Online supermarket: bude „in“ i v ČR?

Nakupování online se stává stále běžnější součástí našich životů. Většina z nás si již někdy objednala přes internet elektroniku, oblečení, knihy nebo třeba vánoční dárky. Z průzkumů vyplývá, že 84% Čechů, kteří používají internet, již online nákup vyzkoušelo. Kategorie e-komerce se drží vysoko i v žebříčku návštěvnosti. V prosinci 2011 a v prvních měsících roku 2012 byla, co do návštěvnosti, celkově na pátém místě. Přestože e-shopy jsou mezi Čechy oblíbenou variantou ke kamenným obchodům (dle počtu e-shopů na obyvatele jsme dokonce e-shopovou velmocí) k nákupu zboží denní spotřeby je však stále využívá menšina zákazníků. Proč tedy Češi, kteří jsou schopni utratit online až 170 EUR měsíčně, nenakupují na internetu také potraviny? Můžeme v budoucnosti očekávat změnu?

zdroj: Brandbank

Odpověď, proč u nás není online supermarket v současnosti „in“, můžeme najít v obavách, které čeští zákazníci mají z online nákupu obecně. Nejčastější jsou obavy z bezpečnosti nákupu. Mnoho lidí, kteří s nákupem v e-shopu již mají nějakou zkušenost, ho stále vnímá jako rizikový.  Panují obavy především ze zneužití platebních karet. Svou roli hraje také nemožnost osahat si zboží stejně jako v reálu. Což v případě potravin zní jako logický důvod, především u čerstvého zboží jako je třeba ovoce. Dalším důvodem proč nenakupovat online je obava z problematického doručení zásilky a ztížená reklamace.

Změna v režii Facebook generation

I přes obavy zákazníků se ale experti shodují, že online sektor v oblasti FMCG[1] zaznamená v České republice značný nárůst během následujících pěti let. Podívejme se na Velkou Británii, která se může pyšnit nejrozvinutějším e-trhem na světě a do jisté míry udává globální trend v online sektoru. Každý velký supermarket zde provozuje zároveň i svůj e-shop se spotřebním zbožím. Asda-Walmart, Tesco, Waitrose, Sainsburys a mnoho dalších – ti všichni denně doručují v každém britském městě balíčky obsahující sortiment z jejich sítě supermarketů. Část Britů si také nákup objednaný online vyzvedává, třeba po cestě z práce, přímo v supermarketu.

V UK je denně online 82% spotřebitelů (pro srovnání, v ČR je to 62% spotřebitelů denně) a číslo stále narůstá. Britská ekonomika je také nejvíce na světě založená na online sektoru. Celkový podíl online ekonomiky na britském HDP je v současnosti 8,3% a do roku 2016 vzroste tento podíl až na 10% - růst podílu online ekonomiky na HDP je celosvětový trend. V České republice bychom se sice v roce 2016 měli dostat teprve na 5,7% podílu na HDP, oproti současnosti jde ale o nárůst.

   

Motorem změny, která by měla nastat v oblasti online nákupu spotřebního zboží, bude podle předpokladů tzv. Facebook generation. Jde o generaci do 35 let, která z internetu nemá obavy a používá ho na denní bázi. Pro mladé lidi totiž nákup na internetu přináší jednu velkou výhodu – úsporu času. Ta je vnímaná kladně především mezi rodinami s malými dětmi. Rodiče po práci raději stráví čas s dětmi než ježděním s nákupním vozíkem po hypermarketu. Výzkumy v UK také ukázaly, že značnou část britské online populace tvoří mladé matky a tomu odpovídá i množství potřeb pro děti prodaných online.

Ty tvoří nadpoloviční většinu prodaného sortimentu online supermarketů. Dalším výrazným faktorem, který motivuje a bude motivovat zákazníky k online nákupu i v oblasti spotřebního zboží je nižší cena a snazší kontrola výdajů. Že je i pro Čechy cena důležitá ukazuje oblíbenost srovnávačů zboží. Například web zboží.cz pro porovnání ceny používá až 44% nakupujících. Při nákupu online – a u potravin to platí dvojnásob – se zákazník vyhne také check-out shocku. Tento anglický výraz označuje překvapení nad konečnou cenou nákupu, které už jistě každý z nás u pokladny v obchodě zažil. V e-shopu, kde stále vidíme, co máme v košíku i včetně konečné ceny, se nám podobná věc nemůže nikdy stát.

Online supermarket v ČR dnes a zítra

Entuziazmus Čechů pro nákup na internetu je zřejmý, ale přesto je online supermarket pro většinu nakupujících zcela neznámý. Prvními vlaštovkami v oblasti internetových supermarketů jsou v ČR Tesco a Mall. Tesco provozuje první skutečný online obchod s potravinami a dalším zbožím denní spotřeby – můžete si tak koupit jogurt, pečivo, mraženou pizzu i zeleninu online. 

Zdroj: novinky.cz

Mall zase před Vánoci přišel s – v Česku zatím průkopnickou – myšlenkou nakupování při čekání na metro. Online drogerii a hračkářství mohli Češi „navštívit“ ve stanicích metra Náměstí republiky a Flora. Nakupovalo se na principu skenování QR kódu u požadovaného zboží, které zákazník následně koupil online. Mobilní komerce je v našich končinách ještě skutečně v plenkách, proto u online drogerie bylo vidět spíše zvědavce, kteří zkoušeli QR kódy, než frontu zákazníků na pleny a prací prášek. Tesco ale na stejném principu úspěšně provozuje metro-supermarket v Jižní Koreji, viz video. Možná se něčeho podobného v budoucnosti dočkáme i u nás:

Ukažme si nyní na příkladu prezentaci produktu z britského a českého online supermarketu. Na následujících obrázcích vidíte produkt od stejného výrobce jednou prezentovaný v britském online supermarketu Waitrose, podruhé v itesco.cz. Který z nich byste si v e-shopu koupili spíše?

Waitrose

                                                                                               itesco.cz

Pravděpodobně ten z britského obchodu, že? A proč? Protože je lépe prezentovaný a dává vám pocit jako při nákupu ve skutečném obchodě. Zde narážíme na hlavní příčinu, proč se v ČR nákup jídla přes internet zatím "nenosí". Jak jsem zmiňovala v úvodu článku, většině spotřebitelů vadí při nakupování na internetu nemožnost osahat si zboží. Dodavatelé ovšem mohou tuto obavu snadno eliminovat, pokud e-shopu dodají adekvátní obrazový a popisový materiál - jak vidíme ve Waitrose. U potravin jsou navíc stěžejní i výživové hodnoty a případné alergeny ve výrobku. U české prezentace jogurtu chybí obrázek i jakýkoliv popis. Ze samotného názvu výrobku navíc ani není přesně jasné, o jaký druh jogurtu se jedná.

U takto prezentovaného zboží je téměř jisté, že si ho zákazník nekoupí. Odborníci na produktovou prezentaci se dokonce nechávají slyšet, že nedostatečný popis a absence fotografie výrobku fungují na spotřebitele stejně, jako kdyby v běžném obchodě viděl výrobek poškozený či rozbalený. Nezajímá ho a nekoupí si ho. I u regálu v supermarketu se orientujeme především podle obalů. Pokud máme nějaký výrobek oblíbený, poznáme ho podle obalu snadno a rychle. Podobná prezentace výrobků (a to i od velkých výrobců, jako je Danone) nám dává tušit, že dodavatelé v ČR v současnosti odsouvají multi-kanálový prodej stále do pozadí. Hlavní je pro ně stále prodej v kamenném obchodě a zatím se ani nebojí, že jim špatná prezentace produktu uškodí. Poptávka po online nákupu jogurtů je v ČR zatím malá. Svůj produkt tedy dodavatelé v online supermarketu zatím mají jen proto, aby se „neřeklo“. Uvidíme, zda bude mít mladá generace v následujících letech sílu změnit chování dodavatelů a přimět je k většímu příklonu k e-komerci či dokonce m-komerci. Trendy ze zemí západní Evropy ukazují, že ano.

Zdroje:

• Brandbank
• Průzkum Gemius
• Průzkum NetMonitor
• Boston Consulting Group: Turning Local
• Waitrose
• M-journal: Stav e-komerce v ČR
• iTesco

Foto:
Brandbank.cz (1)
novinky.cz (2)
Waitrose.co.uk (3)
itesco.cz (4)

[1] Fast moving cosumer goods