3D grafikem nebo čímkoliv jiným - snadno a rychle

Dávno pryč jsou časy, kdy se tvorba počítačové grafiky týkala pouze několika vyvolených, kteří měli přístup k drahým profesionálním počítačovým softwarům nebo kteří měli to štěstí studovat obor související s počítačovou grafikou, nedej bože museli mít nějaké hlubší znalosti matematiky či programování. Základní fotomontáž dnes dokáže udělat každý školák z druhého stupně a ani k tomu nepotřebuje mít v počítači nainstalovaný žádný grafický editor. Stačí mu pouze internetový prohlížeč a například nástroj Canva a může se pustit do základní, ale celkem kvalitní grafické práce. Když o tom přemýšlím, tak možná zmíněný školák k realizaci svých kreativních myšlenek nepotřebuje ani ten počítač, ale stačí mu pouze chytrý telefon nebo tablet a příslušná aplikace, kterých se na Google Play nebo iTunes najde jistě nespočet.

Pro lidi, kteří si například pohrávají s myšlenkou práce herního vývojáře a při pomyšlení na zmiňovanou matematiku nebo programování se jim dělá zle, jsou tohle zlaté časy. Takoví lidé, totiž mohou začít třeba s 3D grafikou a bez jakéhokoli oficiálního odborného vzdělání či investování peněz do často velice drahých 3D grafických editorů, se mohou propracovat až do jejich vysněného herního studia. Samozřejmě s určitou dávkou odhodlání a špetkou talentu. Koncept kolektivní inteligence, který v devadesátých letech minulého století popsal francouzský filozof a mediální teoretik Pierre Lévy, totiž v současnosti dost dobře funguje. Samozřejmě funguje nejen v oblasti počítačové grafiky, ale také ve velkém množství jiných oborů a člověk se tak z domova může naučit téměř cokoliv.

Co tedy jako aspirující 3D grafik potřebujeme k práci a ke zdokonalování se? Pro začátek by se hodil nějaký ten 3D software. Stránka na Wikipedii nám nabízí množství možností a i když vyřadíme všechny programy, které jsou placené, stále máme celkem slušný výběr. O kvalitě některých freeware 3D programů by se asi dalo diskutovat, ale po krátkém hledání odpovědi na otázku: „Který free 3D software zvolit?“ zjistíme, že nejlepší volbou pro nás bude opensource 3D editor Blender. Výběr tohoto programu má asi dva hlavní důvody, krom toho, že je zdarma. Zaprvé, je Blender velice rozšířený, to znamená, že potenciální množství návodů, fór a jiného potřebného „studijního“ materiálu je velmi vysoké. Zadruhé, Blender dosahuje kvalitou a tvůrčími možnostmi ke špičkovým komerčním programům jako Maya, 3DS Max nebo Cinema 4D.

Hlavní potřebný software tedy máme, ale nastává problém. Jak se ten program ovládá? A co jsou to ty polygony? Odpovědi na tyto otázky a na různé další, na které narazíme později, nalezneme velice lehce pomocí vyhledávání na Googlu nebo na Youtube. Pomoci nám může nějaká z mnoha komunitních stránek, jako třeba blenderartists.org. O základní terminologii si můžeme přečíst například na blogu Plularsight. Můžeme také začít odebírat výukový YouTube kanál Blender Guru, který se zabývá výhradně tímto editorem. Nebo prostě stačí do vyhledávače napsat spojení „Blender basics“ a kliknout na první odkaz. Možnosti jsou v tomto ohledu opravdu dalekosáhlé.

Úplně každému grafikovi se také jistě hodí nějaký bitmapový editor, nám se bude například hodit pro tvorbu textur nebo úpravu vyrenderovaných scén. Nejlepší volbou by určitě byl Adobe Photoshop, který je obrovsky rozšířený a platí za nejlepší editor svého druhu. Špatnou zprávou pro nás ale je, že se jedná o měsíčně placený komerční program. Proto můžeme sáhnout například po známém opensource programu Gimp. Naše požadavky Gimp splňuje, je dostatečně kvalitní, je rozšířený a je zdarma. Bitmapový editor tedy už máme, ale možná zatím ani nevíme, co jsou to textury, k čemu jsou dobré a jak je vytvořit. V takovém případě se můžeme znovu ponořit do hlubin YouTube a Googlu a najít si nějaké „How To…“. Pokud nás zajímají spíše teoretické informace a ne proces tvorby textur, můžeme si jednoduše vygooglovat požadovaný článek nebo vlákno na fóru.

Množství informací, které se dají v prostoru kolektivní inteligence najít je opravdu pozoruhodné. Ve 3D grafice můžeme například narazit na různé specifické problémy. Dejme tomu, že vytváříme nějakou skleněnou nádobu a pro realistický vzhled potřebujeme vědět index lomu světla skla – věc, o které jsem nikdy předtím neslyšel. Žádný problém. Za deset vteřin se z Wikipedie dozvím, že index lomu světla skla je 1,5 až 1,9. Zadám tedy hodnotu do 3D editoru a mám hotovo, problém jsem vyřešil a ještě jsem se dozvěděl něco nového. Studnice sdílených vědomostí ale určitě není bezedná a odpovědi na některé otázky nebo problémy se prostě nedozvíme. Máme ale možnost se toho dozvědět a naučit opravdu hodně.