Kdo dnes nemá účet na sociální síti, skoro jako by nebyl.
Minimálně ze společenského pohledu. Pokud se podíváme na nejvíce užívanou
sociální síť současnosti, kterou je bez pochyby Facebook (1,79 bilionů
uživatelů aktivních každý měsíc), ten byl podobně jako jiné sociální sítě založen
proto, aby se zde spojovali lidé z reálného života. Aby našli své přátele,
věděli, co je u nich nového, jak se jim daří, mohli s nimi komunikovat
atd. Z počátku tomu tak skutečně bylo, jak je to ale teď?
Nemusíme se bavit pouze o Facebooku, můžeme poukázat i na
Instagram, Snapchat atd. Primárně se zde spojujeme se svými přáteli, skutečně
ale máme několik set přátel, jako to o nás říká například právě Facebook? Podle
jednoho výzkumu je množství přátel jednoho uživatele Facebooku kolem 150, u žen
pak o něco více než u mužů. Známe je všechny tak dobře a zajímají nás, nebo
chceme jen vidět, jaký je jejich život, srovnávat se s nimi, ukázat, že
ten náš je nějakým způsobem „lepší“, získat obdiv, nebo se snažíme množstvím
přátel ukázat, že jsme oblíbení?
Facebook stejně jako Instagram a jiné sociální sítě mají být
založeny na našem reálném životě. Je to ale vůbec možné? Člověk má přirozeně
potřebu zalíbit se ostatním a snaží se ukázat v dobrém světle. Na sociálních
sítích tak sdílíme jen to, co chceme. Vyfotíme se ve fitku
v zeštíhlujících legínách, přitom ale svoji permici máme spíš na ozdobu
peněženky a sotva zvedneme pětikilovou činku. Po rozchodu
s přítelkyní/přítelem napíšeme, že vyrážíme na party, abychom vypadali, že
jsme naprosto v pohodě a cool, přitom půlku večera prosedíme v rohu
koukáním do zdi a tu druhou brečením na rameni cizímu člověku. Přidáváme různý
intelektuální obsah, aby si ostatní mysleli, že se zajímáme o politiku,
charitu, životní prostředí atd., přitom nás to až tolik nezajímá. Nakolik je
tedy náš profil na sociální síti vůbec reálný?
Záleží samozřejmě na nás, jak moc si realitu upravujeme a
vylepšujeme, s dnešními možnostmi, které nám nabízí například oblíbený
Photoshop nebo i filtry přímo v telefonu, je to ale tak snadné, že dnes už
snad nikdo nezveřejní příspěvek, který neprošel žádnou úpravou. Někteří to
zahání tak daleko, že jejich prezentace sebe sama na sociální síti nemá již
s realitou mnoho společného a pokud bychom je potkali na ulici, jen těžko
bychom je poznali. Toto se týká především Instagramu, kde přidáváme pouze
fotografie, případně teď už i krátká videa. Někdy takový proces pořízení té
správné fotografie zabere daleko více času, než kolik bychom jako pasivní
pozorovatelé předpokládali. Musíme vybrat to správné oblečení, správné světlo,
upravit si make up, vlasy, naaranžovat pozadí a nakonec vyfotíme několik
desítek ne-li set fotografií, abychom vybrali tu jednu správnou, kterou pak ještě
hodinu upravujeme. Navíc se často fotíme v uměle vytvořených situacích a
navozujeme atmosféru, která není opravdová. Ve výsledku tuto fotografii ale
prezentujeme jako obraz našeho běžného života. Pořizování fotografie pak může
vypadat třeba takto
Jaký to má na nás vliv?
Tím, jak sociální sítě ovlivňují naši psychiku, se zabývá
spousta vědeckých prací. V jedné studii zabývající se konkrétně působením
Instagramu na psychiku jeho uživatelů z roku 2015 bylo zjištěno, že jeho
užívání souvisí se symptomy deprese z hlediska společenského srovnávání s
neznámými uživateli. Srovnáváním s lidmi, s nimiž nemáme osobní kontakt,
tedy nemůžeme zhodnotit, nakolik jejich obraz na sociální síti odpovídá
realitě, můžeme nabývat dojmu, že jejich život je lepší než ten náš, že jsou
hezčí, oblíbenější apod. Uvědomujeme si ale, že jejich způsob prezentace sebe
sama často realitě zkrátka neodpovídá? Jako příklad uvádím sice trochu
extrémní, ale výstižnou výpověď jedné internetové celebrity.
Internet vs. realita
Mohli bychom si položit otázku, nakolik jsou vlastně sociální
sítě ještě odrazem našeho reálného života. Nejedná se již spíše o jakousi formu
uměle vytvořené virtuální reality, kde existují vylepšené formy našeho já tak,
jak bychom si ho představovali v ideálním světě? Virtuální realita je
pojem spojovaný především s novými technologiemi, které nám simulují
nějaké prostředí a navozují pocity reálného prožívání této skutečnosti. Pokud se
ale na tento pojem podíváme trochu šířeji, to, jakým způsobem někteří lidé
užívají sociální sítě, se blíží simulaci jakéhosi ideálního prostředí uměle
vytvořeného kolem jejich osoby, které nám předkládají jako realitu.
Facebook a virtuální realita
Zatímco tyto myšlenky jsou pouze úvahou o nahlížení na sociální sítě jako na virtuální světy, Mark Zuckerberg je již o krok dál. Na říjnové konferenci firmy Oculus VR demonstroval možnosti "sociálního využití" virtuální reality. V budoucnu by chtěl Facebook umožnit komunikovat v podobě avatarů s podporou zobrazování emocí či jednoduchých pohybů úst. Účastníci takového rozhovoru pak mohou být zasazeni do libovolného prostředí. Celý článek k tomuto tématu si můžete přečíst zde:
Kde jsou teda hranice reality? Náš reálný život se s internetem již natolik propojuje,
že jeho hranice se stávají nejasnými, a je otázkou, kam to povede dál.
Zpracovala: Veronika Maleňáková
No comments:
Post a Comment