V posledních letech jsme mohli zaregistrovat vznik několika
barterových webů, tedy internetových tržišť, kde lidé nabízejí své zboží či
služby a místo obvyklé finanční odměny požadují jiné zboží či jiné služby. Barterové
obchody byly v minulosti záležitostí spíše profesionálů, internetové
mutace barteru však dávají příležitost i lidem, kteří se v podnikatelské sféře
nepohybují, nebo se v ní teprve začínají orientovat.
Barter můžeme považovat za
jistý druh výměnného či kompenzačního obchodu, kdy dochází k výměně služeb
či výrobků za jiné služby či výrobky. Existují dva typy barterů, stoprocentní
barter, kdy v transakci zcela absentují peníze, a částečný barter, tzv. countertrade, kdy dochází
k částečnému zaplacení barteru finančními prostředky.
Jedná se o poměrně častou aktivitu, kterou si podnikatelé navzájem
vypomáhají, ať už z důvodu finančního nebo např. v rámci navázání
nových kontaktů a dobrých vztahů. V České republice se jedná o zcela
legální činnost upravenou zákonem. Barter se však musí vždy odehrávat na
základě platné smlouvy mezi dvěma (či více) subjekty.
Nová éra barteru –
barterové weby
Barterové weby se staly novým
fenoménem posledních let. Můžeme je rozdělit do dvou kategorií, na tzv. „profesionální“, vytvářející databáze
firem, které nabízejí své výrobky a služby, a na „veřejné“, kde své výrobky (ať už přímo vlastní výroby nebo koupené) a služby
může nabízet prakticky každý.
Příkladem první typu je
server www.ebarter.cz, kde se prezentuje
mnoho firem z různých odvětví. Tento web nabízí 3 typy služeb, resp. účtů.
První účet je zdarma a dovoluje pouze nahlédnutí do katalogu nabídek/poptávek
firem a fyzických osob bez možnosti danou firmu či osobu kontaktovat a bez možnosti vložit vlastní barter. Druhý
účet již konkrétní kontakty zprostředkovává a umožňuje také vložení inzerátu,
je však zpoplatněn částkou 349 Kč za rok. Třetí typ účtu za poplatek 3490 Kč
ročně kromě služeb druhého účtu navíc umožňuje propagaci firmy a vložení
reklamního banneru.
Do druhé kategorie barterových
webů patří mimo jiné www.chci-vymenit.cz.
Tento web byl spuštěn relativně nedávno, v říjnu 2012, a registrace je (na
rozdíl od ebarter.cz) zcela zdarma. Inzeráty jsou rozčleněny do čtyř skupin –
služba za službu, služba za věc, věc za službu a věc za věc. Tento způsob
rozčlenění jednak usnadňuje orientaci na tomto internetovém tržišti, ale také
zjednodušuje vkládání inzerátů. Vložit barter na tento web tak může velmi
snadným způsobem úplně každý.
Dalším příkladem on-line barteru druhého typu
je webová stránka www.mojezatvoje.cz. Tato stránka umožňuje komukoliv
nabídnout něco, v čem vyniká, nebo něco, co již nepotřebuje, a výměnou
požadovat cokoliv kromě finanční odměny. Takovým bartrem pak může být například "výměna" doučování za úklid. Nabídka
je rozdělena do několika kategorií typu služby,
zdraví, dům a zahrada nebo děti. Tento web má také svoji facebookovou mutaci, i když zatím ne zcela úspěšnou.
Tento typ barteru můžeme považovat spíše za novou formu sousedské výpomoci než
za úspěšný podnikatelský záměr.
Barterové weby jako příklad
kolektivní inteligence
Podle Pierra Lévyho můžeme barterové weby považovat za součást
kyberprostoru, jelikož splňují tři podmínky, resp. „principy, které orientovaly počáteční růst kyberprostoru: vzájemné
propojení, vytváření virtuálních společenství a kolektivní inteligenci"[1].
Lévy tvrdil, že spolu se vznikem kyberprostoru a kyberkultury je spojena
potřeba zavést nové způsoby získávání informací a sebevzdělání. Nejjednodušším
způsobem je kolektivní sdílení, spolupráce jednotlivců na budování vzdělanosti.
I když je fenomén kolektivní
inteligence spojován spíše se vzděláním jako takovým (resp. se vznikem
internetových encyklopedií typu wikipedia), můžeme sem zahrnout i téma
barterových webů. Jedná se totiž především o vzájemnou výměnu, která zde hraje
hlavní roli, a barter je na vzájemné výměně založen. Barterové weby tak můžeme
považovat za jakýsi společný prostor, kde nabízíme své schopnosti a dovednosti
výměnou za jiné – kde nabízíme své vzdělání výměnou za vzdělání ostatních.
Závěr
Barterové weby jsou dobrým
prostředkem k výměně zboží a služeb zvláště v době dozvuků tzv.
finanční krize, kdy mnoho podnikatelů, ale i nepodnikatelských subjektů zažívá
finanční problémy a barter tak může být ideálním řešením při nedostatků finančních prostředků.
Není to však jen finanční či ekonomická výhoda, která se k barterům pojí.
Jde mimo jiné také o výměnu vědomostí a především o nabídku schopností, které za běžných okolností nedokážeme
finančně ohodnotit – vnímejme tedy barterové weby především jako prostor, „kde si každý člen určitého společenství
může uznat své rozmanité kompetence včetně těch, které nejsou hodnoceny
školními systémy a tradičními univerzitami“[2].
Zdroje
Lévy,
Pierre. 2000. Kyberkultura. Praha:
nakladatelství Karolinum
[1] Pirre
Lévy: Kyberkultura, str. 113
[2] Pirre
Lévy: Kyberkultura, str. 161
No comments:
Post a Comment