Již několik let vědci pracují na vývoji technologií, které by pomohly ochrnutým pacientům usnadnit život a umožnily jim fungovat samostatněji. Výzkumný tým BrainGate skládající se ze specialistů na neurologii a neurovědy, počítačových expertů, programátorů, inženýrů, matematiků vytvořil speciální senzor se stovkou vodičů, které byly napojeny na jednotlivé signálové cesty neuronů pro ovládání končetin. Čip tak snímal tyto signály a umožnil ochrnuté dobrovolnici, která si jej nechala implantovat, aby s jeho pomocí pohybovala kurzorem myši či dokonce robotickou rukou. Jak je však vidět z videa, pro fungování čipu z projektu BrainGate bylo nutné napojení na kabel.
Revoluční bezdrátový snímací implantát vytvořený výzkumným týmem Brownovy univerzity v Providence na Rhode Islandu v USA posouvá problematiku o kus dál. Potřebné signály pro dekódování v počítači totiž vysílá bezdrátově. Stejně tak se také nabíjí. Čip označovaný zkratkou BCI (Brain Computer Interface) byl prozatím testován pouze na zvířatech, dvou prasatech a dvou primátech, konkrétně se jednalo o makaky. Testování probíhalo po dobu 13ti měsíců během nichž bylo prokázáno jeho úspěšné fungování. Další fází je otestovat jej na lidských pacientech. Ve své finální podobě BCI váží 44,5 g, z čehož 30,6 g je baterie. Takto je čip připraven k nepřetržitému provozu po dobu 7 hodin. V současné době se pracuje na vylepšení, které by umožnilo celodenní 16tihodinové fungování na jedno nabití.
Snímky z testů čipu na opicích. Zdroj: Brown University, PDF
Podrobnosti a celkovou zprávu o projektu si můžete přečíst v časopise Journal of Neural Engineering. (Odkaz na web zde, dokument v PDF zde).
Sci-fi realitou?
Již v 15. století umožnil
Guttenberg svým vynálezem spisovatelům šířit jejich představy o technologických
pokrocích a budoucím světě, které byly ve své době považovány sci-fi. Avšak zdá
se, že se dostáváme do věku, kdy se některé zdánlivě šílené utopické představy
stávají realitou. Autoři cyberpunku, jako byl třeba William Gibson, zmiňující
ve svých textech umělé končetiny, náhradní oči apod. Pravděpodobně netušili, že
některými svými vizemi se až tak nevzdalují od blízké budoucnosti.
V dubnu roku 2011 publikoval
Karel Javůrek na webu vtm.cz článek s názvem „Už je to tady: Čip v mozku a
ovládání počítače myšlenkou“, kde popisuje již zmíněné čipy implantované do
mozku několika ochrnutých dobrovolníků, kteří s jejich pomocí ovládali
robotické ruce. Ke konci si pokládá otázku, proč vlastně nepoužít bezdrátové
snímače? Ani ne o 2 roky později už se přesně o tom dočítáme v jeho dalším
článku. To ilustruje, že vývoj neurotechnologií (ale také technologií obecně)
se opravdu zrychluje neskutečným tempem a návrhy budoucích řešení nejsou jen
řečnickými otázkami na závěr článků či projevem bujných fantazií, ale něčím na
čem se reálně pracuje.
Zatím se nerotechnologie používá
(nebo počítá se s jejím použitím) pouze pro zdravotně postižené osoby,
přesto vyvolávají rozporuplné reakce. Někteří lidé je považují za hrozbu,
„omezování lidskosti“ nebo dokonce „cestu do pekla“. Jiní jsou neustálými
novinkami nadšení a doufají v širší než jen medicínské užití. Každopádně,
ať tak či onak, pokrok zastavit nelze. (Různé názory demonstruje prinscreen
diskuze pod článkem).
Tyjo, nevím jestli bych se do něčeho takového hrnula. Já jsem si například nedávno koupila Macbook a u něj jsem celkem měla problém se ho naučit ovládat jak je vše rozmístěné jinak. Teď už to ale celkem zvládám. Ještě si k němu chci sehnat nějaký slušný batoh na notebook, protože bych byla nerada, kdyby se mi třeba při cestování nějak poškodil.
ReplyDelete