Když parodie předčí originál - příklad bumerangového efektu v končinách české hudební scény

Na počátku byla myšlenka a ta myšlenka byla ušlechtilá a ta myšlenka byla – Podporuj hudbu!

Začátkem března IFPI ve spolupráci s OSA spustila nový vzdělávací projekt „Buď toho součástí. Podporuj muziku!“ Projekt je určen pro žáky druhého stupně základních škol a je zaměřen na vzdělávání v oblasti autorských práv na internetu. Cílem projektu je přimět studenty přehodnotit své dosavadní návyky v oblasti získávání hudebního obsahu nelegální formou. V zásadě se jedná o snahu vysvětlit školákům, co je duševní vlastnictví a nasměrovat je k poslechu hudby prostřednictvím placených online služeb.

Dvacetiminutový dokument, který tvoří nosný pilíř celého projektu a měl by být pomůckou v hodinách hudební a občanské nauky, je příkladnou ukázkou toho, jak špatná forma může zkazit i ten nejlépe myšlený obsah. Stranou teď ponecháme téma OSA a její praktiky a zaměříme se především na ono poselství, které mělo být ústy umělců sděleno. 

Ve videu, jehož režisérem je Jonáš Červinka známý pod uměleckým jménem Lipo, učínkuje trojice současných hudebních umělců – Ewa Farna, Ben Cristovao a Paulie Garand. Po shlédnutí několika málo minut máte pocit, že by se projekt namísto Podporuj hudbu mohl jmenovat Polituj nás! Když Ewa během toho, co ji tým profesionálů líčí a připravuje na focení, přibližuje svůj týdenní pracovní harmonogram, jsou vaše problémy rázem ve stínu těch jejích nicotné. „Bylo to tak, že jsem v neděli měla Superstar, v pondělí a v úterý jsem třeba točila desku, ve středu ráno jsem v sedm letěla do Varšavy, tam jsem byla do čtvrtka ve škole a v pátek jsem zase letěla do Prahy nebo někam kde byl koncert, protože v pátek a sobotu jsou koncerty a v neděli zase byla Superstar. A takhle jsem fungovala celý rok.“ Ano celý rok to Ewa vydržela! O nic menší trápení nemá ani Ben Christovao, který si už ani nepamatuje, kdy šel spát dřív než v pět hodin ráno. „… Je pravda, že to vyčerpává. Mně už spoustakrát to lezlo vždycky kolem nějakýho šílenýho týdne nebo měsíce do hlavy. Vlastně jako depky a takhle. Já už jsem zvyklej chodit spát kolem čtvrtý pátý. Čtvrtá je nejdřív, to se mi snad tenhle měsíc ještě nestalo. Dneska to bylo v osm.“

Láteření na těžkou práci, která se skrývá za pozlátkem showbyznysu, se prolíná videem jako leitmotiv. Celé to působí hraně a člověk tomu nevěří. Chybí tomu duch, láska k hudbě, k umění, skromnost, úcta. Jako by tím jediným principem byly peníze.

Nebuď toho součástí!

V reakci na výše popsané vzniklo šestiminutové parodické video Nebuď toho součástí, ve kterém si tuzemští nezávislí muzikanti kolem vydavatelství Silver Rocket berou celý projekt na paškál. Hned na začátku děkují Ewě a Benovi za jejich odvahu veřejně označit problém, o jehož existenci se dlouho jen šeptá. A to, že hudebníci v Česku trpí. O muzikantské řeholi vypráví i umělci ze skupiny Lyssa: „Ono se to nasčítá. Prostě přijedeš na koncert, kde hraje pět kapel. Tam sedíš, kecáš s těma klukama. Často to jsou kámoši, tak je to v pohodě. Ale často jsou to blbci. Ty tam prostě strávíš ten čas, přijdeš hrát, že jo. Hraješ. Odneseš si po tom ten aparát. Ve tři ráno vyrazíš na cestu a domů přijdeš v pět ráno a ještě ti dvě hodiny píská v uších. A pak jdeš do práce.“

Součástí reakce na alarmující dokument je i Fond na ochranu ohrožených muzikantů, jehož cílem je finančně podpořit umělce, kteří strádají jen proto, aby publikum dostalo, co očekává. „Právě teď ve chvíli, kdy sledujete toto video, trpí někde v Česku hudebník. Potí se ve shnilé zkušebně, řídí starou dodávku, čeká v šatně na koncert nebo doma cvičí stupnice. Mávneme nad tím rukou? Necháme je svému osudu? Podpořte hudbu! Podpořte Fond ohrožených muzikantů! Těmito slovy končí video a absurdita dostává ještě větší rozměr.

Boomerang effect

Oficiální video Buď toho součástí je typickým příkladem tzv. bumerangového efektu, se kterým se v mediálním prostředí setkáváme často. Znamená to, že je dosaženo opačného účinku, než jaký byl původně zamýšlen. Reakce publika jsou tak někdy diametrálně odlišné od tvůrcova očekávání. Je proto důležité být při jeho tvorbě velmi opatrný, především v práci se symboly a jejich významy. Něčeho podobného jsme byli svědky i v nedávné prezidentské kampani při nešťastně formulovaném výroku Karla Schwarzenberga v otázce Benešových dekretů a poválečném odsunu německého obyvatelstva. Schwarzenbergovo zaváhání okamžitě využil ve svůj prospěch Miloš Zeman a v překrouceném významu jej neustále předhazoval voličům.

Původní záměr, kterým bylo naučit školáky pochopit, že hudba není zadarmo, se nepovedl. Důkazem toho mohou být i peprné komentáře v diskusi pod oficiálním videem. Nezávislé hudební scéně se však povedlo nás nejen pobavit, ale ubezpečit, že tu jsou stále lidé, kteří se zajímají především o hudbu z lásky k ní.