Spirála mlčení a veřejné mínění na sociálních sítích

Abstrakt

V prostředí online sociálních sítí a komunit byla identifikována tendence výskytu převažujících pozitivních názorů nad negativními nebo neutrálními. Podle teorie spirály mlčení je veřejné mínění formováno na základě individuálního vyhodnocování většinových názorů ve společnosti. Jedinci mají ze strachu z izolace sklon raději zamlčet menšinové názory a připojit se k dominantnímu názoru většiny. Tato práce ověřuje platnost konceptu spirály mlčení v online prostředí neanonymních sociálních sítí. Snižuje strach z izolace ochotu členů sdílet minoritní názory? Výsledky ukazují, že veřejné mínění na sociálních sítích a v online komunitách vzniká na principu teorie spirály mlčení a lidé jsou ochotnější připojit se k většinovým názorům, zatímco zamlčují názory, které jsou považovány za menšinové. 

Abstract

            A positive bias of opinions has been identified across online review websites and communities.  Drawing from the spiral of silence theory, the public is making decisions based on dominant opinions in society. People choose to silence minority opinions because of the fear of social isolation or punishment from peers. This study examines the way the public opinion is created in non-anonymous online social environment. Does fear of isolation reduces the willingness of members to voice minority opinions? The results reveal that the public opinion is made on the basis of the spiral of silence theory, confirming that people more willingly express majority opinions, while silencing opinions that are perceived to be in the minority. 

Zdrojové studie:

ASKAY, D. A. Silence in the crowd: The spiral of silence contributing to the positive bias of opinions in an online review system. New Media & Society [online]. 2015, 17(11): 1811-1829 [cit. 2015-12-28]. DOI: 10.1177/1461444814535190. ISSN 1461-4448. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444814535190

NOELLE-NEUMANN, Elisabeth (1974), "The spiral of silence: a theory of public opinion", Journal of Communication 24 (2): 43–51, doi:10.1111/j.1460-2466.1974.tb00367.