Otázkou posledních pár let se v kontextu sociálních sítí,
nových médií, tradiční žurnalistiky a sílící apatie všech čtenářů se stává: "Co vlastně lidi ještě zajímá? Co dokáže v lidech probudit zájem, nadšení a vytrhnout je z letargie? Co lidé chtějí číst, o čem se chtějí dozvědět, co je donutí něčím trávit čas?"
Spisovatelé a žurnalisti to
zkouší po svém, snaží se psát krátce, úderně, o populárních věcech a kauzách,
klade se důraz na online deníky, rozsah a rychlost již dávno předběhl všechen tisk na
světě. Světové průzkumy dokonce ukazují a neustále opakují, jak moc lidé v
tomto ohledu zlenivěli. Že jsou vskutku líní číst, u článku na internetu
vydrží třeba čtyři vteřiny, o tištěných médiích nemluvě. Rozhodujícím pro mě byl okamžik, kdy se spojilo
vydavatelství Economia a server Aktualne.cz.
Všechny naděje na to, že je to pomíjívé a
že si čtenáři na tisk vzpomenou dřív, než z něj bude retro záležitost, šly
stranou. Vydavatelství Respektu,
ex Bel Monda i Hospodářských novin v říjnu 2013 propustilo sto svých zaměstnanců a ukončilo působení několika magazínů. Twitterem i
Facebookem začaly kolovat "vtipy" jako: "Existuje mediální firma, která vyhodí nositele
ceny Ferdinanda Peroutky? Jakož i další
české špičky ve svých novinářských oborech? Existuje."
Moje odpověď na otázku "Umřou tištěná média na úkor sociálních sítí, aplikací a
internetu?" tím byla zodpovězena.
V článku "Nahradí sociální sítě klasická média? ANO, říká vedoucí reportérů ve Švédském rozhlase Tove Svenonius" napsaném v rámci
studentského projektu PRESSpektivy říká Tove Svevonius, vedoucí reportérů celostátního švédského newsroomu Švédského rozhlasu, že:
"Spoustu věcí je jinak. Už prostě nejsme první v přinášení informací. Můžete si být jistí, že člověk, který je svědkem něčeho zajímavého to dá na facebook dříve než vy. Samotní reportéři ztratili tak trochu slávy, kterou měli před takovými dvaceti lety. Když jsem začínala já, měla jsem jistotu, že po tiskové konferenci mohu dojít v klidu do kanceláře a příspěvek si připravit. I několik hodin po ní, jsem pořád věděla, že budu první, kdo o tom bude informovat. Tak už to teď vůbec nefunguje. Jakmile tisková konference začne, informace už prosakují. Jdou ven hrozně rychle. Takže musíte přemýšlet, čím posluchačům přispět. Co jim dát navíc.
Musíme dnes hledat způsoby, jak být opravdu dobří. Můžeme je vzdělávat, můžeme jim poskytnout analýzy, vysvětlit historické pozadí, nastínit, co se stane potom nebo nabídnout jiné
úhly pohledu. Je to velké téma, ale my to ve Švédsku takhle vyzkoušeli a
funguje to. Měli bychom být důvěryhodný zdroj, na který se posluchači mohou spolehnout a dělat pro ně věci, na které sami nemají čas. Ověřené informace, zajímavé analýzy, to je to, po čem posluchači stále hladoví."
A podle všeho je to jediná cesta, která tištěná
média čeká. Co ale tedy
lidé chtějí? Protože podnikatelé i
vývojáři se denně snaží vymyslet cokoli, co dokáže "líné uživatele"
nadchnout, ale i tady postupně opadává zájem. Videa by měly mít délku kolem
jedné minuty, náročný divák jinak ztrácí pozornost. Lidé chtějí zábavu, přepínají seriózní
zpravodajství a velká část obecenstva bere nová média jako místo, kde si odpočinou od dennodenní
rutiny v práci.
Zapátrala jsem ve vodách internetu a hledala,
co v poslední době způsobilo
boom. Co lidi ohromilo kromě virálních videí,
jakou sociální síť začali
používat a o co se rádi dělí
se světěm.
Facebook, Twitter i Instagram už jsou na to, aby
byly objevem, zastaralí. Jasným vítězem,
o kterém bych se ráda zmínila, se tak stala aplikace SnapChat.
Snapchat je
aplikace, která do dnešního, daty přeplněného světa přinesla něco nového a svým způsobem fenomenálního. Něco vyfotíte,
rychle upravíte, pošlete fotografii známému a ta se (podle toho, jak dlouho
chcete, aby se zobrazovala) třeba po deseti vteřinách vymaže. Z telefonu, z
notebooku, z povrchu zemského. Média mají nekonečno podob a
Snapchat je toho důkazem. Jestli někoho kdysi fascinovalo, že si může koupit noviny a založit si je doma na poličce, dnes se stává
fenoménem to, co je výjimečné, na okamžik a jen vaše. Snapchat mohl být jen další aplikací
21.století. Jednou z těch, které v iTunes Store proleží roky a jen občas na ně někdo z nudy při cestování městskou hromadnou
dopravou klikne. Ale Google za tuhle aplikaci nabídl jejím vývojářům čtyři milardy dolarů. A Snapchat odmítl.
Přes Snapchat se dnes denně pošle přes 350 000 000 fotografií. To, že v Česku zatím není tolik známý, ani doceněný, vůbec neznamená, že by si ho svět už pár let naplno naužíval. Aplikaci vyvinuli roku 2011 studenti Stanfordské univerzity, Spiegel a Bobby Murphy. Po dvou letech se její obraty nepřestávají zvedat. Facebook majitelům nabídl stejnou částku, jakou platil roku 2012 za Instagram, jednu milardu dolarů. Snapchat odmítl a říká ne i nadále. Google dostal zápornou odpověď, Snapchat si buduje svůj chvilkový fotografický svět i suveréně sám.
Na fotografie pořízené Snapchatem můžete tlustým, hrubým, skoro dětským tahem přidat vzkaz nebo i dotvořit obrázky.
Aplikace skoro vyzývá ke kreativitě a troše humoru a lidé na celém světě to berou jako
výzvu. Originalita, napětí, zábava i exkluzivita, všechno, co tenhle vynález
nabízí je tím, co spotřebitelé vyhledávají. Mít aspoň pocit, že vidím něco, co nikdo jiný
nikdy neuvidí podle všeho úplně stačí k tomu, aby si ho z Google Play stahovaly miliony uživatelů a uživatelé naprosto
ignorují jeho záporné vlastnosti i to, že vlastně není tak těžké v dnešní době udělat screenshot použitím dvou tlačítek a z rádoby
exkluzivní fotky, snapshotu, může být fotka uložená jako screenshot v
galerii příjemce.
Zajímalo mě, jak je to s
médii, novými médii, uživateli a čtenáři. Jestli skutečně tištěná média umřou a nám zbyde jen
Facebook. A tady bych se ráda vrátila na začátek, k otázkám "Co vlastně lidi ještě zajímá? Co dokáže v lidech probudit zájem, nadšení a vytrhnout je z letargie? Co lidé chtějí číst, o čem se chtějí dozvědět, co je donutí něčím trávit čas?" a po pár řádcích svých úvah sama odpověděla. Podle mě jsou tím, co ještě dokáže lidi zaujmout a
nadchnout, právě nová média.
No comments:
Post a Comment