Social ranking - hudba budoucnosti?

Fenomén hodnocení na sociálních sítích je dnes již běžnou součástí jejich užívání — všichni mohou hodnotit nejen konkrétní produkty, ale i své zkušenosti s určitou službou. Co když se ale systém hodnocení postupem času přelije i do reálného života a my dostaneme šanci hodnotit nejen sdílené fotografie, videa a další příspěvky, ale i konkrétní projevy a výstupy chování jednotlivců? Dojde na základě sociálního hodnocení k vytvoření “neotřídní společnosti” a bude takto uměle stratifikovaná společnost vůbec schopna fungovat? Nebo se vše dostane za hranice únosnosti a společnost, taková, jak ji známe, se rozpadne?

Podnět k přemýšlení o této (zatím naštěstí stále ještě dystopické) verzi fungování světa nám nabízí jedna z epizod nové série excelentního britského seriálu Black Mirror nazvaná Nosedive (do češtiny přeložitelné jako strmý pád). Vypráví příběh dívky Lacy, posedlé systémem sociálního hodnocení, která ve snaze získat supermoderní apartmán v exkluzivní lokalitě zahajuje urputný boj o vylepšení svého sociálního statusu skrze nasbírání co nejvíce kladných hodnocení. Paralela se současnou honbou za likes na sociálních sítích je asi všem zřejmá, ale tvůrci jdou ještě dále...

Aplikace systému udílení vzájemných hodnocení je zde příznačně pojmenována RateMe. Jedná se víceméně o agregát sociálních sítí Instagram / Snapchat / Tinder. Každý uživatel zde má možnost hodnotit všechny ostatní uživatele, se kterými se dostane do vzájemné interakce, na stupnici od 1 do 5 (1 nejhorší, 5 nejlepší). Na základě nasbíraných hodnocení se pak utváří sociální status jedince, přičemž uživatelé s příliš nízkým hodnocením (hranicí sociální akceptovatelnosti je hodnota 4) mají v rámci společnosti omezena některá práva - např. je jim odepřeno ucházet se o určité pracovní pozice či bydlet ve vybraných lokalitách. Se systémem vzájemných hodnocení se můžeme dnes setkat např. při využívání platforem airbnb či Uber (u druhé zmíněné dokonce platí, že pokud řidič obdrží vícero špatných hodnocení od klientů, může s ním být ukončena spolupráce). 

RateMe nabízí nadstavbu existujícímu systému hodnocení obsahů na sociálních sítích skrze likes v možnosti odstupňovat naše hodnocení, kdy udělení pouhé jedné hvězdičky znamená pro hodnoceného sociální faux-pas. Aplikace přistupuje jiným způsobem i k oblasti sociální interakce - na rozdíl od současné tendence k sociální izolaci, kdy je každý přilepený k displeji svého telefonu, na němž hodnotí obsahy ostatních uživatelů, může uživatel RateMe hodnotit konkrétní osoby v reálném životě. A k tomu je samozřejmě potřeba se i skutečně potkávat. Netřeba však zdůrazňovat, že vešekeré sociální interakce zde mají ke spontánnosti všedního života daleko - sebemenší sociální zaškobrtnutí s sebou nese nepříjemné důsledky, a tak ve snaze obdržet vždy co nejvyšší hodnocení jsou všichni uživatelé na sebe ve své falešnosti neustále přemrštěně milí. Navíc nepřetržitým udělováním hodnocení všem v okolí se efekt přilepení k telefonu a z něj plynoucí sociální izolace (v pravém slova smyslu) spíše prohlubuje. 

Pokud chcete zjistit, jak si na tom podle RateMe stojíte, nebo rovnou ohodnotit někoho ze svých přátel, můžete tak učinit ZDE . 

Výtečnou recenzi tohoto dílu si můžete přečíst ZDE (pozor, obsahuje spoiler!). 

Ačkoli tento příběh můžeme z dnešního pohledu stále vnímat jako dystopický, neměli bychom jeho poselství brát na lehkou váhu - co se nám dnes zdá jako sci-fi, může se brzy stát realitou. Důkazem budiž např. služba SocialRank, která nám zajistí přehledný management followerů našich účtů na Instagramu a Twitteru (příp. rovnou analýzu followerů naší konkurence) či ještě lépe tzv. Klout Score, tedy skóre našeho vlivu na sociálních sítích.

Klout Score je vymezeno na škále 1 až 100 - čím vyššího skóre dosáhneme, tím jsme vlivnější. Skóre závisí na množství obsahu, který na sociálních sítích sdílíme a množství reakcí, které na něj získáváme. Samotný výpočet je poměrně složitý, probíhá na základě denního sběru dat z používaných sociálních sítí (čím více sítí, tím větší skóre - nejedná se tedy o průměr, ale o akumulaci) a závisí na mnoha dalších faktorech. Uvedu konkrétnější příklad: generování 100 retweetů od (našich) 10 tweetů je pro naše skóre prospěšnější, než generování 100 retweetů od (našich) 1000 tweetů a zároveň generování 100 retweetů různých uživatelů přispěje našemu skóre více než generování 100 retweetů jednoho uživatele.  Přirozeně také platí, že se naše skóre bude držet vysoko, pokud budeme vytvářet obsahy vztahující se k tématům, o která jeví uživatelé daných sociálních sítí zájem. 

Pokud by vás tato problematika zajímala podrobněji, plné znění provedené studie naleznete ZDE.

Závěrem si jen dovolím za sebe i za naši společnost doufat, že nás žádný strmý pád, spojený s ohrožením základních sociálních hodnot, (nejen) v nejbližší době nečeká...

Zdroje:

www.avclub.com/tvclub/black-mirror-returns-please-swipe-right-244425
www.culturedvultures.com/black-mirror-nosedive-review
www.imdb.com/title/tt2085059
www.klout.com/corp/score
www.socialrank.com
www.theguardian.com/tv-and-radio/2016/oct/25/reflections-on-black-mirror-by-those-for-whom-science-fiction-became-reality

Autor:

Aneta Caltová