Tento článek pojednává o tom, jakým způsobem se projevily technologické předpodklady sociálních médií na pozici a podobě aktuální politické satiry, a to ve dvou stěžejních oblastech. Zaprvé je to rychlost v oblasti možnosti její tvorby a šíření, zadruhé demokratizace na straně podavatele. Nevěnuje se konkrétním tvůrcům aktuální politické satiry, jejich motivaci, kvalitě vytvářených obsahů ani obecné úrovni politické satiry v České republice. Tato témata rozeberu později ve své diplomové práci.
Předpoklady využití technologické výhody sociálních médií pro politickou satiru
Satira je uměleckou formou, která svému tvůrci umožňuje vyjádřit se ke společenským problémům cestou ironie a vtipu. Z historického hlediska, kdy vzhledem k postupnému vývoji svobody slova nebylo možné jmenovat mnohé problémy explicitně, se vyvinula do formátu využívajícího v hojné míře metaforického zobrazení reality. Proto za její stěžejní vlastnost můžeme považovat aktuálnost. Jen ta totiž dokáže garantovat natolik dokonalou znalost kontextu v rámci publika, že dojde k předání a pochopení sdělení.
Rychlost šíření informací, ve které internet dokázal předčit všechny dosavadní technologické prostředky umožňující komunikaci, proto představuje jednu z největších výhod pro šíření jakékoliv formy satirických obsahů. Uveřejnějní prvních příspěvků totiž můžeme registrovat v řádech jednotek minut poté, co dojde k podnětu. S tím souvisí i předpoklad potenciální virality sdělení. Většina uživatelů sociálních sítí totiž sama pravidlně a aktivně obsah nevytváří, ale má tendenci jej konzumovat a při názorové korelaci přebírat.
Druhým faktorem pro podporu argumentu, že sociální sítě představují pro politickou satiru živnou půdu, je potenciální množství podavatelů. To, že paralelně vzniká obsah z relativně velkého množství zdrojů, znamená nejen potenciálně velký organických zásah uživatelů, kteří jsou s těmito tvůrci provázáni, ale také vytříbení jeho obsahové kvality. Je však nutné mít na paměti, že ne všichni podavatelé jsou si rovni. Pravděpodobněji tak uspěje obsah vytvořený uživateli s dlouhodobě budovanou a aktivní základnou kontaktů.
Konvergence satirických mediálních obsahů
Na problematice satirických obsahů politického zaměření můžeme také velmi dobře demonstrovat teorii o konvergenci mediálních obsahů, kterou nám předkládá například Henry Jenkins. Za modelový příklad vezměme situaci, kdy se prezident České republiky v přímém přenosu veřejnoprávní rozhlasové stanice sporným způsobem vyjádřil k otázce názoru na ruskou skupinu Pussy Riot za použití doslovného překladu slova “pussy” do českého jazyka. Taková spontánní reakce na úrovni politické komunikace může vyvolat několikeré druhy konsekvencí. Problémy pro Český rozhlas kvůli odvysílání explicitního výrazu před desátou hodinou večerní. Seriózní politické komentáře examinující ideologické pozadí i samotnou etickou a morální rovinu takového prohlášení. Pro nás ovšem v tuto chvíli nejzásadnější - vlnu satirických příspěvků šířených prostřednictvím sociálních sítí. Ty se totiž za vhodného konstelace aktuálního kontextu, obsahu a formy stávají vhodným prostředím pro virální šíření informací. Vzhledem k tomu, že ani tradiční producenti mediálních obsahů, tedy zaměstanci mediálních organizací, nejsou vyděleni z konzumace sdělení na sociálních sítích, dojde za předpokladu dostatečně významného kontextu k přebírání uživateli generovaného obsahu a redistribuci pomocí standardních kanálů mediálních organizací, jako jsou internetové portály, ale též televize a tisk. Svým prolnutím do populární kultury se pak stal tento případ zároveň předlohou pro počítačové hry či reklamní příspěvky. Byť se odehrál již v roce 2014, svou komplexností i dosahem představuje nadále precedens v oblasti.
Shrnutí
Rychlost šíření a větší množství podavatelů představují stěžejní rysy pro vznik kvalitní politické satiry, která splní svou společenskou úlohu tím, že poukáže na daný problém. Potenciálně nejvlivnější satirický obsah vzniká kombinací vlivného původce informace a jejího rychlého podání. V takovém případě má zároveň největší šanci na převzetí a šíření nejen v daném prostředí, ale i ostatních typech médií díky sbližování jejich obsahů.
Z normativního hlediska můžeme na satiru uvěřejňovanou prostřednictvím sociálních sítích pohlížet jako na fenomén, jenž může přiblížit v době kontinuálně klesajícího zájmu o politiku aktuální společenské dění atraktivní formou těm skupinám, které jsou k jiným informačním zdrojům a priori rezistentní.
Zdroj
JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. London: New York University Press, 2008. ISBN 978-0-8147-4281-5.
G.cz 15 nejvtipnějších obrázků Zemanovy kundy. G.cz [online]. 2014 [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://g.cz/15-nejvtipnejsich-obrazku-zemanovy-kundy
Facebook.com. Chio Česká republika [online]. 2016 [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/chiochipsCZ/videos/1134309709940325/
Pussywalk. Pussywalk.cz [online]. 2014 [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://pussywalk.cz
No comments:
Post a Comment