Ochrana Soukromí na Facebooku: koho to zajímá?

Facebook byl poprvé spuštěn v roce 2004, kdy byl určen pouze a výhradně pro studenty Harvardské Univerzity. Díky velkému úspěchu byl postupem času zpřístupněn studentům jiných vysokých škol, členům prestižních institucí, až se nakonec v roce 2006 dočkala přístupu i široká veřejnost. S vytvářením profilu na Facebooku je spojeno poskytování řady osobních informací od jména přes kontaktní údaje, datum narození, místo zaměstnání a jiných až po zveřejňovaní fotografií mnohdy osobního charakteru. Jak dalece ale bývají tato data přístupná ostatním osobám, ať už "přátelům" nebo osobám o kterých nemám ani páru? Respektive jak k jejich ochraně přistupují uživatelé sami? 

Touto otázkou se ve své studii zabývají:

 Danah Boyd, která studovala informační technologie na Brown University, po jejímž absolvování navázala studiem sociálních médií na prestižní MIT a studium završila doktorským titulem ze studia školy informací na Berkeley. Nyní pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník v Microsoft Research, je studentkou Harvard Berkman´s Center a spolupracuje také s New York University. Jak sama uvádí na svých internetových stránkách, specializuje se na užívání sociálních médií mladými lidmi v každodenním životě. (http://www.danah.org/)

a 

Eszter Hargittai, absolventka doktorského studia sociologie na Princeton University, dále studovala také na Harvard Berkman´s Center se zaměřením na internet a společnost a jeden rok strávila studiem Behaviorálních studií na Stanford University. V současné době je profesorkou komunikačních studií na Northwestern University kde řídí Web Use projekt (http://www.webuse.org/)  jehož cílem je zjišťovat, jak lidé používají Web v každodenním životě a především to, jak rozdíly v používání internetu přispívají ke společenským rozdílům.

(http://www.eszter.com/)

Původní organizace sdílení na Facebooku byla jednoduchá. Každý, ze stejné školy měl přístup k profilu kteréhokoli spolužáka, ale k žádnému z jiné školy. Postupem času bylo toto nastavení změněno na možnosti sdílení s "nikým, "přáteli" nebo "přáteli přátel". Až po větším rozšíření o stránky společností a jiných organizací byla přidána možnost sdílení "s kýmkoliv". Při každém dalším vývoji nastavení ochrany soukromí byla výchozí možností výběru možnost, která více rozšiřovala okruh osob, kterým budou informace zpřístupněny. 

V roce 2006 přišla inovace News Feed- jednoduše řečeno každá změna, aktivita či příspěvek přátel uživatele se mu zobrazila aniž by přímo vyhledal jeho profil. To ale vyvolalo negativní reakci uživatelů, jejichž hlavním argumentem byl fakt, že News Feed fungoval v podstatě jako bulvární plátek a vytvořili skupinu proti této inovaci, která postupně získala 700 tisíc členů a zařídila nová opatření ochrany sdílení pomocí News Feed.

Mnohem větším krokem vedle byla platforma Beacon v roce 2007, která zveřejňovala aktivity a nákupy uživatelů Facebooku na jiných stránkach. Ta vedla k mnoha žalobám a soudním tahanicím a byla zrušena v roce 2009.

Ve stejném roce se všem uživatelům objevilo následující upozornění:

 Uživatel se měl rozhodnout, které z jeho sdílených informací budou přístupny kterým lidem. Klíčovou roli ovšem hrál fakt, že výchozí nastavení bylo nastaveno tak, že informace o vlastní osobě, rodině, práci a vlastní příspěvky budou zpřístupněny všem osobám, které je budou chtít znát a fotografie, videa, datum narození a politické a náboženské názory budou přístupny nejen "přátelům" ale také "přátelům přátel" ve valné většině tedy lidem, které uživatel nezná. Následovala spousta dalších změn v úpravě ochrany soukromí, valnou většinu ale následovaly negativní reakce ze strany uživatelů, médií, politiků a zájmových organizací.
Ve vztahu k výchozím nastavením, se autorky opírají o výrok, že uživatel jednoduše většinou raději "odklikne" možnost "výchozí" a právě tím vzniká téma, kterým se výzkum zabývá.
Hlavním cílem bylo zjistit, jak se změnil mezi lety 2009 a 2010 (tedy v době, kdy se odehrávala řada změn v možnostech ochrany soukromí na Facebooku a kdy byla tato problematika značně medializována) přístup k ochraně soukromí se zaměřením na cílovou skupinu studentů prvních ročníků vysokých škol. Bylo položeno celkem 5 výzkumných otázek:
1. Do jaké míry uživatelé změnili nastavení ochrany soukromí v roce, kdy byly značně změněny možnosti této ochrany a kdy zároveň byla tato problematika značně medializována?
2. Jak je četnost užívání Facebooku spojená se změnami nastavení ochrany soukromí?
3. Do jaké míry názor na nastavení ochrany soukromí koreluje s jejím faktickým nastavením?
4. Je s tím spojeno pohlaví uživatele?
5. Jsou obecné dovednosti ve využívaní Internetu spojeny s názorem na ochranu soukromí nebo jejím faktickým nastavením?
Výzkum proběhl dotazníkovou metodou, v obou letech se jej zúčastnilo okolo tisícovky studentů z University of Illinois v Chicagu.
Respondenti byli v první řadě dotazováni ohledně svého věku, etnika, vzdělání rodičů, používání internetu, znalosti používání internetu. Dalším krokem bylo zjištění četnosti používání Facebooku, kde směřoval dotaz k jejich zkušenostem s touto stránkou a dalšími stránkami jako MySpace, Wikipedia, YouTube, Twitter... Na základě výsledků byli rozděleni do tří skupin:
- ti, kteří mají malou až žádnou zkušenost s Facebookem
- ti, kteří byli uživateli Facebooku
- ti, kteří jsou uživateli Facebooku

Následovalo dotazování na jednotlivé aktivity na Facebooku ( jako prohlížení statusů, nahrávání vlastních, komentování příspěvků přátel .. )a četnost těchto aktivit s možnostmi a, denně b, několikrát týdně či měsíčně c, několikrát ročně nebo vůbec.

Další dotaz směřoval na vlastní jistotu v nastavení ochrany soukromí a na faktické spravování ochrany soukromí na svém profilu. Zde byly čtyři možné odpovědi ohledně provedených změn v nastavení soukromí a, nikdy b, jednou c, 2-3 krát d, 4 krát a více.

Výsledky ukázaly, že většina pravidelných uživatelů spravuje nastavení ochrany soukromí na svém profilu alespoň do nějaké míry. Odpovědí na první výzkumnou otázku je, že uživatelé mezi lety 2009 a 2010 zvýšili zájem o ochranu svého soukromí na Facebooku a častěji měnili její nastavení. Jak je četnost užívání Facebooku spojena se změnami v nastavení ochrany soukromí, se ukázalo jasně. Čím více respondenti užívali Facebook a čím více příspěvků sami vkládali, tím více se starali o nastavení ochrany soukromí na svých profilech. Co se týče rozdílů v přístupu obou pohlaví, ženy se ukázaly být opatrnější a to autorky přisuzují právě medializaci a programům na školách, které měly za cíl upozornit dívky na možná nebezpečí. Konečně na otázku, zda jsou obecné dovednosti ve využívaní Internetu spojeny s názorem na ochranu soukromí nebo jejím faktickým nastavením vzešla odpověď, že zde existuje velice úzká souvislost.

Tato studie sice byla provedena v USA, nicméně vzhledem k tomu, že Facebook je a pravděpodobně ještě nějakou dobu bude globálním fenoménem, jistě je možné ji považovat za relevantní pro Českou republiku a jestliže se ukázalo, že schopnost porozumění ochraně soukromí je úzce spojena s tím, jak ji mladí lidé na svých profilech uplatňují, bylo by, v zájmu ochrany těchto uživatelů před zneužíváním sdílených dat, vhodné je informovat, ať už v rámci školství nebo větší medializace této problematiky.

Zdroj: http://firstmonday.org/article/view/3086/2589

Posted by: Sophia Rakušanová