabývá tím, jakým způsobem se sociálně mediální prostory staly centrální silou v konstrukci sociality a jak sociální sítě upravují a zprostředkovávají postupy každodenního života. Na příkladu Facebooku zkoumá jak jeho výpočetní algoritmické regulace řídí podmínky sociality.

   Výsledky její práce dokazují, že sociální sítě nařizují programovanou socialitu. Skrze spojení živých a neživých aktérů (pod nimi si můžeme představit software, či algoritmy) se snaží dokázat, že vztahy a spojení vytvořené na síti mají jiná východiska než reálné účasti v sociálních vazbách.

   Autorka má vlastní internetovou stránku (tainabucher.com), která funguje zároveň jako blog a shromaždiště všech jejich prací. Jejími nejčastějšími zájmy v rámci odborných prací je Facebook, Twitter, funkčnost softwarů v rámci digitálních médií a spojení kultury s technikou.

Vymezení tématu:

   Tématem článku je hlavně rozdílnost přátelství v normálním životě a přátelství na sociální síti. Na konkrétním příkladu Facebooku jako nejrozšířenější sociální sítě na světě je ukázáno jakým způsobem nás od první chvíle po registraci nutí vytvářen si nové ,,přátelé" a zvyšovat jejich počet jak jen to je možné. Tím upravuje základní definici přátelství, které má být dobrovolné, nestrukturované a intimní.

Shrnutí textu:

   Tento teoretický text zkoumá fenomén posledních let s názvem Facebook. Ten zaujal mnoho výzkumníků v oblasti médií a ti ho zkoumají z různých pohledů. Řada z nich zkoumá interakce mezi jednotlivými členy nebo různé druhy obsahů, které jsou sdíleny. Důležité však je zkoumat a zabývat se i technologickou stránkou tohoto virtuálního prostředí, neboť řada kontaktů, které na Facebooku máme jsou aktivovány online.

   Technologie v tomto případě není neutrální, ale nutí nás brát jedince, se kterými sdílíme obsah na sociální síti, jako naše přátelé. To má však řadu odlišností od přátelství v normálním životě. Autorka tedy do tohoto vztahu zanáší také neživé softwarové aktéry. Určuje jakousi sociotechnickou dimenzi přátelství. Facebook v tomto případě vytváří místo pro ,,produkci subjektivity s pomocí počítače." [Bucher 481]

   Hned poté, co si každý z nás založil profil na Facebooku mu bylo nabídnuto, aby spojil své kontakty uložené v emailové schránce s databází sociální sítě a zjistil, zda někteří z těchto lidí nejsou již na stránce přihlášeni. Když už jste nějaké přátelé získali, začaly se vám v různých místech obrazovky zobrazovat ikonky lidí, které byste mohli znát, které zřejmě znáte, kteří jsou vašimi potencionálními přáteli. Zdá se, že základem smysluplné existence na Facebooku je, aby uživatelé měli přátelé. A tak přesně tomu také je.

   Základní nastavení sociální sítě vás nutí abyste byli k nalezení. Když si chcete toto nastavení změnit, upozorní vás, že pokud tak uděláte, nebudou vás moci najít vaši přátelé, které ještě v přátelích nemáte. To je první z pravidel získávání přátelství na Facebooku, tzv. naleznutelnost.

   Druhým pravidlem je kompatibilita. Skrze ni nám Facebook vybírá naše budoucí přátele, které nám následně nabízí. Je určena počtem společných přátel, jelikož algoritmy, které vedou rozhodování Facebooku, předpokládají, že lidé, se kterými máte mnoho stejných přátel budou i vašimi přáteli. Proto také například když na někoho cizího najedete kurzorem myši, zjistíte okamžitě kolik máte společných přátel.

   Tak jak váš počet přátel narůstá, je stále složitější sledovat všechny události, fotky či statusy, které s vámi tito lidé sdílí. S tím vám však také rád pomůže Facebook, přesněji jeho algoritmy. Pokud máte nastaveno zobrazování hlavních příspěvků, jejich výběr závisí na tom, s kým jste nejčastěji ve spojení (ať už pomocí chatu, či tím, že mu komentujete status, či označíte jeho fotku pověstným ,,lajkem"). Algoritmy jsou tedy schopny měřit a zkoumat vztahy, upravovat co sami uvidíte na hlavní stránce a tím proměňují funkce přátelství na sociální síti.

   Software pomáhá i s udržením přátelství. Jelikož přátel je mnoho a času je málo, vytvořil tlačítko like, pomocí něhož pomáhá rychle podpořit přítele a tím rozvíjet vztahy. Zároveň vám také připomene, kdy má váš přítel narozeniny. Často vás nabádá, abyste svému kamarádovi napsali na zeď a podobně. Je určitým agentem pracujícím na podpoře přátelství.

   V protikladu vůči tomuto internetovému pojetí přátelství autorka staví Aristotelův názor, že přátelství je vzácné a exkluzivní. Zároveň by mělo být intimní a soukromé. Všechny tyto charakteristiky však v případě facebookových vztahů mizí.

   Přátelé si také díky funkci Like, mimo server Facebook mohou vzájemně doporučovat oblečení, hotely či restaurace. Tím se pojetí vztahů posouvá do komerční roviny, kdy názor kamaráda se stává reklamou, která se vám na hlavní stránce Facebooku objeví jako doporučený příspěvek.

   Na závěr článku autorka definuje tři místa kolize mezi představami přátelství reálného a facebookového. Prvním je, že na sociální síti není vztah jen o dvou aktérech, navíc tu jsou aktéři softwaroví. Druhým je, že chování a předvádění přátelských aktivit na Facebooku nemusí odkazovat k reálným vztahům (ne vše co děláme, je na síti zobrazeno). Třetím je, že přátelství na Facebooku není často dobrovolné.

Diskuze:

   Facebook je velmi častým tématem mediálních věd, avšak pohled na samotnou podstatu přátelství je zajímavým obrazem změn, které sociální sítě do společnosti přináší. Snaha o propojení co největšího počtu lidí je podporována od první chvíle, kdy se jedinec na síť připojí, ale ne každý si tento nátlak na počet přátel uvědomí.

   Po přečtení článku Tainy Bucher se pohled na sociální sítě výrazně objektivizuje, jelikož není pouze hlasitým zvoláním nad nebezpečenstvími internetu, ale je konstruktivním textem o tom, jaké postupy využívá Facebook, aby se rozšiřoval mezi co největší počet lidí a aby tyto lidi udržel ve spojení jako přátelé.

   Práce sama o sobě není proti sociálním sítím negativně zaujatá, hovoří komplexně o rozdílech mezi virtuálním a reálným přátelstvím, avšak nehodnotí tyto změny jako katastrofické a směřující k záhubě lidstva, tak jak tomu často při rozhovorech o společenských změnách bývá.

Relevance pro ČR:

   Facebook je rozšířen i v České republice a uživatelské prostředí je pro všechny národnosti stejné, proto je toto téma důležité i pro tuzemský mediální kontext. Úprava obsahu novinek, které se nám zobrazí při přihlášení do sítě, dle toho s kým se nejčastěji kontaktujeme, či na sebe navzájem reagujeme (mezi což patří i komentování fotek či statusů) ovlivňuje rozhodování každého uživatele Facebooku po celém světě. Je proto důležité mít při využívání těchto sítí na paměti, že obsah, který vidíme, je upraven dle určitých pravidel, které sami nemůžeme ovlivnit.

zdroj:

BUCHER, Taina. The Friendship Assemblage: Investigating Programmed Sociality on Facebook. Television and New Media. 2013, roč. 14, č. 6, 479 - 493. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/14/6/479.full.pdf+html