Transpottering: Je Harry Potter čistá adaptace, nebo transmediální vyprávění?

Během středeční přednášky o transmediálním vyprávění a výkladu teorií Henryho Jenkinse byl jako příklad typické adaptace s nulovými ambicemi na multikanálové šíření jmenován Harry Potter, resp. dílo britské spisovatelky J. K. Rowlingové. S tímto tvrzení nemohu souhlasit, alespoň částečně ne. Její komplexní dílo totiž obsahuje prvky transmediálního vyprávění. Které to jsou?

Henry Jenkins popisuje obsah ideální pro transmediální šíření jako imaginární komplexní svět, roztříštěný na kusy a uložený hned na několika platformách. Podle něj nemůže být onen svět obsažen pouze v jednom médiu, jeho celost lze pojmout pouze prostřednictvím odlišných kanálů. Tvrzení, že na pojetí příběhu zjizveného kouzelníka nestačí knihy, by bylo mou veřejnou sebevraždou. Stačí. Ale tak z devadesáti procent. Zbylých deset na papíře nenajdete. Musíte je lovit ve filmech, na internetu i počítačových hrách.

Ve filmu dříve než v knihách

Začněme příklady z filmů, které odhalovaly nebo ukazovaly fakta o následujícím ději, a to ještě před tím, než se objevila v knihách, které v té době vlastně ještě nebyly dopsané. První film Harry Potter a Kámen mudrců (premiéra 2001) obsahuje scénu, kdy jde Voldemort do domu v Godricově dole a zabíjí Harryho rodiče a poté míří hůlkou i na malého chlapce. Tuto část však takto podrobně Rowlingová zahrnula až do poslední, tedy sedmé knihy (2007), tedy až šest let potom, co vznikl film. Rowlingová ji pro filmaře speciálně napsala dříve. Později se ukázalo, že fakt, že matka Harryho bránila, Voldemodrt ji zabít nechtěl a ona dobrovolně zemřela, byl pro celý děj zásadní.

I třetí film (2004) naznačuje, kam se budou ubírat milostné cesty hlavních hrdinů. Při první hodině Péče o kouzelné tvory s Hagridem jde celá třída zkoumat hyppogrifa Klofana. Hermiona se bojí a chytne Rona za ruku a naznačí svou náklonnost k němu. Rowlingová v bonusových dodatcích k filmu tajemně naznačuje, že ji samotnou překvapilo, kolik toho film prozrazuje o dalších cestách hlavních hrdinů. Opět dříve, než vyšla šestá kniha, která Hermioninu lásku k Ronovi odhalila (2005). Bonusový materiál DVD Harry Potter a Relikvie smrti zahrnuje i jakési „posezení“ s Rowlingovou, kde na čtvrtku črtá rodokmeny jednotlivých postav až do budoucnosti – včetně budoucích partnerů a jmen dětí. Ani tyto informace v knihách nenajdete.

Tajemství čokoládových žabek

I počítačové hry někdy sloužily jako extenze základního obsahu. Přestože novější herní zpracování posledních dílů tupě kopírují děj filmů včetně graficky okopírovaných hraných scén, u prvního vydání hry Harry Potter a Kámen mudrců tomu tak nebylo. Hráč sám objevoval jednotlivá zákoutí hradu, které třeba v knihách ještě nebyly popsány takto podrobně. Při svých cestách navíc sbíral čokoládové žabky, které obsahovaly nejen podobizny slavných kouzelníků, ale i stručné informace o slavných postavách kouzelnické historie. Tento obsah se v knihách nikdy v tomto rozsahu neobjevil a Rowlingová ho vytvořila speciálně pro účely hry.

Nepořádek na pracovním stole

Berličkou pro fanoušky, která by prozradila více o budoucím ději tehdy ještě nevydaných knih, byla i stránka www.jkrowling.com, tedy oficiální funpage spisovatelky. Přestože je nyní v rekonstrukci, dříve byla veřejným imaginárním pracovním stolem autorky, který poskytoval nápovědy a možná pojítka k ději. V jedné ze záložek například nabízela fanouškům možnost vybrat si jednu ze tří otázek, na které odpoví. Vysvětlila v nich například, jak funguje posílání zpráv pomocí patronů, potvrdila, že Abefrorth je Brumbálův bratr, anebo dovysvětlovala princip viteálů. V jiné sekci jste zase mohli najít krátké příběhy postav, které se po editorské úpravě do děje nedostaly. I toto by odpovídalo Jenkinsově teorii, kdy popisuje vyplňování mezer z hlavního děje obsahy z jiných platforem.

Ano, příběh Harryho Pottera není typickým příkladem transmediálního vyprávění. Jeho velká část, jak již bylo řečeno, se opravdu odehrává v knihách. Ale můžeme v něm nalézt jasné prvky vyprávění pomocí několika platforem, minimálně zřetelné příklady extenze základního obsahu. Málo, ale přece. Osobně si myslím, že je to škoda. Obchodní potenciál celé značky by pak totiž mohl být ještě vyšší, fanoušci vděčnější a producenti šťastnější. Jen kdyby Rowlingová upustila několik procent z knihy a přidala je s dodatky na jiné kanály.

Ale proč by to vlastně dělala. Je hlavně spisovatelka, ne mediální trans-nadšenkyně. Třeba to zkusí u své nové knihy.

Michal Snížek

Zdroj obrázku: WarnerBros
Zdroje v textu:
Henry Jenkins: Transmedia 101, http://www.henryjenkins.org/2007/03/transmedia_storytelling_101.html www.jkrowling.com
Harry Potter a Kámen mudrců, film, WarnerBros 2001.
Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, film, WarnerBros, 2004.
Harry Potter a Relikvie smrti, DVD film s bonusovým materiálem, WarnerBros, 2010.
Harry Potter a... Knižní série, česky Albatros, 2000-2008.