Sharing is new shopping…and working

Třiadvacetiletá Sabina Hernandez pracovala jako baristka ve Starbucksu – do té doby, než objevila webové stránky DogVacay. Hlídáním a ubytováváním cizích psích mazlíčků si vydělá v průměru 1 200 dolarů měsíčně.

Adam Masonbrink zanechal zaměstnání prodejce a rozhodl se během několika týdnů procestovat Střední Ameriku. Mezitím pronajímal svůj dvoupokojový byt v San Francisku prostřednictvím internetové služby Airbnb. Dovolenou si nakonec protáhl na sedm měsíců, poté co zjistil, že ho Airbnb dokáže snadno uživit – sám obývá jeden pokoj a ve druhém vítá každých pár dní nové zahraniční hosty.

Výše uvedené případy poukazují na současný fenomén, který je v angličtině označován pojmy „sharing economy“, „peer-to-peer marketplaces“ nebo „collaborative consumption“. Pokud budeme chtít hledat český ekvivalent, asi nejlépe tento trend vystihuje slovní spojení „ekonomika sdílení“. A o co tady jde?

Ekonomika sdílení stojí na základní myšlence, že mnohem výhodnější než věci vlastnit je mít k nim snadný přístup. Proč si pořizovat domek u moře, když si ho mohu každý rok v době dovolené pronajmout? Na co si kupovat vrtačku, když mi ji může půjčit soused? Na druhou stranu, pokud jsem majitelem červeného Ferrari, které většinu času stojí v garáži, co takhle ho občas pronajmout za 200 dolarů na den a vydělat si tak na jeho údržbu? Zatímco generace našich rodičů se soustředila na hromadění statků, novodobá generace je kulturně naprogramována spíše k půjčování, vyměňování a sdílení. Spolu s druhým miléniem přišel (nový) sociálně-ekonomický nápad slibující revoluci ve způsobu, jakým konzumujeme. Nový v závorkách, jelikož se ve skutečnosti jedná o návrat ke kořenům, k tradičnímu způsobu obchodování, který využívali naši předci před vznikem tržní ekonomiky. Hlavní výhoda ekonomiky sdílení spočívá v možnosti vytvářet hodnoty z již dostupných zdrojů. Že bychom byli na začátku další sociální revoluce?

Zda princip ekonomiky sdílení odstartuje změny, které budou mít dlouhodobější společenský dopad, ukáže teprve čas. Již teď však můžeme s přehledem říct, že tomuto novému způsobu myšlení a chování předcházela jiná revoluce – komunikační a technologická. Internet, především Web 2.0., poskytl lidem téměř neomezenou platformu pro komunikaci a díky novým mediálním technologiím je komunikace stále dostupnější a snazší. Stejně tak jako vznik serveru YouTube ovlivnil televizi a blogosféra změnila masová média, ekonomika sdílení umožňuje rozbít starý model firmy jako poskytovatele a zákazníka jako uživatele. Ve 21. století se stále častěji uplatňuje model produsage, který umožňuje každému z nás stát v roli producenta i uživatele současně. A navíc, nová média podporují naší kolektivní inteligenci -  nejenže můžeme sdílet, ale můžeme také hodnotit, doplňovat chybějící informace, podělit se s ostatními o své zkušenosti, doporučit známým oblíbenou webovou aplikaci nebo spolehlivého uživatele, poradit čtenářům cestovatelského blogu, kam zajít v Oslu na nejlepší večeři, nebo kde nalézt nejlevnější půjčovnu kol.

Ideu ekonomiky sdílení využívaly původně servery jako Freecycle nebo CouchSurfing, jejichž cílem bylo vytvořit komunitu, v rámci níž si budou její členové moct vyměňovat statky nebo služby zdarma – přes Freecycle můžete zájemci jednoduše darovat pro vás nepotřebnou věc, která by jinak skončila na skládce, prostřednictvím CouchSurfingu zase nabídnout svůj „gauč“ backpackerovi. Služba samozřejmě funguje oboustranně a tak i vy můžete čerpat z velkého množství nabídek, které zdarma poskytují ostatní členové komunity. Velmi důležitým faktorem je v tomto případě důvěra, čím aktivněji se na chodu komunity podílíte a čím více kontaktů získáte, tím snadněji můžete využívat nabízených služeb. Každý větší server založený na principu ekonomiky sdílení má svůj způsob hodnocení členů – nejčastěji můžete svou zkušenost s konkrétním uživatelem oznámkovat, nebo zanechat písemnou referenci. Úspěšně se zde uplatňuje také mediální konvergence – pokud propojíte svůj CouchSurfing účet se svým facebookovým profilem, získáte si snadněji důvěru. A když s vámi bude váš couchsurfer spokojený, třeba vám kromě kladného hodnocení odkáže i nějaký pochvalný tweet.

 Zatímco první internetové stránky založené na ekonomice sdílení neměly za cíl generovat zisk, poslední dobou na tomto principu staví stále více startupů. Ukázalo se, že ekonomika sdílení se dobře uplatňuje i v byznysu. Jedním z nejúspěšnějších příkladů je již zmiňovaná služba Airbnb – Air bed and breakfast. Život tohoto slavného startupu začíná v roce 2008, kdy se dva dobří kamarádi z vysoké (jak už to v Americe bývá), designeři Brian Chesky a Joe Gebbia, rozhodli, že si vydělají nějaké kapesné tím, že u sebe doma ubytují pár účastníků konference na nafukovacích matracích. Vznikla tak poměrně jednoduchá internetová stránka Airbedandbreakfast.com, která se za pomoci dalších, technologicky zdatnějších, přátel proměnila na Airbnb.com. Dnes už Brian a Joe nenabízejí svoji podlahu, ale prostřednictvím svého serveru vytvořili komunitu čítající více než 300 000 členů, kteří nabízejí krátkodobé ubytování ve své nemovitosti; a to nepočítáme členy, kteří služby Airbnb využívají pouze jako hosté. Komunitu Airbnb tvoří lidé, jejichž motivace k členství jsou různé, všichni se však shodují na tom, že podílení se na podobném společném projektu je pro ně výhodné nejen z ekonomického hlediska.

Airbnb funguje jednoduše – zaregistrujete se a můžete začít členům komunity nabízet místo k přenocování, záleží jen na vás, zda půjde o jeden pokoj, celý byt nebo dům se zahradou. Plánujete s přítelem dovolenou v Barceloně? Hotely jsou příliš drahé? Není nic snadnějšího než si do Airbnb vyhledávače zadat: „Barcelona, 2 hosté, příjezd 6.7., odjezd 15.7.“, zobrazí se vám celá nabídka možností a jednu z nich můžete prostřednictvím internetových stránek zarezervovat. Airbnb zprostředkuje peněžní transakci, zajistí zákaznickou podporu a hostitelovi zaručí pojištění případných škod. Výměnou za tyto služby si naúčtuje 9 - 15 % z celkové částky transakce. A že to funguje? Brian Chesky se v únoru 2013 objevil na titulní stránce časopisu Forbes a odhaduje se, že během pár let by se spolu s Joem mohli stát prvními bilionáři, kteří ke kumulaci zisku využili ekonomiky sdílení.

Otázkou nyní je, zda tento nový druh podnikání dokáže obstát ve světě regulací, který není připraven na nový druh ekonomiky flexibilně reagovat. Hostitelé Airbnb porušují zákony například ve městě New York, kde je zakázáno pronajímat rodinný byt nebo dům na dobu kratší než 30 dnů. Problémy často nastávají také při placení daní. Dokud však Airbnb existuje, rozhodně ho doporučuji využít, v nabídce 192 zemí po celém světě najdete i takové skvosty jakými jsou domy na stromech, zámky, soukromé ostrovy, nebo kolekci domů od Franka Lloyda Wrighta.