Zdroj: Wikipedia. Její citování ve studentských pracích a užívání při vzdělávání

Upozornění: V této práci najdete citace Wikipedie.

Ve "věku vědomostí", jak současnou epochu označuje filozof a mediální vědec Pierre Lévy ve své práci Collective Inteligence, musíme obleženi technologiemi využít své znalosti - tedy provozovat podle jeho slov jakýsi „management znalostí“.

Vědomosti, které ale nejsme schopni sami nashromáždit, můžeme získat právě díky kolektivní inteligenci. Zjednodušeně řečeno lidovým rčením: víc hlav víc ví. Právě internetová encyklopedie Wikipedia využívá kolektivní inteligence a pracuje na principu wiki, což umožňuje doplňovat a měnit obsah. Jak ale koresponduje poslání Wikipedie se vzdělávacím systémem?

Citovat či necitovat?

Vztah Wikipedie a školství je už z podstaty věci problematický. K nelibosti učitelů čerpá z této internetové encyklopedie většina studentů, jak mimo jiné ukazuje průzkum Alison J. Headové a Michaela B. Eisenberga z University of Washington’s Information School:

Zdroj: http://www.uic.edu/htbin/cgiwrap/bin/ojs/index.php/fm/article/view/2830/2476

Učitelé však stále nepovažují informace z Wikipedie za důvěryhodné. Sám spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Walles uznává, že tento projekt nemá sloužit k citacím ve studentských pracích. A i Wikipedie veřejně přiznává svou podřízenost vzdělávacím institucím, a to v heslu Academic use: „Wikipedia is not considered a credible source...An encyclopedia is great for checking general knowledge that you have forgotten, like the starting date of the First World Waror the boiling point of mercury. Citation is not needed for fact checking general knowledge.“ Českou verzi tohoto hesla nabízí Enwiki (příspěvek však ještě nemá nezkontrolovanou kvalitu obsahu).

Podívejme se tedy blíže na výhody i nevýhody užívání a citování Wikipedia, jak je při vzdělávání vnímají uživatelé (tedy studenti) a jejich odpůrci (tedy akademická obec, či obecně učitelé).

Co nahrává citování Wikipedie?

• Se vstupem nových technologií se mění i způsob hledání informací a způsob vzdělávání. Dříve byl hlavním zdrojem informací učitel a knihy, dnes při každodenním kontaktu s Internetem plní učitel spíše roli průvodce. Koncept vzdělávání však nestačí tak rychle reagovat např. změnou osnov, ustoupením od klasického „biflování“ k projektům (v tomto mají školy ve Spojených státech mnohem více nakročeno k využití Wikipedie při vzdělávání než v ČR).
• Wikipedia je dostupná okamžitě. Rychle získáme přehled a alespoň základní informace o tématu.
• Wikipedia obsahuje dostatečné množství informací, a to často velmi detailních (ty však mohou být méně relevantní, pokud neprojdou kontrolou uživatelů). Výhodou je i získání důvěryhodných informací z druhé strany světa. Dále může Wikipedia pokrývat i novinky ve světovém dění, jež ještě nestačily být zpracovány v knižní, tedy i pro učitele relevantnější podobě. 
• Ačkoliv v západním světě, v prostředí nekonečného množství informací, vnímáme Wikipedii jako určitou nadstavbu, jako shrnutí. Jinou funkci však může mít např. v rozvojových zemích. Tam může být vzhledem k nedostatku literatury leckdy považována za relativně důvěryhodný zdroj.

Proč se staví akademická obec a učitelé proti užívání a citování Wikipedie?

• Akademická obec a učitelé vnímají Wikipedii jako nositele nespolehlivých a neověřených informací. Ačkoliv právě její princip zaručuje stále probíhající kontrolní mechanismy, některá málo vyhledávaná hesla mohou obsahovat chybnou informaci i celé měsíce – viz the Seigenthaler incident. Nicméně i samotná Wikipedia uvádí na pravou míru svou funkci ve výše zmíněném heslu "Academic use".
• Obsah Wikipedie se může změnit, takže citace nemusí být později pravdivá. To by však šlo namítnout i u citací jiných odkazů na webové stránky - právě proto se podle citační normy uvádí datum, kdy byla konkrétní stránka citována.
• Jako hlavní negativum práce s Wikipedií však kantoři vnímají ve zjednodušení přípravy studentů a rychlém "odbytí svých povinností". Bez původní literatury jako primárního zdroje nehodnotí informace, případně celou práci, jako relevantní. Obávají se, že studenti nedostanou potřebné množství informací a souvislosti, protože práci vytvoří pomocí Ctrl+C a Ctrl+V. To se ale opět týká obecně použití Internetu při psaní práce.

Wikipedia a škola

K tématu Wikipedia a jejího užití při vzdělávání se vyjadřují i sami studenti. Zajímavým příkladem je video na YouTube s názvem Wikipedia and School, které nahrál a zveřejnil uživatel thecaster:

Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=l81VQm1DaMw

Thecaster hodnotí Wikipedii jako užitečný aparát, ale informace v ní obsažené jako nedůvěryhodné. Podle něj bychom ale měli pochybovat i o informacích, které nám předkládají učitelé (kterým vadí Wikipedia kvůli přebírání monopolu vzdělávání). Thecaster apeluje, abychom vzali své vzdělání do vlastních rukou a byli k informacím stále skeptičtí. To odkazuje také k obecnému pochybování o všech informacích.

Video vzbudilo řadu pozitivních i negativních reakcí a několik z nich rozhodně stojí za zamyšlení:

• Dá se na Internetu najít důvěryhodná informace? (MrAudiovideodisco: „The internet in general is not a good place to get reliable information.“)
• Je vůbec relevantní citovat encyklopedie? (baskil: „Encyclopedias in general are weak sources because they are a secondary source.“)
• Jak při studiu s Wikipedií pracovat? (artaddiction101: "i think wikipedia is a great place to begin your research but a bad place to end it.“)
• Nesnaží se akademická obec pouze vytěsnit ze hry svého nepřítele? (ProFriend: „Part of it, though, is academic snobbery. Anything that "common" people have a hand in can't possibly be good - they haven't been annointed by those who control the educational monopoly. The unwashed masses aren't true believers.“)
• Liší se užití Wikipedie ve státním a soukromém školství? (ZombiePowerDrink: „In my opinion the school loses credibility every time they don't let us use Wikipedia.“)

Budoucnost Wikipedie ve vzdělávání (se)

Na základě zmíněného videa se nabízí otázka, jak rozdílně chápat vzdělávání a vzdělávání se s ohledem na možnost využívat Wikipedii. Vzdělávání lze chápat jako institucionalizovaný proces, který se řídí určitými pravidly (např. právě Wikipedia není v rámci procesu relevantní zdroj). Ke vzdělávání se, tedy vzdělávání sebe sama, však může Wikipedia sloužit velmi efektivně.

Na akademické půdě bude Wikipedia pravděpodobně ještě mnoho let považována za nedůvěryhodný zdroj. Už nyní se však používá při výuce ve formě školního či univerzitního projektu, což je první krok k přiznání, že školství by mělo být zefektivněno právě s ohledem na použití současných technologií.

Otázkou je, jak si s Wikipedií poradí v nejbližších letech české školství. Střední školy ji totiž podle mého názoru mohou smysluplně využívat po vzoru jiných škol ve světě – tedy např. doplňovat konkrétní hesla či opravovat stávající. Konkrétně v České republice by to mohl být dobrý kompromis mezi memorováním velkého množství dat a leckdy kritizovaným americkým stylem výuky. A jakýmsi spojením mezi vzděláváním a vzděláváním se.

Literatura:

Pierre Lévy: Collective Inteligence. Cambridge, MA: Perseus Books, 1997.