Abstract
This study attempts to
capture the reality of the so-called “cyber cheating” as it follows the male
and female representation of adultery on the Internet. It draws on the study of
Dr. Monica T. Whitty, a cyberpsychologist working in the field of media and
communications at the University
of Leicester , who points
out the absence of research dealing with online adultery, which, however, requires
the same attention as its offline form. This is because both types can tangibly
intervene in a partner relationship. There are many reasons for (not)
considering the online contact of your significant other as adultery. Where to
draw the symbolic boundary of online adultery is probably entirely up to us.
However, various social networks encourage us to share information not only
with people we know. Simultaneously, both the Internet itself, which, according
to Morton Heilig, was to fulfil the idea of an alternative space, an artificial
world mediating realistic experience, and the social networks are reported by
users to contain their own pitfalls (anonymity, apparent unattainability of an
individual, protection of privacy, etc.)
Klíčová slova: kyber-podvádění, online
nevěra, nevěra na internetu, gender, projektový test
Abstrakt
Tato práce se snaží
zachytit realitu tzv. ,,kyber-podvádění“, přičemž sleduje mužskou a ženskou
reprezentaci nevěry na internetu. Vychází ze studie kyberpsycholožky působící
v oblasti médií a komunikace na University of Leicester, Dr. Monicy T. Whittyové, která upozorňuje na absenci výzkumů zabývajících se právě online nevěrou, jež však vyžaduje stejnou pozornost jako její offline forma. Oba dva typy totiž mohou reálně zasáhnout do partnerského vztahu. Důvodů, proč (ne)považovat online kontakt Vašeho protějšku za nevěru, je mnoho. Určit, kde je pomyslná hranice online nevěry, zřejmě závisí jen na nás samých. Různé sociální sítě však vybízejí k tomu sdílet informace nejen s lidmi, které známe. Zároveň ale samotný internet, jenž měl dle Mortona Heiliga nabývat představy alternativního prostoru, umělého světa zprostředkovávajícího realistický zážitek, a sociální sítě mají dle svých uživatelů také svá úskalí (anonymita, zdánlivá nedosažitelnost člověka, ochrana soukromí apod.).
v oblasti médií a komunikace na University of Leicester, Dr. Monicy T. Whittyové, která upozorňuje na absenci výzkumů zabývajících se právě online nevěrou, jež však vyžaduje stejnou pozornost jako její offline forma. Oba dva typy totiž mohou reálně zasáhnout do partnerského vztahu. Důvodů, proč (ne)považovat online kontakt Vašeho protějšku za nevěru, je mnoho. Určit, kde je pomyslná hranice online nevěry, zřejmě závisí jen na nás samých. Různé sociální sítě však vybízejí k tomu sdílet informace nejen s lidmi, které známe. Zároveň ale samotný internet, jenž měl dle Mortona Heiliga nabývat představy alternativního prostoru, umělého světa zprostředkovávajícího realistický zážitek, a sociální sítě mají dle svých uživatelů také svá úskalí (anonymita, zdánlivá nedosažitelnost člověka, ochrana soukromí apod.).
Key words: cyber-cheating, online
infidelity, Internet infidelity, gender, story-completion task
Zdrojová studie:
WHITTY, M.
T. The ‘Realness’ of Cyber-cheating: Men and women’s representations of
unfaithful Internet relationships. Social Science Computer Review [online]. Spring 2005, vol. 23, no. 1, s. 57-67.
[cit. 2016-01-28]. DOI: 10.1177/0894439304271536.
Dostupné z: https://lra.le.ac.uk/bitstream/2381/10022/4/Realness_cybercheating_Whitty.pdf
No comments:
Post a Comment