Když si mediální
teoretik Henry Jenkins v knize Convergence Culture stýskal, jak je těžké
koupit obyčejný mobilní telefon jen pro telefonování, jistě tušil, že
vylepšování této malé krabičky o další funkce bude rychle pokračovat. Vedle
posílání textových zpráv či e-mailů, poslouchání hudby, pořizování fotografií,
natáčení videa nebo sdílení obsahu na internetu je dnes možné pomocí chytrého
telefonu nebo tabletu vytvářet například augmentovanou realitu. Tedy jakýsi mezistupeň
mezi skutečností a virtuální realitou, kde si můžeme na jedno kliknutí na displeji číst informace o objektech, které nás obklopují.
Pro přehlednost rozdělme augmentovanou realitu do dvou typů podle toho, jak vzniká. Může
být vytvářená pomocí geolokace, nebo
na základě vizuálního podnětu, často
speciální digitální vrstvy, která je součástí obrázku.
Virtuální průvodce stále po ruce
Augmentovaná
realita vytvořená pomocí geolokace využívá GPS, elektronický kompas a další
senzory zabudované v mobilním zařízení. V praxi to vypadá tak, že si
stáhneme do mobilního telefonu speciální aplikaci (např. Layar, která funguje
jak na operačním systému iOS, tak Androidu), kameru namíříme na předmět zájmu
v našem okolí a na displeji se zobrazí informace, které ho popisují.
Tato funkce je praktická
například pro turisty, kteří se mohou dozvědět zajímavosti o historické památce
nebo přírodním úkazu, před kterým právě stojí. Službu takového virtuálního
průvodce nabízí například aplikace Wikitude, která však nepracuje jen na
principu snímání reality, ale právě díky GPS a vestavěnému kompasu. GPS určí
polohu a kompas světovou stranu, na kterou se uživatel dívá (respektive míří
fotoaparátem).
Podobně se dá
tento typ augmentované reality využít v navigačním softwaru (např.
aplikace Breadcrumbz kombinuje fotografie, polohu a navigační informace).
Některé programy promítají informace přímo na čelní sklo vozidla, ovšem
v tomto případě je nutné zvážit poměr užitečnosti a bezpečnosti.
Pohyblivá reklama
Druhým typem je
augmentovaná realita založená na vizuálním podnětu (visual-based AR). Díky
senzorům zabudovaným v chytrém telefonu a aplikaci Layar je možné snímat
speciální digitální vrstvu a „číst“ skryté informace.
Obzvlášť působivě
to působí v reklamě. Jako příklad můžeme uvést kampaň automobilky Mini. Na
reklamu (na papíře, nebo na obrazovce), namíříme chytrý telefon, oskenujeme ji
aplikací a před očima se nám roztočí reklama 21. století. Můžeme sledovat
videa, prohlížet si fotogalerie nebo si objednat zkušební jízdu novým Mini. Sami
vyzkoušet si to můžete na následujícím obrázku (spusťte aplikaci Layar ve smartphonu nebo tabletu a namiřte na reklamu):
Podobně fungoval
inzerát pro webkameru – poté, co jsme namířili inzerát na webkameru a podle
instrukcí přešli na uvedenou stránku, na obrazovce se objevilo auto ve 3D.
Upovídané noviny
Augmentovaná
realita koresponduje s fenoménem konvergence, která se vyznačuje sbližováním
médií, jak technologickým, tak obsahovým. Jedno zařízení nabízí různá média
(např. chytrý telefon) a obsah je distribuován na mnoha platformách (tisk, televize,
rozhlas, tablety, chytré telefony).
Zároveň odpovídá
konceptu aktivního publika, jehož členové jsou podle Jenkinse aktivní, dynamičtí,
nestálí ve výběru, sociálně propojení, rádi zkoušejí nové technologie a dávají
o sobě veřejně vědět.
Augmentovaná
realita zinteraktivňuje statické stránky novin a časopisů a doplňuje je o
digitální zážitek – díky aplikaci v chytrém telefonu si např. na
papírových novinách můžeme přehrát video, které se váže k článku.
V době raketového rozvoje online komunikace musí i printové tituly najít
způsob, jak komunikovat se čtenáři novými způsoby. Augmentovaná realita
jednoduše propojuje online a offline světy a přináší nové úrovně předchozí
jednosměrné komunikace.
Skok padákem v přímém přenosu
Formou
augmentované reality jsou i Google glass – speciální brýle, které snímají
realitu a v pravém horním rohu ji doplňují o přídavné informace. Ovládají
se pomocí hlasu a velmi snadno tedy můžeme fotit, natáčet video, vyhledávat na
internetu, nechat se navigovat nebo své zážitky díky live streamu sdílet
v reálném čase.
Žijeme už v budoucnosti?
Tendence
k interaktivitě je zjevná, zůstává však otázkou, nakolik budou lidé
ochotní kráčet obsahu naproti. Těžko si budou stahovat aplikaci na to, aby
konzumovali reklamu, která se na ně už tak valí ze všech stran. Přitáhnout by
je však mohlo využití augmentované reality v každodenním životě. Lákavá je
představa společnosti Hidden Creative, která předpovídá, že budeme moct pomocí
augmentované reality získávat přídavné informace o všech objektech kolem nás.
Namíříme mobil na
oblohu a dozvíme se, jaké počasí bude za pár hodin. Stejně tak zjistíme, jaká
je příští zastávka právě projíždějící tramvaje a jedním kliknutím si koupíme
jízdenku. Až narazíme na muzeum, namíříme mobil na budovu a dozvíme se, jaké
exponáty ukrývá. A podobně zjistíme, zda mají v hotelu naproti volný pokoj
a rovnou si ho díky virtuální prohlídce budeme moct prohlédnout.
Zní to jako hudba
budoucnosti, ale některé z těchto vymožeností už jsou běžně dostupné.
Znamená to tedy, že v budoucnosti už žijeme. A můžeme jen předvídat, co nám
technologický pokrok ještě přinese.
No comments:
Post a Comment