Na začátku
tohoto měsíce do masových médií pronikla vděčná a nezvykle
pozitivní zpráva o sociální síti Facebook. „Uživatelé
Facebooku mají menší pravděpodobnost zemřít,“ oznámil svým
čtenářům například britský server The Independent. Co za
mediální zkratkou ale stojí ve skutečnosti?
Rozruch
způsobila studie autorů Williama Hobbse, Moira Burkeho, Nicholase
Christakise a Jamese Fowlera s názvem „Online social integration is associated with reduced mortality risk“ publikovaná v odborném
vědeckém časopise Proceedings
of the National Academy of Sciences,
který vydává americká Národní akademie věd.
Američtí
vědci vzali dříve sociálními vědami ověřený fakt, že lidé
s bohatými společenskými kontakty žijí déle, a pokusili se
ověřit, zda stejný předpoklad může fungovat i na sociálních
sítích, v tomto případě na Facebooku. Pohnutkou jim bylo přijít
na to, jak si zachovat výhody pro zdravotní stav člověka plynoucí
z „face to face“ komunikace (např. zdravější návyky,
odolnější imunita, snížení rizika zánětů apod.) v novém
kontextu virtuálního světa, kam se lidé uchylují stále častěji.
James H. Fowler to přímo okomentoval slovy: "The
whole reason that I’m in this game is because I want to figure out
how to use social networks to make people healthier.”
Zkoumaným vzorkem jim bylo 12 milionů profilů na sociálních sítích, které získali z veřejné databáze California Department of Public Health a u kterých porovnávali jejich online i offline sociální aktivitu po dobu 6 měsíců vzhledem k jejich pravěpodobnosti úmrtí v následujících dvou letech. Úmrtnost byla porovnávána mezi „facebookovou populací“ a celkovou populací státu Kalifornie. Parametry jako věk, rasa a gender byly samozřejmě také zohledňovány při porovnávání.
Zkoumaným vzorkem jim bylo 12 milionů profilů na sociálních sítích, které získali z veřejné databáze California Department of Public Health a u kterých porovnávali jejich online i offline sociální aktivitu po dobu 6 měsíců vzhledem k jejich pravěpodobnosti úmrtí v následujících dvou letech. Úmrtnost byla porovnávána mezi „facebookovou populací“ a celkovou populací státu Kalifornie. Parametry jako věk, rasa a gender byly samozřejmě také zohledňovány při porovnávání.
Výsledek?
Uživatelé
Facebooku měli o 12% menší pravděpodobnost úmrtí než
neuživatelé. Přičemž „facebookáři“ znatelně méně
umírali na infekce, cukrovku, kardiovaskulární nemoce, mrtvici,
nemoce jater a byli méně vražděni, než lidé nepoužívající
Facebook.
Ohledně
aktivity uživatelů sociální sítě Facebook zjistili, že ti, kteří často
přijímají žádosti nových přátel, mají nižší riziko
úmrtnosti. Paradoxně tu ale není žádná jistota dlouhověkosti
pro ty, kteří taková online přátelství iniciují."This
finding … suggests that public health interventions urging people
to go out and try to make more friends may have no effect on health,”
komentoval tento smutný fakt James H. Fowler pro New York Magazine.
Tudíž si máme myslet, že hledání nových přátelství zdraví
nezlepší, ale častý kontakt s nimi ano? Vůbec nejnižší riziko
úmrtnosti totiž měli uživatelé s vysokou mírou offline
společenských interakcí a spíše průměrnou četností online
interakcí.
Zajímavostí
také je, že s nižším rizikem smrti jsou spojené s činnostmi jako
publikování a sdílení fotografií. U pouhého chatování přímá
úměra neplatila. Nejzdravější jedinci výzkumu byli v posílání
zpráv spíše vlažní. Tento fakt byl vysvětlen vcelku logicky
tak, že uživatelé publikující více fotek netrpí kritickými
zdravotními problémy, které by jim v tom bránily.
Vědci z
univerzity Berkeley tedy neposlali do světa zprávu, abychom
přijímali žádosti každého fiktivního uživatele, který nás
požádá, nýbrž že máme často vídat své současné přátele
a pro jistotu neomezovat jejich nárůst odmítáním „friend
requests“.
Dobrou
zprávou také je, že na Facebooku máte o 12% vyšší
pravděpodobnost, že do dvou let nezemřete.
Pro statistické modely, metodiku výzkumu a závěry studie navštivte přímo stránky PNAS: http://www.pnas.org/content/113/46/12980.full
Další odkazy:
No comments:
Post a Comment