Nejlepší kamarád nebo Google?

Kdo si myslíte, že o vás kromě vás samých ví nejvíce informací? Zná váš denní rozvrh, stav vašeho konta, hudební či filmový vkus, konfekční velikost, touhu změnit práci nebo dokonce erotické fantazie? Jsou to vaši rodiče (ti nejspíše s výjimkou posledního jmenovaného), přítel či přítelkyně nebo nejlepší kamarád? Nikoli, v současné době je to Google, kterému vaše osobní informace poskytujete více či méně dobrovolně prostřednictvím své digitální stopy.

Dávej pozor, kam (a jak) šlapeš…

Digitální stopou se rozumí soubor informací, který za sebou uživatel zanechává při svém pohybu na internetu a za použití dalších digitálních médií. Může se jednat například o příspěvky (i fotografie, videa…) na sociálních sítích a diskusních fórech, e-mailovou komunikaci, údaje zadané při on-line nákupech, vyhledávaná hesla nebo i vnitřní záznamy (tzv. log soubory) webů, které navštívil. Pokud by vás zajímalo, jakou digitální stopu za sebou zanecháváte, můžete použít tuto kalkulačku.

Informace o vaší identitě mohou třetí strany využít k ledasčemu. Pokud opomineme krádeže těchto údajů pro „obchodní“ účely typu „Enlarge your penis“ neboli všeobecně známý spam (jenž podle posledních odhadů tvoří většinu e-mailové komunikace na internetu) nebo odhalování přístupových hesel k bankovním účtům atp., tak jsou tyto údaje běžně využívány především pro marketingové účely. Ať už se jedná o přesné směrování reklamy dle vašich posledních vyhledávaných hesel nebo nabízení produktů a služeb s ohledem na vaší příslušnost ke konkrétním sociálním sítím.

Soukromí na internetu - fakta nebo fikce?

Diskuse ohledně soukromí na internetu (není-li toto spojení v současnosti pouze oxymoron) a ochrany osobních údajů se znovu rozpoutala vzhledem ke změně Smluvních podmínek a Zásad ochrany osobních údajů společnosti Google v březnu 2012.

Ale vezměme to od začátku. Kořeny společnosti Google sahají do poloviny 90. let a jedné Stanfordské garáže. Od těch dob si společnost prošla složitým vývojem, který čítá mnoho úspšchů ale i dílčích neúspěchů. Ale až do roku 2002 stále hovoříme o Googlu převážně jako o internetovém vyhledávacím nástroji. Na přelomu tisíciletí však získává společnost Google kapitál a přichází s reklamním systémem pracujícím na bázi klíčových slov, AdWords, který společnosti přináší další zisk a tím umožnuje téměř exponenciální růst. Od tohoto stěžejního úspěchu Google Inc. vyvynula stovky služeb a produktů, ze kterých se jen část dostala mezi běžné uživatele a ještě menší část se ukázala životaschopná (viz aktuální problémy Google Wallet a diskutabilní úspěch sociální sítě Google+).

V tuto chvíli Google nabízí mnoho služeb a produktů, bez kterých si již mnozí z nás nedokáží představit svůj život: již zmíněný vyhledávací engine Google, internetový prohlížeč Chrome, e-mailový klient Gmail, Google Calendar, Youtube, Google Maps, Google Translator, námi v posledních dnech hojně využívaný Blogspot, mobilní operační systém Android a další.

Vzhledem k rozmachu společnosti a propojení služeb není divu, že se dostala do hledáčku různých kontrolních orgánů (variace na Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, různé spolky chránící duševní vlastnictví atd.).

Zaměřme se tedy na již avizovanou problematiku ochrany osobních údajů. Od března 2012 Google sjednotil Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů u svých stěžejních služeb, aplikací a produktů. Změna spočívá v propojení informací o uživateli u výše uvedených služeb. Google argumentuje vyšším komfortem uživatele – tedy optimalizací personalizace pro každého jednotlivého uživatele skrze celé spektrum jím využívaných produktů Google. Pro společnost Google to znamená jak úsporu nákladů na skladování těchto dat zrušením zbytečných duplicit, tak i snazší zaměření reklamy a cross-selling (tedy nabízení a prodej souvisejících produktů a služeb).

Veřejnost však změnu podmínek vnímala zejména jako krok ohrožující zbytky jejich soukromí při pohybu na internetu. Ptáte se, proč tak najednou? Většina lidí si totiž až v tuto chvíli uvědomila, jak ohromné množství informací o nich Google a podobné společnosti mohou mít k dispozici a začala se více zajímat o ochranu svých osobních údajů i uvažovat nad internetovou stopou, kterou po sobě leckdy velmi neuváženě zanechává.

Společnost Google k těmto obavám přistoupila poměrně otevřeně a připustila, že si uvědomuje kritičnost důvěry lidí v její schopnosti citlivé údaje ochránit před zneužitím. Cyrill Osterwalder, manažer mající v Googlu na starost řešení ochrany soukromí uvedl, že „důvěra uživatelů je to, na čem záleží celé podnikání Googlu“ a tudíž jsou u nich všechny informace chráněné před zneužitím jak z jejich strany, tak i ze strany třetích stran.

Přestože ze strany Googlu jsou dle výše uvedeného vyjádření vaše osobní data v bezpečí, stále to neznamená, že vaše soukromí budou respektovat i ostatní subjekty. Zmiňme například pracovníky HR oddělení či personálních agentur, kteří pracují nejen s vámi zaslaným životopisem, ale spolehlivým způsobem si na internetu zajistí i informace o vaší osobě, o kterých ani netušíte, že jsou k nalezení. Výkonný předseda Googlu Eric Schmidt v reakci na neuvážené zveřejňování citlivých obsahů online uvedl, že mladí lidé budou kvůli zveřejněným informacím o své osobě nejspíš jednoho dne muset změnit svá jména, aby jim unikli. Stejným způsobem jako personalisté, ale s ještě horšími následky, pracují i více či méně organizované skupiny vykradačů bytů nebo žárliví partneři.

Pokud vás poslední odstavec náležitě vyděsil nebo se chystáte změnit práci, je nejspíše nejvyšší čas vymazat z počítače soubory cookies, historii prohlížečů (alespoň se vám již příště nestane, že při zadání prvních písmen www.you... před zraky rodičů jako první nevyskočí YouTube), odznačit se z nelichotivých fotek na Facebooku, smazat videa z vánočního večírku na YouTube…a nebo si podle rady Erica Schmidta vytvořit úplně novou, neposkvrněnou identitu, ať se zbytečně nestresujete jako Marshall při ucházení se o novou práci.