Kulturní kritika online komunity

Kulturní kritika „online komunity“ ve studiu nových médií

A Culturalist critique of 'online community' in new media studies

Tento článek publikovaný v srpnu 2013 v časopise New media & society ukazuje teoretickou perspektivu a trendy ve studiu online komunity. Sleduje vývoj konceptu komunity a konfliktní názory komunity chápe jako morálně cenný způsob života a jako komplexní přehled sociálních vztahů v západní sociologii. Autorka původního textu, Elaine J Yuan, je odbornou asistentkou na University of Illinios v Chicagu. Její výzkumné zájmy zahrnují sociální a politické důsledky nových médií především v Číně a kulturní aspekty sociálních změn.

Diskuze o online komunitách ve studiu nových médií jsou obvykle ovlivněny liberální tradicí v západní sociologii, která posouvá pojem společenství směrem do minulosti, jako staromódní společenskou formaci, který otevřela cestu k moderní občanské společnosti a národu. Přezkum vývoje konceptu komunity pomůže vysvětlit nesoulad mezi společenstvím jako tradiční formou sdružování lidí a Internetu jako novou formu významného vyprávění. Otázka komunity se týká nejen sociální struktury, ale spojuje také materiální zvyky a kulturní hodnoty. Čistě strukturální přístup k sociálním vztahům v rámci sítě nedostatečně vysvětluje vznik a vývoj online komunity. Tradiční společenské ideály hrají nezastupitelnou roli v sociální organizaci v nově industrializovaných zemích východní Asie. Vyvstává tak několik základních otázek: Může být pokrok definován v komunálním nikoliv individualistickém smyslu? Je moderno nutně založeno na úplném odklonu od tradice? Má sociální rozvoj následoval také ideovou logiku vedle materiální logiky? Při zkoumání vzniku a utváření online komunity proto nestačí zohledňovat pouze staromódní sociální struktury, ale je nutné spojit je s lokálními kulturními hodnotami a zvyky. Tento kulturní pohled zahajuje debatu o rozvoji online sociálních vztahů v různých kulturách.

Společenství

Definice termínu „komunita“ se v průběhu let neustále mění, a to s cílem zachytit mnohotvárný, stále se vyvíjející soubor různých sociálních praktik. Výzkumy ukázaly, že i online komunity splňují některé klíčové parametry základní definice společenství, patří mezi ně například pocity solidarity, empatie a podpory. To je důvodem pro se mohla prosadit koncepce síťové (digitální) komunity jako společenství. V návaznosti na tuto argumentaci, začal být Internet považován za rozlehlý společenský prostor, za perspektivní prostředí možných online sociálních interakcí.

Existuje mnoho výzkumů o fungování online komunit, stejně jako jejich možného využití pro účely vzdělávání, podnikání či zdraví. Nicméně mnoho výzkumníků vyjadřuje vzrůstající znepokojení s nesouladem mezi empirickými poznatky o vzorech sociální interakce z online prostředí a tím, co pojetí komunity symbolizuje.

Sociologové již dlouho napadají pojem komunity, který je založený na geografické blízkosti. Přesto, jako jiné stabilní sociální struktury, je komunita nutně definována blízkostí sociálních vztahů. Takový koncept ztělesňuje myšlenku, že lidské bytosti jsou v podstatě propojeny prostřednictvím sociálních vazeb a shodných názorů, které umožňují určitý stabilní vztah mezi členy komunity. Avšak v kontrastu k tomuto pojetí jsou jednotlivci v online interakci často volně spojeni specializovanými instrumentálními vazbami. Hranice online komunit jsou velmi variabilní a vazby mezi členy pomíjivé. Online komunita má značné individualistické atributy – dobrovolné sdružení založené na aktuálních potřebách. Členové virtuálních komunit často hovoří o vzájemném respektu a pospolitosti, ale naproti tomu protestují při představě skutečné blízkosti. Jinými slovy – kybernetický prostor je místo pohodlné pospolitosti bez skutečné odpovědnosti.

Tyto připomínky znamenají rostoucí potíže s běžným výkladem konceptu komunity ve studiu nových médií. Vědci však tvrdí, že tento koncept je natolik dostatečný, aby charakterizoval sociální interakce, procesy a lidská sdílení, které se v kyberprostoru vyskytují. Je potřeba, aby nové přístupy nebyly zatíženy sociokulturními komponenty nebo strukturálně-funkčními zásadami termínu.

Rostoucí důležitost provádění analýzy sítě propůjčila i studiu o online komunitách tolik potřebnou novou slovní zásobu. Na společenství mohlo být nahlíženo v rámci pojmů jako je hustota sítě, multiplex či vzájemnost. Z analytického hlediska, analyzování sítě poskytuje robustní empirický přístup k sociálním strukturám jako sítím vazeb.

Wellman ve své klíčové analýze zkoumající novodobé městské komunity v Severní Americe tvrdí, že komunita byla osvobozena od prostorovosti a může být pozorována jako sociální síť. Prokázal, že existovaly volně strukturované osobní sítě, tvořené multiplikovanými specializovanými vazbami. Jeho analýza se také dotýká faktu, že moderní telekomunikační technologie, zejména pak telefonní, jsou spojeny se změnami ve struktuře komunity. Nicméně Wellmanova analýza se nezaměřovala na propojení okolností strukturálních změn s kulturními rozdíly. Na základě této analýzy síťového přístupu média tvrdí, že všechny online komunity mají podobné strukturní vlastnosti. Ve skutečnosti termín síť znamená mnohem více amorfní, přechodnou a tekutou sociální konstrukci.

Dostupné síťové analýzy se zaměřují na komunitní struktury a objektivní dimenze sociálních vztahů. Tento strukturální přístup poskytuje solidní základy k popisu sociální reality jako snímků síťových modelů, ale bez ohledu na jejich sociální kontexty. Zanedbává kulturní dimenzi vztahů – hodnoty, přesvědčení, smysl a motivace, které jsou považovány za matoucí proměnné nebo závislé na struktuře. V důsledku toho jsou analytici sítí schopni poskytnout jen málo systematické vysvětlení, jak se určitá struktura společenství zformuje.

Podobně existuje relativně málo diskuzí o tom, z jakých důvodů se sociální aktéři zapojují do online sdílení, vytvoří si k ní důvěru a vzájemně se druží. Místo toho se otázka komunity v rámci studia nových médií stala stala tautologickým argumentem, který Internet považuje za příčinu i důsledek. Na jedné straně Internet umožňuje společenskost bez omezení místní blízkosti, a tím pomáhá transformovat společenské vztahy do volné sítě. Na straně druhé hlavní formou online vztahů jsou sítě sestávají z vícero měnících se sad mezinárodních vazeb, a proto jsou patrné strukturální transformace komunit. Jedinci aktivní na síti pouze sledují své vlastní materiální zájmy. Vysoce individualizovaný charakter online komunit je zbavuje smyslu kolektivu. Místo toho se online komunita stává projekcí a rozšířením sebe sama. Posunuto dále, sociální sítě mohou být páteří nového společenského řádu. Vysoce decentralizovaná a dynamická sociální struktura je zdrojem dramatické reorganizace vztahů. Někteří vědci tvrdí, že technologie poskytují příležitost pro revitalizaci zastupitelské demokracie v občanské společnosti. V návaznosti na tuto argumentaci se hodně výzkumů zaměřilo na to, jak Internet přispívá nově vznikající virtuální veřejné sféře na veřejné jednání.

Kyberprostor je často označován jako „druhý život“, je nezávislý na normálním společenském prostředí a bez omezení materiálního světa. Je transcendentní oblastí virtuální reality, která nezná socioekonomický status nebo časové a prostorové limity. Jako takový je kyber prostor citlivý na úplnou kontrolu lidí. Impulsy emancipace a nadvlády se staly dominantní ideologií vznikající z nových technologií. Rozvinula se tak koncepce online komunity jako sociálního artefaktu internetové éry. V důsledku Andersonova pojetí národa jako imaginárního společenství, učenci pochopili tvorbu online komunit jako především subjektivní proces. Protože aniž by uživatelé věděli více než přezdívku a mající vágní vědomí, že se shromažďují z podobných důvodů, miliony anonymních uživatelů tvoří online komunity, výlučně odkázané na jejich rozšířené vědomí.

Kulturalistický přístup zdůrazňuje pojem kultury a historie v internetových studiích. Nová média jsou v zásadě začleněna do sociálních, politických, ekonomických a kulturních procesů. Vzhledem k tomu, že Internet bez problému asimiluje uspořádání našeho každodenního života, online a offline život se sbíhá do jediné sociální oblasti. Proto je interakce v rámci společenství potřeba chápat jako splynutí fyzického a virtuálního. Internet musí být ve své podstatě chápán jako propojení se sociálními procesy, které utváří a zároveň je jimi utvářen. Na jedné straně jsou online vztahy ovlivněny sociálními faktory, jako jsou institucionální struktury, globální informace, kapitálové toky a další procesy, které budují naše společné postupy. Na druhé straně sociální interakce, online i offline, jsou společným základem pro rozvíjející se kulturní vzory, stejně jako pro procesy strukturálních změn. Bude potřeba mnohem více práce, abychom pochopili jak kultura ovlivňuje rozdíly v používání Internetu. Dále je potřeba podívat se na online komunitu z hlediska její povahy, složení, druhů vzájemného působení, síťové struktury a specifických sociálních důsledků.

Internetový výzkum se nachází v oblasti s rychlým technologickým vývojem. Je proto důležité pěstovat zdravý skepticismus vůči úzkému pojetí pokroku a racionality. Media-enabled komunity můžou sloužit jako užitečný výchozí bod ve zkoumání zvláštností technologií a společenských změn. 

Zdroj: New Media & Society, August 2013 (15) 665-679