June Ahn je
odborný asistent na Vysoké škole informačních studií na Marylandské univerzitě
v College Park. Pracuje v Oddělení vzdělávání, výuky a vedení. Zabývá se
především výzkumem toho, jak můžou technologie zlepšit náš systém vzdělávání,
jaký vliv na nás mají sociální sítě a internet a co vše můžeme s jejich pomocí
dokázat.
Orientuje se na
vypracovávání studií a snaží se skloubit technické možnosti a efektivní výuku.
Jeho dlouhodobým cílem je přijít na způsoby, kterými se dá sice neformálně -
zato účinně -, vzdělávat mladé lidi skrz využití internetu a počítačů.
V práci, kterou
jsem si vybrala já, se June Ahn zabývá tím, jestli sociální nerovnosti a
rozdíly v reálném světě předpovídají chování mládeže v online světě - počínaje
volbou primární sociální sítě.
1. Vymezení
tématu
Tato studie analyzuje 701 amerických teenagerů (ve věku 12-18 let) a dává
dohromady jejich online a jejich offline život. Zkoumá, jestli má jejich
pohlaví, etnický původ, socioekonomický status nebo sebevědomí vliv na volbu
sociální sítě, autor konkrétně porovnává Facebook a Myspace.
2. Úvod do výzkumu
Sociální sítě
jsou v dnešní době hlavní cestou teenagerů k "projevení se". K tomu,
aby ukázali svou osobnost a poukázali obrovskému anonymnímu světu na to, co se
v nich vlastně skrývá. V říjnu 2012 Facebook překonal svoji první miliardu
aktivních uživatelů a nepolevuje. Je plně přeložen do šedesáti osmi jazyků a 1.
února oslaví deset let. To samo o sobě muselo změnit svět. A také, že ano. Facebook,
a sociální sítě vůbec, mají obrovské slovo ve světě teenagerů. Roku 2010 bylo
podle studie Amandy Lenhart v Americe na sociálních sítích aktivních 73%
teenagerů a číslo stále roste. Sociální sítě jsou místem pro všechny - nehledě
na pohlaví, národní příslušnost, socioekonomický status atd. Právě skrz ně může
na svou individualitu poukázat každý. June Ahn se ve své studii zajímal o to,
zda se rozdíly ve společnosti přenášejí i do online světa, zda a podle čeho se
online komunity tvoří a kde vznikají společenské hranice. Má vliv můj socio-ekonomický status na to, zda si vyberu Facebook nebo
Myspace?, ptal se. Jako rozdíly sociální rozdíly hrají v online světě, kde
se můžeme vydávat v podstatě za kohokoliv?
Vybral dvě
střední školy a provedl výzkum mezi 701 teenagery z různých sociálních skupin.
Pak je porovnal s administrativními záznamy a provedl regresní analýzu. Zjišťoval
rozdíly mezi uživately Facebooku a Myspace. Studie by měla rozlišit, jací
uživatelé využívají jakou sociální síť, například jestli uživatelé Facebooku
pocházejí z bohatších rodin než Myspace.
3. Existující studie, dostupné informace, výzkumy
Zaprvé bylo
nutné zjistit, zda existují mezi 701 studenty systematické rozdíly v přístupu k
technologiím. V porovnání s minulostí, kdy byly tyto rozdíly obrovské a často
podobným výzkumům bránily, se v současnosti propast mezi lidmi zmenšuje.
Součásná podoba USA je totiž rozvíjející se země s přístupem k internetu,
levnými technologiemi a rozšířenými sociálními médii. Kolem 93% dospívajících (12-17
let) mělo podle studie z roku 2010 přístup k internetu, neboli že 93%
domácností vlastní počítač. Dnes jdou sociální sítě téměř nepostradatelnou
částí teenage života, pro důsledné zkoumání tématu nerovnosti je ale nutné brát
ohled i na ty, kteří přístup k technologiím nemají.
V rámci výzkumu
je důležité si uvědomit, že přístup člověka k internetu a sociálních sítím ho
vyvíjí. Naučí se věcem jako je vyhledávání online zdrojů, informací, posuzování
důveryhodnosti informací, navazování kontaktů i předvádění své práce široké
veřejnosti. Na internetu se samovolně vyvinula jistá mediální gramotnost,
kterou se dospívající člověk naučí pouze pomocí interakce. Stává se součástí
několika různých komunit, mění svou identitu, dostává kritiku i pochvaly a
setkává se tak s centrálním shromažďovacím prostorem všech teenagerů.
Systematické rozdíly v přístupu k technologiím tak zaprvé ovlivňují množství
příležitosti se prosadit a zadruhé možnost se naučit této internetové
gramotnosti.
Otázkou, kterou
si vědci často v souvislosti se sociálními sítěmi kladou, je, "Jaké jsou
výsledky jejich používání? Jaké má dopady působení mládeže na sociálních
sítích?
Dochází tu jak
ke vzdělávání se, zdokonalování sociálních dovedností a jisté socializaci, tak
i k ztrátě vlastního času na úkor obsáhlého internetu. Zároveň je internet
prostor na nehlídané působení kyberšikany a stalkování. Věčnou otázkou
internetu je soukromí, hlavní otázkou této práce je, jestli sociální rozdíly
mají vliv na to, jaké sociální sítě teenageři volí.
Významná byla v
tomto ohledu studie Esztera Hargittai z roku 2007. Ve studii odborníci provedli
rozbor konkrétních sociálních sítí - jejich komunit a započítali faktory jako
je národní příslušnost a socio-ekonomický status a zjistili, že například
hispánští studenti používají Facebook méně než Myspace. Asiati jsou pak míň na
Myspace než na sociální síti Xanga. A že studenti z chudších rodin jsou mnohem
více na Myspace, než na jakékoli jiné síti.
Od těchto studií
a předpokladů se odrazil ve své práci j June Ahn a vypracoval čtyři základní
hypotézy, které dále ve své práci potvrdil nebo naopak vyvrátil.
H1: Věk, pohlaví, národnost a socio-ekonomický status ovlivňují, jestli si teenager zvolí Myspace nebo Facebook.
H2: Příslušnost k etnické menšině a nižší
socio-ekonomický status (SES) předpovídá, že teenager zvolí spíš Myspace než
Facebook.
H3: "Úroveň teenagera" -
myšleno výše sebeúcty a sociální kapitál je prediktivní při výběru Facebooku
nebo Myspace.
H4: Úroveň dosaženého akademického
vzdělání teenagera předurčuje, kterou sociální síť si vybere.
4. Metody
výzkumu
Data pro tuto
studii pochází z průzkumu 701 studentů dvou středních škol, které jsou umístěny
ve dvou velkých městech ve Spojených státech. Všechny údaje byly shromážděny na
podzim 2009, všichni studenti museli odevzdat podepsaný souhlas rodičů s účastí
jejich dětí na výzkumu. Údaje z takto vedeného průzkumu pak byly sloučeny s
údaji, jež byly poskytnuty samotnými školami - administrativními záznamy
vedenými o místních studentech. Každý student dostal ve výzkumu své
identifikační číslo.
Studie využívá model
logistické regrese, aby předpovídala preference teenagerů.
5.Výsledky
Table 2: Odds ratio of adopting an
SNS.
Note: N=701; Pseudo r2=0.16; * ρ<0.10, ** ρ<0.05; (beta coefficients, standard errors) in parentheses; Beta coefficients converted to odds ratios. |
|||
Facebook
|
Myspace
|
Both SNSs
|
|
Age
|
0.83*
(-0.19, 0.11) |
1.30**
(0.26, 0.11) |
1.04
(0.04, 0.09) |
Male
|
0.78
(-0.25, 0.28) |
0.59*
(-0.52, 0.28) |
0.59**
(-0.53, 0.25) |
Asian
|
0.45**
(-0.79, 0.36) |
0.32**
(-1.12, 0.46) |
0.59
(-0.52, 0.33) |
Hispanic
|
0.14**
(-1.96, 0.46) |
1.84*
(0.61, 0.34) |
0.47**
(-0.75, 0.33) |
Self–esteem
|
1.01
(0.01, 0.03) |
1.00
(0.00, 0.03) |
1.01
(0.01, 0.03) |
Bonding social capital
|
1.10**
(0.10, 0.05) |
1.20**
(0.18, 0.05) |
1.05
(0.05, 0.04) |
Bridging social capital
|
1.14**
(0.13, 0.04) |
1.05
(0.04, 0.03) |
1.12**
(0.11, 0.03) |
Prior GPA
|
1.38
(0.32, 0.22) |
0.36**
(-1.02, 0.20) |
0.64**
(-0.45, 0.18) |
Free–reduced lunch
|
0.83
(-0.19, 0.46) |
2.45**
(0.90, 0.36) |
1.91*
(0.65, 0.34) |
H1: Věk, pohlaví, etnický původ i socio-ekonomický status významně souvisí s volbou
online komunit. Tyto off-line vlastnosti v online světě přetrvávají.
H2: Příslušnost
k etnické menšině a nižší socio-ekonomický status (SES) předpovídá, že teenager
zvolí spíš Myspace než Facebook. Výsledky poskytují empirickou oporu pro výzkum
Boyda z roku 2012. Zjištěním analýzy je, že hispánští teenageři volili za
"svou sociální síť" Myspace - a to i přes celkovou větší oblíbenost
Facebooku.
H3: Hypotéza
zkoumala potenciál, sociální kapitál a výši sebeúcty teenagerů na obou
sociálních sítích. Výsledky neukázaly rozdíly mezi sebeúctou uživatelů Myspace
a Facebooku, nicměně rozdíly mezi sociálními kapitály se ukázaly být zajímavé.
Mládež s vyšším sociálním kapitálem si jako primární SNS(Social Network Site)
vybírala častěji Facebook). Tyto výsledky poskytují empirické důkazy pro studie
Hargittai z roku 2007.
H4: Úroveň
dosaženého akademického vzdělání teenagera předurčuje, kterou sociální síť si
vybere. Výsledky opět ukazují, že teenageři, kteří dosáhli vyššího akademického
vzdělání používají k interakci primárně Facebook.
5. Jací jsou uživatelé?
a) Facebooku
Celkově lze
řícti, že uživatelé Facebooku častěji pochází z privilegovaných rodin a mívají
bohatší rodinné zázemí a vyšší socio-ekonomický status. Mívají vyšší sociální
kapitál ve srovnání se svými vrstevníky, kteří sociální sítě nevyužívají.
b) Myspace?
Průměrný
uživatel Myspace v tomto průzkumu je starší, hispánského původu (převážně
dokonce dívky). Dosáhl menších akademických úspěchů a pochází z chudší rodiny.
Myspace zvolilo 84% hispánských teenagerů.
6. Diskuse a závěr
Výzkum je hodně
specifický, hlavně oblastí, kde byl prováděn a výběrem středních škol, na nichž
studenti studují. Analýza ukazuje navíc jen dvě sociální sítě - Facebook a
Myspace (který je v dnešní době a hlavně v České republice neúspěšný). Výzkum
je pro mě zajímavý z toho hlediska, že se snaží překlenout sociální rozdíly a
propasti a hlavně je pochopit. Poukazuje na to, že se jistým způsobem, i když
nás to na první pohled ani nenapadne, sociální rozdíly reálného života, tzv.
offline světa, přenášejí i do virtuální reality, kde dál a často ve velké míře
ovlivňují životy teenagerů. Analýza je hodně striktní a zkoumá malý okruh
populace - 701 studentů nemusí znamenat přelomové zjištění, nedokazuje ani, že
to tak je v celé Americe, natož na jiných kontinentech. Určitě v ní ale je
námět na přemýšlení a podobný výzkum v České republice.
České republiky
se studie skoro netýká. Dá se říct, že vzhledem k rychlému vývoji sociálních
sítí už je relativně zastaralá. Nemůžeme ani s jistotou říct, že by správné
odpovědi hypotéz by v Česku platily stejné jako v Americe. Ale určitě stojí za
to si položit otázky, jestli menšiny používají< jiné sociální sítě - jestli
je používají jinak a k čemu? Jaký má vliv etnická příslušnost, věk, pohlaví a
socio-ekonomický status na to, jak využíváme internet?
A koneckonců by
mě osobně zajímalo, jaký na nás tedy mají sociální sítě vliv? Učíme se
prokrastinovat nebo onu mediální gramotnost? Ale to už je téma na jinou práci.
Zdroje
http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/3752
http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook
http://ahnjune.com/
No comments:
Post a Comment