Svět transmediálních zabijáků

V úterý 29. 10. vyšlo už čtvrté pokračování herní série Assassin’s Creed ve verzích pro PlayStation 3 a Xbox 360. S podtitulem Black Flag hráče tentokrát přenáší do světa námořníků pod černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnátami. Je tato série a její universum, které jsou v herním světě fenoménem, něčím komplexnějším z pohledu mediální teorie?

logo Assassin's Creed (zdroj)

Herní designéři nevyprávějí pouhé příběhy; hraní hry totiž znamená interagovat uvnitř zastupujícího prostoru možností s výpravným rozměrem (viz Katie Salen a Eric Zimmerman). Toto vyprávění pomocí tvorby prostředí – environmental storytelling – je v Assassin’s Creed založeno na souboji rytířů Templářů a řádu Asasínů o držení pokladu, který vyhnal Adama a Evu z Ráje. V příběhu zasazeném do současnosti stroj Animus pátrá v genetických vzpomínkách hlavní postavy, Desmonda Milese, které obsahují zážitky jeho prapředků Asasínů, s cílem najít zmiňovaný poklad, který Asasíni Templářům odcizili. V každém dílu herní série se hráči dostávají k „předkům“ do jiné doby a do jiné geografické polohy a převtělují se do nich. V první hře je herním prostředím Svatá země během 3. křížové výpravy, ve druhé se hráči přenesou do renesanční Itálie, ve třetí se jedná o Ameriku v období války za nezávislost a konečně v nejnovějším dílu jde o karibské ostrovy v době kolonizace Ameriky. Samotnou náplní hry je konání vražedných misí, což konkrétně v případě druhého dílu vyvolalo jistou vlnu nevole mezi katolíky, kteří dokonce i na svém internetovém fóru volali po bojkotu hry za účelem jejího stažení z trhu, neboť mezi některými „oběťmi“ herního zabijáka byli i katoličtí kněží.

Hra se propracovala do pozice nesmírně populárního titulu; pro ilustraci její 3. díl se stal dokonce nejprodávanější hrou vývojářského studia Ubisoft v jeho téměř třicetileté historii (s více než 12 miliony prodanými kopiemi). Universum hry se pak dostalo na tenkou hranu transmediálního vyprávění s uvedením novel Antona Gilla (publikovaných pod pseudonymem Oliver Bowden), jejichž názvy sice odpovídají jednotlivým hrám ze série, případně rozšiřujícím datadiskům, nejedná se však o pouhé adaptace, neboť čtenář se v nich dovídá detailnější informace o pozadí některých kroků postav, které ve hře nemají vysvětlení. Například v knize Assassin’s Creed: Renaissance se čtenáři uceleněji dozvědí o detailech vztahu Ezia (asasínského předka Desomnda z období italské renesance) a Cristiny Vespucci, jeho milované.

Encyklopedie Assassin's Creed (zdroj)

Jako odpověď na fanouškovské touhy po uceleném popisu světa AC vydal samotný Ubisoft Encyklopedii Assassin’s Creed (dokonce lze sehnat i druhé, rozšiřující vydání). Na jejích stránkách lze najít kromě jiného spoustu náčrtů a kreseb z prostředí hrou vytvářeného světa (nejedná se ovšem o snímky ze hry), ale kupříkladu i popis funkčnosti zbraní, které používají hlavní postavy. V předprodukční fázi, ovšem s již hotovým scénářem, se pak nachází filmovézpracování s předpokládaným datem vstupu do kin 19. 6. 2015. V souladu s tím, co v kontextu transmediálních příběhů popisuje Jenkins („Vydávání akčních figurek nabádá děti ke konstrukci vlastních příběhů o fikčních postavách…“), mohou nadšenci rozvíjet příběhy postav pomocí akčních figurek a jako předobjednávka je v současné době k dispozici navíc i deskováhra ze světa AC. Ubisoft také pro další zapojení komunity vytvořil stránku Initiates, což je server, na kterém hráči mohou jednak zhlédnout videa rozšiřující svět Assassin’s Creed, ale také stahovat další mise jako odměny za postup v herním příběhu, přičemž své úspěchy mohou sdílet uvnitř této komunity.

ukázka Assassin's Creed na deviantART (zdroj)

Tím se dostávám k tvořivé formě „užívání“ světa vytvořeného herními designéry. Na jedné straně je zde fenomén fan fiction – neboli komunity, v nichž vznikají povídky a texty zasazené do daného universa, s postavami a pravidly, která jsou konzistentní s „originálem“ (více viz Axel Bruns). Součástí je i zpětná vazba od dalších členů komunity, která se soustřeďuje i na úspěšnost autora v otázce ztotožnění s charakterem fikčního světa. Jedna z největších komunitních stránek pro sdílení fanouškovské fikce (Fanfiction.net) eviduje Assassin’s Creed na 17. místě mezi hrami, co do počtu jednotlivých textů fan fiction s počtem přesahujícím 6.000. Navíc si můžeme přečíst přes 500 tzv. crossoverů Assassin’s Creed, kdy autor spojí různé světy (jako jeden příklad za všechny uvedu povídku Temný rytíř vs.Templáři autora knivez786, která smíchává dohromady Assassin’s Creed s komiksovým světem Batmana). DeviantART, jedna z nejznámějších internetových galerií amatérské i profesionální umělecké tvorby (ve většině případů digitálního původu, vyskytují se zde ale i skenované a focené tradiční kresby a malby, povídky, fotografie, dokonce i šperky), obsahuje rozsáhlou kolekci ze světa Assassin’s Creed, rozdělenou do kategorií podle tematiky – tedy např. k jakému dílu ze série AC se „malba“ vztahuje. Princip je obdobný jako třeba u služby flickr; autor nahraje svůj výtvor a ostatní uživatelé pak dílo pomocí komentářů hodnotí. Jak je obvyklé u populárních herních titulů, existují i speciální Assassin’s Creed Wiki – tedy taková komunitou vytvářená internetová encyklopedie světa AC, která v současné době obsahuje přes 4.000 hesel.

Assassin's Creed Wiki (zdroj)

Velkou úlohu v herním světe Assassin’s Creed sehrává pohyb hlavních postav, který obnáší ve velké míře plíživé artistické kroky na střechách domů, což velmi připomíná v současnosti značně populární „adrenalinový sport“, známý pod názvem freerunning (často zaměňovaný za parkour, ačkoliv odlišnosti se u těchto dvou pojmů najdou, pro více informací viz). Inspirován touto spojitostí, natočil v ulicích na podzim roku 2012 Devin Graham (známá osobnost YouTube s téměř 2 miliony odběratelů) video, kde hlavní představitel oblečený v kostýmu Ezia používá freerunning k pohybu mezi nic netušícími náhodnými kolemjdoucími. Video má přes 30 milionů zhlédnutí a tak možná není překvapivé, že před letošním vydáním čtvrtého dílu AC, oslovil Ubisoft Devina k natočení nového, blíže k vodě situovaného videa (v narážce na prostředí pirátů, ve kterém se odehrává příběh nejnovějšího dílu), patrně aby přilákal další fanoušky a zvýšil očekávání u těch stávajících.

Závěrem bych si rád odpověděl na otázku z úvodní části této práce. Domnívám se, že na jednotlivých aspektech universa Assassin's Creed se ukázalo, že z hlediska mediální teorie jde o zdroj velkého množství materiálu ke zkoumání.