Počet uživatelů Facebooku nedávno překročil jednu miliardu. Velká část uživatelů je pak na Facebooku aktivní každý den.. Neustále probíhá online i offline komunikace mezi jednotlivými uživateli, ať to jsou jednotlivci nebo veřejné profily firem a institucí. Všechny interakce navíc zůstávají zaznámeny a jsou více či méně stále dostupné pro pozdější zpracování. Kromě často kritizovaného marketingového využití takových dat, to dalo vědcům post-hoc zkoumat, jak taková komunikace vypadá. To dalo vznik novému podoboru sociálních věd - kyberetnografii.
Do této kategie patří i výzkum, jehož výsledky zveřejnil Lee Farquhar ze Samfordské univerzity v listopadovém čísle časopisu Convergence: The International Journal of Research into New Media Technologies. V něm popisuje, jak lidé používají galerie obrázků na Facebooku k tomu, aby prezentovali sebe sama ostatním.
Sdílení různých obrázků - ať už svých vlastních z různých volnočasových aktivit nebo například z dovolené, nebo humorných obrázků vlastní produkce nebo převzatých odjinud - je každodenní součástí existence na Facebooku. Zvláštní roli pak hraje profilová fotka a takzvaná “cover” obrázek, tedy dvojice obrázků, kterými se každý uživatel prezentuje komukoli, kdo si otevře jeho uživatelský profil.
Lee Farquhar ve svém výzkumu vychází z předpokladů, které potvrdily už předchozí studie, že uživatelé Facebooku se snaží ve svých profilech ukázat v nejlepším možném světě. Někdy se hovoří o tom, že uživatelský profil je ztělesnění uživatele ve virutálním světě, kde místo svého skutečného já ukazuje jakési ideální já. Podobně jako v běžné mezilidské komunikaci, zanáší uživatelé do svých sdělení různé vědomé i nevědomé signály ostatním uživatelům o tom, jak chtějí být viděni a s jakými skupinami se chtějí identifikovat a naopak od kterých se distancovat. Při sebeprezentaci na Facebooku odpadá možnost neverbální komunikace - tím se ztrácí jeden důležitý komunikační kanál a vede to uživatele ke zveličování toho, co uživatelé píší. Zároveň se uživatelé, v reakci na smršť informací, které jsou vystaveni, snaží psát své vzkazy krátce a úderně.
Výzkumníci sledovali v průběhu jednoho roku celkem 346 Facebookových profilů lidí z amerického středozápadu, průměrný věk byl 34 let, s přibližně stejným zastoupením mužů a žen. Účastnici byli osloveni online a o probíhajícím sledování profilu věděli. Zároveň s nimi byly provedeny nestrukturované rozhovory - jak jinak, než prostřednictvím Facebookového chatu o tom, jak sami sebe prezentují na Facebooku a jak vnímají uživatelské profily ostatních. Oslovení uživatelé prováděli výzkumníka svým virtuálním životem, jako by ho prováděli vlastním domem, píše se doslova ve zveřejněné zprávě.
Výsledky rozhovorů potvrdili, že důležitou motivací pro sdílení obrázků na Facebooku je snaha být přijat ostatními uživateli. Velice časté bylo, že se snažili intenzivně identifikovat se se sportovním týmem nebo se střední nebo vysokou školou, které navštěvovali.
Podstatnou část tvoří společenské fotky, kde jsou dvojice nebo skupinky, obvykle při nějaké zábavné činnosti. Za jejich zveřejněním je obvykle snaha ukázat všem, že je člověk mezi svými přáteli oblíbený a že si dokáže užít svůj volný čas. Nejenom, že uživatelé sledují tento záměr, když fotky zveřejňují, ale stejně posuzují i ostatní profily. Jistou Facebookovou zvláštností je množství opilých fotek z nejrůznějších akcí. Jistě na tom nese svůj podíl viny i to, že téměř všechny mobilní telefony umí fotit a je tak snadnější než kdy dřív, takové fotky získat. I tak je zarážející, jak jsou fotky zachycují nárazové společenské pití alkoholu (binge drinking) časté, a jak pozitivně jsou ostatními uživateli přijímány, přestože jsou v rozporu s tím, jak se oficiálně na konzumaci alkoholu pohlíží, tím spíše na americkém středozápadě.
Velká část fotek jsou také různé více či méně povedené humorné fotky motivované snahou pobavit své přátele. Článek suše konstatuje, že nejčastěji je humor založen na neobvyklém výrazu tváře nebo neobvyklé poloze těla vůči jiným předmětům na fotografii.
Zvláštní pozornost věnovali kromě vlastních zveřejněných fotek a profilových fotek různým vzkazů ve formě “placek” nebo log, tzv. bumper stickers, kterými se uživatelé hlásí k nějaké skupině (podporují politika, fotbalový tým, proti něčemu protestují nebo se jim prostě libí seriál) nebo dávají zveřejněné fotce emocionální nádech, obvykle přidáním nějakého citátu často spojeným s použitím nějakého obrazového filtru. Přestože by se mohlo zdát, že se jedná o drobnost, je to důležitý a zároveň velice snadný a jednoduchý prostředek, jak vyjádřit nějaký názor. Opět, nejenže uživatelé tyto “nálepky” pečlivě vybírají, ale pozorně je sledují i na cizích profilech.
Jedním ze specifik Facebooku je také absence jakékoli negativní zpětné vazby. Pokud se fotka ostatním uživatelům nelíbí, nemají důvod na ni jakkoli reagovat. V rozhovorech pak uživatelé také uvedli, že právě nedostatek negativní zpětné vazby vede k tomu, že někteří uživatelé zveřejňují stále větší hlouposti, podporovaní úzkou skupinou svých “fanoušků,” aniž by měli tušení, že to, co dělají, připadá většině lidí hloupé a obtěžující.
Celkově výzkum ukázal, že uživatelé používají propracované strategie, které by se daly nazval termínem image management. Výběrem a úpravou fotek vědomě posílají signály jak dovnitř tak vně skupin, se kterými se snaží identifikovat, navíc přemýšlí o tom, jak zajistit, aby zpráva, kterou se snaží světu sdělit nebyla špatně pochopena.
Výzkum probíhal v letech 2008 - 2009 a od té doby se toho na Facebooku hodně změnilo. Pokud ale odhlédneme od konkrétních projevů a představíme si místo nich současné trendy - například odpovídání místo slovními komentáři obrázkovými memy, zjistíme, že cíle sebeprezentace uživatelů jsou v podstatě stejné - ukázat světu své ideální já a ukázat, kam patřím.
No comments:
Post a Comment