Sociální síť Facebook v dnešní době využívá více než jedna miliarda uživatelů. Lidé zde sdílejí podstatnou část svých životů od politických názorů přes hudební vkus či cestovatelské zážitky po rodinné události a obsahy svých talířů. Jistě se shodneme, že na tomto piedestalu moderní společnosti můžeme najít záznamy o všech aspektech života 21. století, k němuž patří i smrt. Mnoho facebookovských účtů (podle odhadů až 8000) tak denně celkem přirozeně přichází o své majitele. Sociální síť však nebyla na takové události do nedávné doby připravena. Nyní přicházejí vývojáři Facebooku s převratnou změnou a zavádějí oficiální možnost aktivace posmrtného módu profilu po úmrtí majitele.
Vztah k zemřelým, pohřbívání a obecně rituály spojené
s koncem života již od počátku lidské existence definovaly jednotlivé
kultury a společnosti1. V souvislosti
s možností oficiálního úmrtí i v prostředí Facebooku se tak uvažuje o vzniku obrovského virtuálního hřbitova
moderního věku. Pokud by se totiž v budoucnosti stalo pohřbívání na Facebooku plošně přijímaným standardem,
ocitá se možná nyní naše společnost a kultura, plná mezilidských vazeb
vycházejících právě ze sociálních sítí, na prahu nové epochy.
Na Faceboku je ale
registrováno i velké množství neaktivních uživatelů. Správa sítě jejich
profily nijak neoznačuje, neskrývá ani nemaže a stejně tak nemaže ani profily
zesnulých, které od těch neaktivních ve své podstatně nerozeznává a rozeznat
nemůže. Navíc dosud neexistovala žádná oficiální cesta, jak profil zemřelého
nahlásit.
V roce 2015 se ale našlo významně velké množství
pozůstalých, kteří sociální síť žádali o přístup na profil svých blízkých,
proto Facebook zavedl možnost takzvaného
zvěčnění účtu. Profily nebožtíků
jsou pak označeny a nadále uchovávány coby památný virtuální prostor, kde mohou
lidé zemřelého uctívat a vzpomínat na něj podobně jako na skutečném hřbitově.
Jistou výhodou pak zcela jistě je, že „hrob“ v prostředí sociální sítě
mohou široké řady pozůstalých navštívit kdykoliv a odkudkoliv.
Vznik zvěčnělého
účtu na Facebooku tak vlastně otevírá
nové možnosti kolektivního vzpomínání a nabízí možnou novou podobu posmrtného
obřadu2, nikomu již nebudou překážet nároky na mobilitu. Pozůstalí
se již nebudou muset na účelem uctění památky zesnulého nutně scházet na jednom
místě ve stejném čase (i když si nemyslím, že by v blízké budoucnosti
oficiální pohřby, jak je dosud známe, vymizely). Kdokoliv bude moci na posmrtný
profil nahrát jakýkoliv textový nebo vizuální obsah a podělit se tak s ostatními
truchlícími o své zážitky a vzpomínky.
Zvěčnění účtu zemřelého je pro Facebook primární volbou. Při
nahlašování úmrtí má však pozůstalý možnost správě sítě sdělit, co si původní
majitel účtu přál, aby se s jeho profilem po smrti dělo. Druhou možností
po zvěčnění je trvalé odstranění
účtu. Žádost o zvěčnění či odstranění účtu lze provést prostřednictvím speciálního
formuláře s pomocí adekvátní
dokumentace. Facebook vyžaduje nahrání úmrtního listu nebo parte. Zvěčněný
profil může spravovat kontaktní osoba, jež má možnost na profil napsat
příspěvek a jménem zesnulého sdělit jeho okolí poslední zprávu či informace o
posmrtném obřadu. Kontaktní osoba ale nemá možnost obsah profilu
jakkoliv zpětně editovat, mazat obsah či přátele. Profil bude označen labelem „vzpomínáme“
a nebude se dále zobrazovat na veřejných místech, síť nebude ostatní upozorňovat
na narozeniny a ani jej nebude zařazovat do
kategorie „lidé, které možná znáte“.
Facebook není zdaleka jedinou masově používanou sociální sítí,
která se musí potýkat s faktem smrti svých uživatelů. Deaktivaci účtu
zemřelých nabízí i Twitter, Instagram nebo LinkedIn. Vždy je však nutno doložit doklad o úmrtí a osoba, která
o deaktivaci žádá, se musí prokázat coby rodinný příslušník.
Na konec článku ještě přidám poněkud "creepy" zajímavost. Pokud by se
v budoucnu Facebook potýkal se
stagnací růstu počtu nových uživatelů (a podle zdrojů by se to mohlo stát, jelikož je možné, že tato síť už nebude pro další generaci trendy), mohl by už v roce 2065 převýšit
počet zesnulých uživatelů počet těch aktivních3.
Z nejrozsáhlejší sociální sítě dneška by se tak mohl podle odhadů stát v na
konci tohoto století tichý hřbitov.
Zdroje:
1. 1. MURPHY, R. F. Úvod do sociální a kulturní antropologie. Přel. H. Červinková,
2. vyd. Praha: SLON, 2004. 268 s. Přel. z: Introduction to Cultural and Social Antropology.
ISBN 80-86429-25-3.
2.
2. GENNEP, A. van Přechodové rituály Systematické členění rituálů. Přel. H Beguivinová,
1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 201 s. Přel. z:Les rites
passage, Étude systematique des rites. ISBN 80-7106-1786.
3.
3. http://www.thedigitalbeyond.com/2016/01/972000-u-s-facebook-users-will-die-in-2016/
Další odkazy:
No comments:
Post a Comment