Networking a nepracování na sociálních intranetech: Uživatelské archetypy a rozdíly v jejich participaci

V současné době se klade velký důraz na spolupráci lidí prostřednictvím sociálních intranetů. Tento trend se projevuje i v českých firmách. Proto se v tomto článku věnujeme zajímavé studii, která do celé problematiky přináší nové, až nečekané souvislosti.

V mezinárodní ICT společnosti byla provedena kvalitativní studie s cílem objasnit některé otázky týkající se rozdílů v míře participace a způsobu užívání sociálních intranetů mezi uživateli.

Vybraná firma v létě roku 2010 implementovala sociální intranet založený na platformě JIVE Software. Cílem bylo mimo jiné umožnit zaměstnancům „vytvářet profesní sítě, zvyšovat svou odbornost následováním zkušenějších zaměstnanců, seznamovat se s tím, na čem pracují ostatní a zjednodušit si přehled o vlastních rozpracovaných projektech.“

Výzkum provedla Marika Lüders, která pracuje jako výzkumný vědec v SINTEF ICT v Oslu. Její současná práce je zaměřena na využití sociálního softwaru v organizacích a podnicích, stejně jako na individuální a společenské důsledky nových vzorců komunikace.

Teoretický základ studie a výzkumné otázky

Odborná literatura připouští sociální intranety jako relevantní pracovní nástroje podporující skupinovou spolupráci, sdílení a interaktivitu. Na druhé straně však jasně dokládá, že i přes tato vysoká očekávání není nijak garantovatelná úspěšnost implementace sociálního intranetu napříč firmou.

Pro samotné uživatele sociálních intranetů je důležité vytvoření kontaktů, které reprezentují důležité hodnoty jedince, vytvářejí jeho pocit sounáležitosti a zprostředkovávají mu nové zdroje, znalosti a podporu. Studie však připouštějí, že k využívání sociálních intranetů vedou různé uživatele rozličné důvody založené například na socioekonomické situaci, rase, vzdělání či očekávaných benefitech. Aktuální studie je zajímavá tím, že zjišťuje rozdíly v používání sociálního intranetu mezi uživateli, jejichž socioekonomické zázemí je velmi homogenní.

Obecné SNS, jako typicky Facebook, obsahují algoritmy, které samy řadí příchozí příspěvky dle jejich relevance. Někteří přispěvatelé se tak na dané síti stávají názorově silnými osobnostmi s velkým množstvím „přátel“, kteří je sledují. Studie proto předpokládá, že i sociální intranet umožní nejaktivnějším uživatelům, stát se „vůdčími“, kteří budou na síti velmi viditelní.

Výzkumná otázka 1: Co může vysvětlit rozdílné vzorce přijímání sociálního intranetu a spolu s tím rozdílnost typů uživatelů?

Výzkumná otázka 2: Jaké dopady mají výhody, které přináší sdílení informací a vytváření sítí, na různé typy uživatelů?

Použité metody

Dle popisu Yin (1994) došlo k realizaci vysvětlující případové studie, v jejímž rámci bylo od května do září 2011 provedeno 27 anonymních hloubkových rozhovorů s tzv. knowledge workers z Norska, Dánska, Maroka a Británie. Výběr respondentů proběhl metodou sněhové koule. První oslovený byl vybrán náhodně ze seznamu zaměstnanců a mezi osobami, které měl uvedeny jako důležité spolupracovníky, došlo k náhodnému výběru dalších respondentů. Rozhovory probíhaly v průměru jednu hodinu, byly nahrávány a doslovně přepsány. Jejich kódování a analýza proběhla za využití NVivo 8.

Závěry

V době provádění výzkumu 9 respondentů nepřispělo do sociálního intranetu žádným obsahem (příspěvek na blog, komentář, dokument), 10 přispělo méně než 10 krát a 8 více než 10 krát.

Respondenti byli dle své aktivity rozděleni do dvou skupin. První skupina s názvem Přispěvatelé (přispěli více než 10 krát), druhá nazvaná Neochotní (uživatelé bez jakéhokoli příspěvku na síť). Zbývající část uživatelů byla rozdělena a přidána do jedné či druhé skupiny dle svého pozitivního či negativního postoje k firemnímu intranetu.

Výzkum se zaměřil na vytvoření archetypu obou typů uživatelů. Ty měly následně pomoci zjistit, proč někteří zaměstnanci aktivní roli přijímají a jiní ne.

Přispěvatelé

Obecně jsou Přispěvatelé otevření a neustále rozšiřují síť svých profesních kontaktů. Tu považují za důležitou pro získávání informací, i kvůli novým kontaktům a profesnímu růstu. Jsou rádi oním odborníkem, na kterého se kolegové obracejí se žádostí o radu. Věří, že znalosti jsou kolektivní výhodou a jsou schopni je prezentovat obecně srozumitelnou formou.

Většina Přispěvatelů je na síti aktivní pro svůj dobrý pocit, ale nepopírají, že je jim příjemné dokládat touto cestou své znalosti a být vidět.

Protože je mezi intranetem a skutečným světem úzká provázanost, zkoumaly se v rozhovoru i tyto „offline souvislosti“. Bylo přitom zjištěno, že Přispěvatelé jsou obecně spokojeni se svým zaměstnáním a i v soukromém životě mají dostatek sociálního kontaktu. Svým kolegům věří a při používání sociálního intranetu se cítí dobře.

Neochotní

Jejich společným rysem je určitý odpor k sociálnímu intranetu jako pracovnímu nástroji. Někteří se pokoušeli s ním pracovat, hledali kolegy nebo informace, ovšem bezúspěšně, a proto jej považují za nedůležitý. Pro sdílení znalostí a spolupráci mají vybudovány vlastní cesty, které nechtějí měnit. Není jim blízké ani „přispívání kvůli zviditelnění“. Někteří se dokonce obávají, že by za své kritické příspěvky mohli být nějakým způsobem postihováni.

V komunikaci jsou konzervativní, upřednostňují e-mail a telefon, případně Skype. Možnost podělit se o svůj dotaz a odpověď na něj i s ostatními uživateli intranetu pro ně není podstatná. Naopak mnozí jsou přesvědčeni, že znalosti jednotlivce zvyšují jeho moc. K informacím na intranetu jsou skeptičtí.

Řada Neochotných také pociťuje určitou frustraci z organizačních změn, kterými společnost prošla. Práce se stala rutinou a nemají z ní dřívější potěšení.

Uživatelské archetypy a jejich vliv na sdílení znalostí

Smysluplné je sdružování uživatelů do oborově a specializačně konzistentních skupin. Uživatelé však považují kooperaci s uživateli z jiných států za příliš časově náročnou, přičemž bariérami mohou být samotný jazyk, kultura i způsob práce.

Sociální intranet naproti tomu zprůhlednil aktivity jednotlivých poboček firmy v různých zemích a umožnil spolupráci zaměstnancům, kteří by se o sobě jinak ani nedozvěděli.

Závěrečná diskuse

Uživatelé nebudou sociální intranet využívat pouze jedním určitým způsobem. Archetypy Přispěvatele a Neochotného pomohly zvýraznit jejich hlavní rysy a zkušenosti a díky tomu objasnit, proč uživatelé přijímají nové nástroje různě.

Přispěvatelé přijali kulturu sebezviditelnění a myšlenku, že znalosti jsou společné. Na sociálním intranetu posilují své stávající vztahy a dostávají se do kontaktu s dříve neznámými kolegy.

Neochotní preferují konzervativní způsoby spolupráce a komunikace. Intranet využívají spíše jako vedlejší zdroj informací. Nelze očekávat, že by se stali Přispěvateli, a to ani kdyby se vyřešily problémy v jejich vztahu k práci a organizaci.

Organizace samotná by si pak měla uvědomit, že nelze předpokládat plošné využívání firemního sociálního intranetu všemi zaměstnanci. Tím spíše by měla být vůči svým zaměstnancům komunikačně otevřená i prostřednictvím jiných kanálů.

---

Zdroj: LÜDERS, Marika. Networking and notworking on social intranets: User archetypes and participatory divides. [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4693/3734