Internet - nepostradatelný nástroj?

Internet - slovo, které v dnešní době zná úplně každý. Médium, jež využívá většina populace nejen v České republice.  Internet nás pronásleduje prakticky na každém kroku. Ráno při chůzi do práce stojí u metra sympatická slečna, která rozdává nějaké letáčky. Pomalu první věc, již na něm uvidíte je „Join us on Facebook“ nebo „We are on Twitter“ a samozřejmě nesmí chybět Linked-in či novodobý Google+. V podstatě nevadí, že prakticky ani nevíte, o co se jedná, hlavně že je to na Facebooku.

Jeden z takových zázračných letáčků může obsahovat například i informace o změnách v pražské integrované dopravě či výluce.  Najdete na něm sice základní informace, ale na konci oznámení bude drobných písmem napsáno „Více informací najdete na www.dpp.cz.“ Bezvadný. Nevím, jak by tuhle situaci řešila moje babička, která nikdy neovládala PC, natož internet.

 

Stejně je tomu tak při čtení knih. Kolik lidí si koupí klasickou papírovou knížku? Asi moc ne, protože když jsem si koupila knížku, kterou jsem potřebovala do školy, tak se všichni mí spolužáci divili, proč to dělám. Vždyť je to přeci všechno na uložtu. Pecka. Nedisponuji ovšem tabletem nebo jakýmkoli novodobým přístrojem, který by mi přečetl elektronickou knížku a upřímně řečeno ani nechci. A co třeba poznámky k textu nebo zvýraznění? Jednoduše řečeno, kniha je podle mého názoru lepší. Vezmu ji kamkoliv a mohu do ní cokoliv psát, nepotřebuju ani žádné speciální nástroje – stačí mi tužka.

Vývoj není možné zastavit a je potřeba vymýšlet stále něco nového a atraktivního, co by mohlo uživateli usnadnit práci. S tím samozřejmě souvisí i rozvoj on-line marketingu a dalších technologií. Nová média se snaží nějakým způsobem kooperovat s těmi tzv. starými, popř. je upgradovat. Vidíme tedy neustálý vývoj, ať už se podíváme kdekoliv. Henry Jenkins tuto situaci nazývá „kulturou konvergence“.

Jeden z nejmarkantnějších případů, kde můžeme vysledovat konvergenci, jsou s největší pravděpodobností marketingové strategie. Růst on-line marketingu je obrovský a jeho význam neustále stoupá (příkladem mohou být virální videa dua ViralBrother nebo v poslední době velmi populární Harlem Shake). Nevadí, že naše cílová skupina neužívá sociální sítě nějakým markantním způsobem, hlavně musíme mít všechny účty, co existují vytvořené. Neboť kdo není v dnešní době na sociálních sítích, jako by nebyl.

Velké změny můžeme pozorovat i ve školství. Projekty Evropské Unie ve smyslu „Tablety do škol“ apod. Myslím si, že by bylo podstatně lepší, kdyby je ve škole raději naučili pořádně číst, psát, počítat a hlavně přemýšlet, než ovládat tablet. Po 5 letech působení ve školství mám totiž pocit, že novodobé děti neumí už nic jiného, než ovládat tablet.

 

 

Česká televize před několika měsíci odvysílala dokument o současných dětech, kterým položila otázku, co by dělali bez internetu. Jejich odpovědi byly více méně totožné:

• hrozně bych se nudil/a,
• neměla bych na čem napsat referát,
• nemohl/a bych napsat referát, protože bych vůbec neměla žádné informace a neměla je kde najít.

Netvrdím, že konvergence je jen špatným a přirozeným jevem. Zcela určitě je mnoho pozitivních věcí a jsem jen konzervativní uživatel.

 

Zdroje:

Jenkins, H. 2006. Convergence Culture. New York: NYU Press

Švelch, J. Kultura doby konvergence. [2013-04-14]Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/IM089/Konvergence_Sylabus.pdf