Videohry a cenzurní zásahy

Debaty o etice ve videohrách a morální odpovědnosti herních designérů se otevírají v pravidelných intervalech a sahají až k pravěku arkádových automatů. Ke kontroverzi a otázkám o škodlivosti her se staví právní aparáty každého státu jinak.

Nezodpovězené otázky o cenzuře některých scén vyvolalo vydání nového RPG na motivy úspěšného televizního seriálu South Park s podtitulem The Stick of Truth. Přestože má hra certifikát 18+, byly některé scény ve formě pro Evropu vystřiženy samotným vydavatelstvím Ubisoft. Má se jednat o šest dvacetisekundových sekvencí z verzí pro Xbox 360 a PS3 – mimo jiné zobrazujících potrat. Tiskoví mluvčí cenzuru zatím nezdůvodnili. Počítačová verze se zdá být úplná. Pouze v Německu mají být odstraněny symboly odkazující k nacismu. 

Legislativa každé země rozhodující o závadnosti videoher se totiž liší. Příkladem může být kontroverzní mise No Russian ze hry Call of Duty: Modern Warfare 2 z roku 2009, kde je vaším úkolem připojit se v utajení ke skupině ruských ultranacionalistických teroristů a podílet se na masakru v prostorách letiště. Přestože můžete projít i bez střílení do civilistů, v Rusku musela být mise smazána. Ve verzi pro Japonsko a Německo jste zas automaticky skončili, když vaším přičiněním zemřela nevinná oběť. 

Čínský kyberprostor je na jakékoliv narážky velice háklivý, proto není divu, že čtvrtý díl militaristické série Battlefield dostal úplný zákaz. To znamená, že se o něm nemůže nikde psát, nesmíte si hru stáhnout ani hrát demoverzi. Děj je postavený na válce USA proti Rusku a Číně, při které zemře mimo jiné hodně čínských vojáků. 

Jedním z momentů, který vyvolal v 90. letech morální paniku, bylo vydání prvního dílu kultovních zabijáckých závodů Carmageddon od Stainless Group v roce 1997. Hra podle tvůrců hledala inspiraci ve filmu Death Race 2000 se Sylvestrem Stallonem a kromě klasického závodění byla okořeněná tím, že body navíc získáváte za zabíjení chodců a demolování aut soupeřů. V Brazílii byla hra zakázána úplně, v mnoha zemích bylo první vydání Carmageddonu cenzurováno – civilisty nahradili zombíci se zelenou krví nebo roboti s olejem místo krve. Byla to také první hra, které Britská rada pro klasifikaci filmu nedala certifikát. Po deseti měsících svolila k označení 18+. V Portugalsku a Austrálii prošla bez problémů s doporučením, že je vhodná pro hráče nad osmnáct let. Britský bulvár Daily Mail se podle serveru Edge dokonce paranoidně pustil do jednoho z charakterů hry Die Anna – spojoval ho s úmrtím princezny Diany při tragické autonehodě v srpnu 1997, přestože Carmageddon vyšel už v červnu. 

Kontroverze se s videohrami vlečou už od dob revolučního Wolfensteina 3D a sahají ještě dál. A můžeme si být jisti, že se ve veřejné debatě budou objevovat znovu a znovu.