Digiděti

„Prosím tě neseď u toho počítače pořád, běž se radši proběhnout.“ Nevím jak moji spolužáci či ostatní stejně staří jedinci, narození v letech, kdy se rozdělovalo Československo, ale já jsem tuto větu do mých 15 let téměř neslýchal. Poté, co jsem se stal více méně pánem svého času, už vůbec nebylo zapotřebí ji slýchat. Možná je to tím, že pocházím z vesnice. Možná tím, že mě rodiče vedli spíše ke knihám a výletům. Každopádně na následujících řádcích budu mluvit o něčem, co jsem sám na sobě nezažil. Za to pozoroval ve svém okolí a to v nemalé míře.

Digitální média nám bezesporu umožňují zvládat určité činnosti rychleji, jiné dělají dokonce za nás, komunikace je díky nim možná v globálním měřítku a aktuálním čase, baví nás, vzdělávají nás… Existuje vůbec něco, kvůli čemu bychom na digitální média mohli nahlížet negativně, pesimisticky či je za to nenávidět? Pár příkladů se jistě najde, přičemž já – pouze v tomto textu – a vědci Šmahel, Černíková a Wright se zaměříme na zdravotní aspekty, které jsou záporně ovlivněny novými technologiemi.

Co se dětí či mladistvých a rizik číhajících na internetu a v digitálním světě týká, hovoří se často o hrozbách ze strany zneužití dětské důvěřivosti, špatných sociálních návycích či dokonce o dětské pornografii. Zmiňovaní autoři, akademičtí pracovníci, se ale na tuto problematiku zaměřili z hlediska zdravotních obtíží. Jaké zdravotní obtíže s sebou přináší dlouhá hodinová sezení před obrazovkou či nepřetržitá „online pohotovost“?

Na základě řízených rozhovorů ve skupinkách či individuálních interview došli výzkumníci k ne zcela překvapujícím závěrům. Bolest hlavy, zažívací problémy, zhoršený zrak nebo neustálá únava patří mezi nejčastější problémy, se kterými se u dětí ve věku mezi 9 a 16 lety setkali. Výzkumníci celkově podrobili rozhovorům 368 dětí z 9 evropských zemí, které využívají moderní technologie přinejmenším na týdenní bázi. Takovéto odpovědi se výzkumníkům dostaly po otázkách například: Co vnímáte jako potencionálně negativní na používání internetu? Jaká jsou rizika a následky takové činnosti nebo jak reagujete či předcházíte negativním zkušenostem?

Kvalitativním výzkumem tak tým okolo profesora Šmahela z Masarykovy Univerzity v Brně zjistil, že děti mívají nejčastěji problémy s očima, které je pálí, jsou unavené nebo se jim zhoršil zrak. Druhým nejčastějším fyzickým zdravotním problémem je bolest hlavy, a to i po půlhodinovém hraní online her či surfování po internetu. Osobně ale považuji za daleko zajímavější, respektive vážnější a znepokojující, výsledky z oblasti mentálního zdraví. Děti na sebe ve spojení s počítačem a internetem mnohdy prozradily vysokou míru agresivity či duševní závislosti. Kvůli „živým obrazům“ z her mívají problémy se spánkem. Ojedinělé nebyly výpovědi typu: „Když se mi při hraní zasekne internet, hodím klávesnicí o zeď“ nebo „Nevnímám, co mi ostatní říkají, když hraji. Obzvlášť otravného bratra i odstrčím.“

Nejen prostřednictvím toho výzkumu si všímám jisté proměny společnosti, kdy spolu lidé méně komunikují a přicházejí do osobního kontaktu čím dál častěji. Vše je bezkontaktní, po síti, virtuální. Mám takový dojem, že za chvíli bude i zdravení považováno za přežitek, protože se cizí lidé už nebudou potkávat a nebude tedy nutné si přát hezký den. Možná přejdeme k pouhému „zdravím“, které už ani prodavačce nebudeme muset říkat, protože místo ní bude jenom rám, který nám nákup naskenuje a naše virtuální peněženka za něj sama zaplatí.

Ale zpátky k dětem. Ty by si určitě už od raného věku měly začít oslovovat počítačové dovednosti. Nicméně by jim měly být nastaveny pevné mantinely, díky nimž nebudou ztrácet pojem o realitě a nevytratí se u nich slušnost a lidskost. Tyto charakterové rysy jsou totiž podle mého největší lidskou devízou.

Zdrojová studie: ŠMAHEL, David, Michelle WRIGHT a Martina ČERNÍKOVÁ. The impact of digital media on health: children’s perspectives. International Journal of Public Health, Springer, 2015, roč. 60, č. 2, s. 131-137. ISSN 1661-8556.

Zdroj obrázku: http://centrumvorisek.cz/novinky/deti-a-internet/