Vintage fotografem snadno a rychle

Před několika dny to byl právě rok od uskutečnění dosud nejvýznamnější akvizice v historii Facebooku. V dubnu 2012 Mark Zuckerberg oznámil, že kupuje službu na sdílení fotografií Instagram, za kterou zaplatí zhruba 1 miliardu dolarů v hotovosti a cenných papírech. Připomeňme, že v té době měl Instagram pouhých 13 zaměstnanců! Dnes má aplikace již přes 100 milionů uživatelů a vypadá to, že její obliba stále roste. Jaké postavení má Instagram dnes, více než rok poté, co ho převzala nejrozvinutější sociální síť světa?

Pro ty, kteří Instagram buď nepoužívají, nebo vůbec neznají, shrňme základní informace. Instagram je mobilní aplikace (uživatelský účet je však přístupný i z desktopového zařízení) určená pro operační systémy iOS a Android, jejíž hlavní funkce je snadná úprava a sdílení fotografií pořízených mobilním zařízením (smartphone, tablet apod.). Aplikaci představili v říjnu 2010 její autoři Kevin Systrom a Mike Krieger a již za necelý rok po spuštění přesáhl počet uživatelů 10 milionů. Aplikace má řadu prvků a funkcí, které ji zařazují mezi sociální sítě typu Facebook nebo Twitter. Fungování Instagramu je prakticky zcela závislé na obsahu generovaném samotnými uživateli (User-Generated Content), svou povahou se tedy řadí mezi služby nové generace Webu 2.0.

Co způsobilo masovou oblibu Instagramu? Vždyť k pořizování fotek chytrým telefonem nebo tabletem není potřeba žádné speciální aplikace, stejně tak fotky můžeme snadno sdílet na všech oblíbených sociálních sítí přímo z mobilních zařízení. Kouzlo Instagramu pravděpodobně spočívá zejména v jednoduché obsluze a faktu, že aplikace uživatelům poskytuje prostor k určitému kreativnímu vyjádření. Možnost jednoduché editace fotografie, která snímku dává nevšední až umělecký vzhled a její následné šíření se zdá být přesně tím, co běžné uživatele baví.

Kromě samotného pořízení záběru se uživatelé kreativně vyjadřují použitím jednoho z přednastavených filtrů, které lze aplikovat na snímek a změnit tak jeho vzhled, například sytost barev, jas, kontrast a další parametry. Stručně řečeno, filtry mají za úkol „vylepšit“ nebo přinejmenším „ozvláštnit“ vzhled snímku, udělat ho originálním a přitažlivým. Instagram počítá s tím, že pokud uživatel generuje a sdílí na sociálních sítích obsah, bude v jeho zájmu, aby příspěvky byly něčím zajímavé a vyvolaly u ostatních uživatelů určitou odezvu. Když už si fotím conversky, tak ať to má šmrnc!

Zdroj: instagram.com/converse

Pokud vás zajímá, co o vás říká používání jednotlivých filtrů, můžete se podívat nedávno zveřejněnou infografiku, vtipně popisující typického uživatele filtru Earlybird, Amaro, Brannan a dalších.

Aplikace ořezává nebo rovnou pořizuje fotky v poměru stran 1:1, čímž odkazuje na ikonu historie fotografie – legendární přístroje značky Polaroid, které pořizují snímky v podobném formátu, na první pohled lišícího se od běžného 35 mm kinofilmu. Kromě odlišného formátu a bílého rámečku mají polaroidové snímky také specifickou barevnost (větší saturovanost, teplejší barvy atd.). Všechny tyto charakteristiky Instagram vcelku zdárně imituje a získává tak na atraktivitě nejen u milovníků retro a vintage stylu.

Polaroid Land 1000 (zdroj: wired.com)

Polaroidu je focení s Instagramem podobné i pojetím času – produkce výsledné fotografie probíhá téměř okamžitě (zpravidla do několika desítek vteřin), s čímž souvisí i charakter snímků. Ten lze nejčastěji označit jako momentky, tedy záběry, které zachycují zejména události všedního dne. Tato „instantní fotoprodukce“, neboli pořízení a sdílení obrázků v téměř reálném čase, je bezesporu jednou z hlavních výhod Instagramu, stejně jako možnost sdílení obsahu na všech hlavních sociálních sítích. Cílem Instagramu není vymezit se jako alternativní sociální platforma, ale naopak nabídnout přidanou hodnotu uživatelům, kteří jsou již zaregistrovaní na některé z rozšířených sítí.

Všudypřítomné Instagramové filtry na fotkách ale zdaleka nevyvolávají jen nadšené reakce. Jednoduchost aplikace a její volná dostupnost měly za následek nefalšovaný Instagramový boom napříč sociálními sítěmi, zejména po uvolnění aplikace i pro zařízení se systémem Android. Častým argumentem odpůrců aplikace je, že snímky vytvořené v Instagramu znehodnocují tradiční fotografii.

Kritici Instagramu také vyčítají, že nemá s kreativitou nic společného a že používání filtrů snímky neobohacuje, ale pouze deformuje. Přednastavené úpravy uživatele nenutí nad podobou záběru déle přemýšlet a vedou k masové produkci vzájemně si podobných obrázků. Díky jednoduchosti celého procesu pak instantní fotky zaplavují stránky sociálních sítí.

Poté, co na titulní straně deníku New York Times nedávno vyšla fotografie baseballového hráče Alexe Rodrigueze pořízená iPhonem a zpracovaná pomocí Instagramu, se také objevily polemiky o tom, zda se mají takto pořízené fotografie objevovat ve zpravodajském tisku.

Zdroj: petapixel.com

Nebylo to poprvé, co jeden z nejznámějších deníků světa využil oblíbenou fotoaplikaci. V únoru tohoto roku vyzval čtenáře, aby pomocí Instagramu dokumentovali zasněžený Severozápad země po dvoudenních přívalech sněhu. Uživatelé označovali fotografie tagem #NYTstorm a redakce pak na svých stránkách zveřejňovala nejpovedenější snímky.

Ať už Instagram vnímáme jako devalvaci klasické fotografie nebo zábavný nástroj pro zachycování každodenní reality, nemůžeme aplikaci upřít jistou formu demokratizace přístupu ke kreativnímu fotografování. Všem amatérským fotografům dává Instagram možnost tvořit neobyčejné (vizuálně atraktivní) snímky obyčejnou technikou a za pomoci jednoduchých úprav. V jistém ohledu tedy Instagram vyhovuje konceptu participační kultury, tak jak ji definoval mediální teoretik Henry Jenkins. Aplikace je volně dostupná, umožňuje uživatelům kreativně se vyjádřit a obsah pak dál volně sdílet a šířit. Na zmiňovaném příkladu deníku New York Times se také ukazuje, že Instagram může být částečně využíván i jako nástroj nastupující občanské žurnalistiky, která se stále výrazněji podílí na tvorbě zpravodajských obsahů v éře nových médií.