Při rolování hlavními příspěvky na Facebooku zjistíte, že jedním z nejčastějších
statusů vašich přátel jsou fotografie více či méně napohled chutných jídel. Fenomén
postování gastronomických počinů na sociálních sítích se objevuje po celém
světě.
Fotky jídel zahlcují především Instagram, Facebook a Twitter,
v menší míře pak i další sociální sítě. Záběr publikovaných snímků je
pestrý, od snídaní přes svačiny a obědy až k večeřím. Uživatelé publikují jak
hotová jídla, tak čerstvé potraviny nebo hotové výrobky. Objevují se
vlastnoručně připravené pokrmy i vyfocené v lepších či horších
restauracích. Výjimkou není ani fastfood. Na FB byla dokonce zřízena komunita „Připadá
nám trapný fotit jídlo v mekáči… ale taky to děláme XD“ pro náruživé
konzumenty fastfoodu McDonald's, kteří své tácy s hamburgery rádi
fotografují.
Zastoupeny jsou snímky na celé škále atraktivity. Objevují se přitažlivé fotky velmi lákavých jídel, z nichž má člověk vizuální gastronomický zážitek. Pak je tu většinový průměr, který nenadchne, ale ani neurazí. A nakonec zbývají snímky, které balancují na hranici vkusu a nevkusu a které i přes veškeré filtry, jež Instagram nabízí, působí tak, že konzument jídlo po požití vrátil na talíř k reklamaci. Samozřejmě všichni chceme být Zdeňkem Pohlreichem, ale většina z nás je však pouze Jiřím Babicou.
Zdroj: Facebook.com |
Nejčastější důvody, proč mají lidé potřebu sdílet své gastronomické zážitky na sociálních sítích, jsou podle výzkumu Karen Fewell, social media & food bloggerky, a Nathalie Nahai, specialistky na psychologii webu, následující:
(1) uživatelé jsou pyšní na to, co vytvořili,
(2) chtějí zaznamenat mimořádný okamžik nebo příležitost,
(3) nebo jídlo vypadá jako umělecké dílo.
Z prvotní fáze výzkumu psychologie sdílení gastronomických zážitků a fotek na sociálních sítích, který byl zahájen na konci září 2013 na Social Media Week v Londýně, dále vyplívá, že lidé ve věku 18–20 let si pro sdílení fotek jídel vybírají především Instagram, Facebook nejvíce využívá věková kategorie 30–39 let a Twitter pak uživatelé v rozmezí 40–49 let. Fotografie se sdílí především přes iPhone a publikují více ženy než muži.
Nabízí se však otázka, zda je sdílení fotografií jídel společensky
přijatelné. 96 procent dotázaných si myslí, že to akceptovatelné je. Podle
Nathalie Nahai bylo kolektivní stolování vždy společenským rituálem,
fotografování a sdílení snímků jídla na něj tak může do určité míry navazovat.
Objevují se i další výzkumy, zejména ve specializovaných psychologických
časopisech, které se snaží tento rychle se šířící trend postihnout. Například výzkumníci
z Brigham Young University a University of Minnesota se ve své studii, uveřejněné
v časopise The Journal of Consumer Psychology, zabývali vlivem
fotografií jídel objevujících se na sociálních na sítích na naši chuť. Dospěli
k závěru, že velké množství snímků jídla náš apetit snižuje a způsobuje
pocit přesycení, aniž bychom něco jedli. Tento princip je základem konceptu
foto diety, jehož propagace se v souvislosti s nadměrným
zveřejňováním snímků jídel na sociálních sítích rozšířila.
Otázkou i je, zda je akceptovatelné fotit jídlo v restauraci a následně
jeho obrázek sdílet. Na jedné straně spokojený zákazník je ten nejlepší
recenzent, na straně druhé restauratéři nemohou korigovat kvalitu fotografií
podávané kuchyně. V Německu dokonce v létě 2013 proběhla online
diskuze na téma, jestli restaurace mohou zakázat fotografování jídel. Podle
právních odborníků mají restauratéři právo nesouhlasit s pořizováním
snímků pouze v případě, když jsou jejich šéfkuchaři špičkovými umělci ve
svém oboru. Ti by pak měli být chráněni zákonem o autorských právech, který by
se vztahoval nejenom na jejich kulinářské umění a originální chutě, ale i na unikátní
způsob prezentace pokrmů. Časem bychom se tedy mohli dočkat určité právní
regulace fotografování v prestižních restauracích.
V současné době jsou stravovací návyky považovány za zásadní součást
životního stylu, jídlu je tak přisuzována v našem životě podstatná role. Jsme
obklopeni nejrůznějšími kuchařskými pořady, gastronomickými festivaly, lifestylovými
programy i pořady testujícími kvalitu potravin, jsme vystaveni trendu bio potravin
a lokálních prodejců. V nových médiích tento fakt potvrzuje i letošní
udílení českých internetových cen. Křišťálovou lupou byly oceněny tři projekty
týkající se jídla: online služba DámeJídlo.cz, pořad Peklo na talíři
a informační portál Potraviny na pranýři. Nejenom, že se zajímáme o to,
co jíme, ale i s kým a kde ho jíme. Primární představa jídla jako pouhé
potravy a komodity se proměnila na významnou hodnotu a jeho konzumace na společenskou
událost. Fenomén fotografování a sdílení snímků jídla na sociálních sítích tak
může představovat technologické vyústění tohoto procesu.
Autor: Kristýna Novotná
Zdroje:
No comments:
Post a Comment