Transmediální pouť napříč Sedmi královstvími

Na počátku byla kniha. Tedy přesněji řečeno knižní sága amerického autora fantasy George R. R. Martina, jejíž první díly spatřily světlo světa v devadesátých letech minulého století. Do dnešní doby Martin vydal pět z plánovaných sedmi dílů, dosud poslední vyšel v roce 2011. Příznivci fantasy světů si jeho ságu A Song of Ice and Fire samozřejmě našli a oblíbili už dávno, do povědomí masového publika se ovšem dostala až v souvislosti s televizním seriálem Game of Thrones, který začala na motivy jeho díla v roce 2010 natáčet stanice HBO. Tím se z Martinova fantasy světa stal transmediální fenomén, který dnes poutá k obrazovkám miliony diváků. A mnohé z nich dokonce přiměje k tomu otevřít tisícistránkové bichle, které by jinak obešli velkým obloukem.

Čtyřiašedesátiletý Martin na rozdíl od mnoha autorů, které filmové či seriálové adaptace jejich děl příliš nenadchly a mnohdy k nim mají velké výhrady, s tvůrci seriálu Danielem B. Weissem a Davidem Benioffem spolupracuje. A na své dílo tak dává svým způsobem pozor. Mezi fanoušky dokonce kolují informace o tom, že jim prozradil zápletku dvou zatím nevydaných dílů a závěr celé ságy, kdyby náhodou zemřel dřív, než by stihl celou ságu dokončit. 

Dlouhé čekání je ostatně jedním z průvodních jevů pro ty, kteří se zamilovali do jeho fantasy světa Sedmi království. První díl série nazvaný Game of Thrones, podle kterého se jmenuje i televizní zpracování, vyšel v roce 1996, druhá část A Clash of Kings o necelé tři roky později. Třetí A Storm of Swords sice následovala rychle po ní, ovšem na čtvrtý díl A Feast for Crows čekali čtenáři dlouhých pět let, do roku 2005. Zatím poslední a nejrozsáhlejší část, A Dance with Dragons, spatřila světlo světa v roce 2011. Na šestý The Wind of Winter a závěrečný A Dream of Spring se zatím čeká, ačkoliv už autor uveřejnil jednu kapitolu ze šestého pokračování.

„Pohádka“, kde se nadává, chlastá a souloží

A co že dělá ze A Song of Ice and Fire mezi záplavou fantasy sérii tak jedinečnou, že se z ní stal celosvětový fenomén? Autor si vytvořil zcela imaginární svět, který přibližuje čtenářům pomocí popisu jednotlivých království, rodů a příběhů z jejich historie. Hlavní zápletka celé série se točí kolem souboje o moc v Sedmi královstvích, na jejichž Železný trůn si dělá nárok hned několik silných rodů. Daleko na severu se ovšem bez pozornosti navzájem se vraždících rodů vzmáhá hrozba nemrtvých bytostí, které by mohly zahubit celý svět. A zima přichází… 

To samo o sobě ještě nezní nikterak originálně. Ovšem Martinovo pojetí se od ostatních poněkud liší. Ať už tím, že téměř žádná z postav není vysloveně černá nebo bílá, zlá nebo hodná, tak explicitním zobrazením smrti, násilí či sexu. Dovedete si představit Aragorna z Tolkienova Pána prstenů, jak kleje, opíjí se a souloží s děvkami v nevěstinci? A vznešené elfy už vůbec ne. Navíc má autor ságy také pořádně zlomyslný smysl pro humor, jak jinak si vysvětlit, že na konci první knihy nechá bez mrknutí zabít hlavní postavu. A mrtvolami z řad oblíbených i neoblíbených postav hlavních i vedlejších se to v jeho příběhu jen hemží (a některé se hemží samy, protože ještě nejsou tak zcela mrtvé).

V Martinově světě ovšem nic z toho nepůsobí nepřirozeně nebo rušivě. Tvůrci seriálu nicméně tento aspekt museli řešit. Násilí ani sex ze seriálu nevypustili, byli ovšem nuceni některým postavám poněkud přidat na věku, protože pohlavní život patnáctiletého Robba Starka by byl přece jen trošku silným soustem pro televizní diváky. Jeho seriálovému představiteli Richardu Maddenovi tak bylo v době vysílání první série o rovných deset let více než knižní předloze jeho postavy. Jinak se ale Weiss s Benioffem knižní předlohy prozatím drží poměrně přesně, ale není možné se vyvarovat určitých zkrácení několikasetstránkových bichlí, které jsou uspořádány netypicky do kapitol pojmenovaných podle jednotlivých postav, které v nich hrají hlavní roli.

                 Znělka televizního seriálu Game of Thrones

Teprve s vysíláním seriálové adaptace se stala A Song of Ice and Fire transmediálním fenoménem. První dvě desetidílné série (vysílané v roce 2011 a 2012) odpovídají dějově prvním dvěma dílům Martinovy ságy, poté už se tvůrci rozhodli rozdělit třetí knižní díl na série dvě, aby předešli přílišnému zkracování a vypouštění jednotlivých dějových linií. První z nich, která na televizní obrazovky převádí první polovinu knihy A Storm of Swords, HBO právě vysílá, druhá je v plánu na rok 2014.

Šílenství okolo Martinova fantaskního světa

Z do té doby více či méně známých divadelních, filmových či televizních herců se staly světoznámé hvězdy, sledovanost seriálu při amerických premiérách epizod druhé série se už vyšplhala na čísla kolem 4 milionů. Nadšení ovšem nejsou pouze diváci, kteří na Mezinárodní filmové databázi ohodnotili seriál prozatím známkou 9,4 z maximálních 10 a na Československé filmové databázi 92 procenty. I od recenzentů sklízí seriál samou chválu a kromě bezpočtu žánrových ocenění byl odměněn i Zlatým Glóbem. Ten získal za nejlepší herecký výkon ve vedlejší seriálové roli Peter Dinklage, který ztvárňuje trpasličího bratra královny Tyriona Lannistera. Mimochodem postavu, která s oblibou holduje výše zmíněným neřestem.

Fanouškovská základna seriálu i knih se sdružuje především na internetu. Kromě oficiálních pramenů, například stránky HBO věnované seriálu, bují diskuse i na nejrůznějších fanouškovských webech. Z těch českých můžeme uvést například web Ice & Fire, který je určen jak pro fanoušky knižní ságy, tak pro příznivce seriálu. Diskutéři kromě chatování o dílech i sami tvoří, píší povídky na motivy Martinova fantaskního světa. Ten podporují i vydavatelé a tvůrci klasickými setkáními s příznivci série.

Svoje nezastupitelné místo má televizní seriál z produkce HBO i na webech serialzone.cz či edna.cz, kde patří k nejoblíbenějším mezi fanoušky. Adminové těchto stránek tvoří ve svém volném čase profily postav a shrnutí epizod, pro web Edna dokonce bleskurychle vyrábí české titulky. Premiérové díly běží na HBO v noci z neděle na pondělí ve 3 hodiny středoevropského času, už v pondělí během dne přitom čeští fanoušci mohou stahovat titulky a shlédnout tak díl ještě dřív, než ho v pondělí večer od 22 hodin uvede v otitulkované verzi česká verze HBO.

A kdo že překládá neoficiální fanouškovskou verzi titulků? Lord Hlawoun z Pilsnerfellu, ser Bechr05 z Náchodbergu a lady Katherine16 z Apple's Landing, jejichž přezdívky celkem jednoznačně svědčí o tom, že si svět Martinovy ságy berou tak nějak za svůj. K životu se v Čechách pomalu ale jistě probouzí i merchandising, nezbytná to součást pořádného transmediálního fenoménu. Do Sedmi království, kde zuří válka a ze severu pořádně táhne, se přece nemůžete vydat nedostatečně vybavení.

Co tedy stojí za tím, že se z Martinovy knižní série a její seriálové adaptace stal ukázkový příklad transmediálního vyprávění, kde je fantaskní svět konstruován napříč žánry a z části je vytvářen samotným publikem? Odlišnost. Ne každá fantasy série se přiblíží slávě Tolkienovy pramáti, A Song of Ice and Fire se to daří právě kvůli tomu, že Martin nabízí fantasy drsnou, ale nikoliv až příliš brutální, s jemnou příměsí nadpřirozena (alespoň zatím, kdo ví, co se stane v šestém a sedmém díle), kde se však hrdinové nechovají jako sterilní elfové, ale užívají si v mezidobí mezi válkami, vražděním a spřádáním uchvatitelských plánů všech radostí života.