Socialympics a
cenzura aneb Jardo vypni kameru
Pořadatelům olympijských her
přerostla sociální média přes hlavu. Ve snaze
chránit oficiální partnery zavedli vůči účastníkům cenzuru na sociálních sítích. V Soči se dostal kvůli svým videím do problémů
i Jaromír Jágr. Jsou taková opatření zapotřebí?
Sociální olympiáda
Když se konala v roce 2004 letní
olympiáda v Aténách, začala se psát historie největší sociální sítě
Facebook, o dva roky později jsme sledovali zimní světový svátek sportu
v Turíně a v té době se rozjížděl jiný fenomén podobného kalibru:
Twitter. Než přišly na řadu v roce 2012 olympijské hry v Londýně,
uplynulo v Temži hodně vody a Facebook, Twitter, ale i Google+, Tumblr
nebo Foursquare už nebyly rozšířené jen na Západě, ale plně se etablovaly i
v mnoha jiných částech světa, zejména v Asii. Svoji zásluhu na tom měl také
rychlý růst trhu s chytrými telefony, ty brouzdání uživatelů po
sociálních sítích ještě umocnily. Proto se začalo hrám v Londýně přezdívat
„Socialympics“.
Těchto okolností si byl vědom i Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který vypracoval čtyřstránkové nařízení, ve kterém stanovuje, za jakých podmínek je možné v době konání her používat sociální média. Pokyny se netýkaly jen sportovců, kterým hrozilo za porušení i předčasná cesta domů, ale také novinářů, organizátorů i fanoušků. A důvod? Svoji exkluzivitu chtěli mít ti, co sypou peníze: oficiální partneři (mj. Coca Cola, VISA, McDonald´s) a televizní společnosti (např. americká NBC zaplatila zatelevizní práva na LOH v Londýně přes miliardu dolarů). Dřív měl Olympijský výbor finanční zhodnocení her plně pod kontrolou, i díky sociálním médiím však nově hrozilo, že se na sportovním svátku uživí i jiní.
Těchto okolností si byl vědom i Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který vypracoval čtyřstránkové nařízení, ve kterém stanovuje, za jakých podmínek je možné v době konání her používat sociální média. Pokyny se netýkaly jen sportovců, kterým hrozilo za porušení i předčasná cesta domů, ale také novinářů, organizátorů i fanoušků. A důvod? Svoji exkluzivitu chtěli mít ti, co sypou peníze: oficiální partneři (mj. Coca Cola, VISA, McDonald´s) a televizní společnosti (např. americká NBC zaplatila zatelevizní práva na LOH v Londýně přes miliardu dolarů). Dřív měl Olympijský výbor finanční zhodnocení her plně pod kontrolou, i díky sociálním médiím však nově hrozilo, že se na sportovním svátku uživí i jiní.
Příspěvky deníčkovou formou
Podle nařízení nesměli sportovci
na sítích jakkoliv propagovat jiné než oficiální partnery her, ani osobní sponzory.
Své příspěvky museli psát „deníčkovou formou“ pouze v první osobě a nebylo
možné je použít do zpravodajství jakýchkoliv médií, což však sportovci mohli ve volném prostoru
internetu dost těžko ovlivnit. Fotky sdíleny být mohly, nikoliv však videa ze
sportovišť a olympijské vesnice. Ještě problematičtější bylo nařízení pro
diváky, kteří nesměli veřejně publikovat ani fotografie a podobná pravidla platila
i pro dobrovolníky, kteří měli přístup i do zákulisí sportovišť. Jak ale MOV chtěl
monitorovat a případně postihovat 70 tisíc pořadatelů, nemluvě o pár milionech
fanoušků, neuvedl. Už tradiční, ale pochopitelná obava ze zneužití, nebo spíš
využití symboliky pěti kruhů, vedla k jeho zákazu používání na fanouškovských
i osobních účtech, omezeno bylo i využití výrazu „olympic“ (chudák Petr Janda).
Množství aplikací
nestačí
Přenášet olympiádu dále do světa jen
skrz oficiální kanály bylo hlavní snahou i pořadatelů nedávno skončených her v Soči.
MOV výše zmíněná pravidla ponechal a navíc je důsledněji kontroloval. Náhražka v podobě
množství aplikací podle mnohých autentickou atmosféru sportovního svátku nenavodila. Ochuzeni
těmito omezeními však nebyli jen diváci. Sportovci budují svoji značku nejen svými
výkony, ale i skrze propagaci sebe, tedy i přes sociální sítě. Popularita pak rozhoduje,
zda sponzor bude sportovce, či sportovní odvětví finančně podporovat. Tato
nařízení je pak často poškozují, protože kde jinde než na olympiádě se může sportovec
prodat se vším všudy.
I přes tato omezení byli
sportovci v Soči na sociálních sítích aktivní. Velký fanouškovský potenciál
na Facebooku například získala během her zlatá snowboardová medailistka Eva
Samková. Na začátku února letošního roku měla kolem 4 tisíc příznivců, dnes se
jejich počet blíží 80 tisícům. Její kolegyně Šárka Pančochová komunikuje na
stejné síti už s 52 tisíci a stříbrná biatlonistka Gabriela Soukalová se
42 tisíci fanoušky.
Problém s videi
Matador na sociálních sítích je
naopak už dlouho Jaromír Jágr, jeho „hokejová rodina“ čítá přes 365 tisíc
členů. Byl to však nestárnoucí hokejista, kdo měl v Soči problém s cenzory.
Provinil se tím, že natočil a posléze na svůj profil umístil postupně dvě
videa: z kabiny a z projížďky po olympijské vesnici. Okamžitě byla
důrazně upozorněna česká výprava a Jágr se přes původní sliby odmlčel, domů ale
předčasně odjet nemusel. V českém domě pak údajně vylepili do výtahů
pravidla pro používání sociálních sítí.
Otázkou teď je, co bude dál. Dá
se chápat ochrana partnerů ze strany MOV, na druhou stranu v době velkého
množství informačních kanálů, které nám mohu přiblížit i atmosféru „uvnitř“, je
škoda sledovat jen sterilní oficiální zdroje. Tento problém pochopitelně řeší i
organizátoři mnoha jiných akcí, ale událost tohoto rozměru je jen jedna. Olympijský
výbor je tedy na rozcestí: přitvrdit, nebo uvolnit? Uvidíme za dva roky v Riu…
Použité zdroje:
http://www.olympic.org/social-media-and-internet-guidelines
http://www.markething.cz/pravidla-mov-je-jeste-soci-olympiadou-socialnich-medii
http://www.markething.cz/co-sdilet-a-co-ne-olympijske-hry-a-pravidla-socialnich-siti
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/technika/misto-medaili-jedete-domu-varuji-sportovce-kvuli-sitim/r~i:article:752386/
https://www.facebook.com/
No comments:
Post a Comment