Funkce počítačových her v Číně? Vedle zábavy slouží k výuce dějin a posilování národní hrdosti
Ačkoli Západ nadále určuje hlavní směr ve vývoji technologií,
v posledním desetiletí se v této oblasti pozornost upírá také na
Čínskou lidovou republiku. V současnosti nejlidnatější a druhá největší světová
ekonomika podle HDP stále silněji konkuruje americkým a evropským vývojářům a
technologickým firmám, a to se zřetelem na svá národní specifika. Ta si
uchovává také v pojetí moderní kultury a implementování západních výdobytků. Do
jaké míry se dá dnešní Čína v oblasti vývoje a využití moderních
komunikačních platforem srovnat se Západem? Slouží i tam literární, filmová a
komiksová tvorba či počítačové hry především k zábavě?
Čínská specifika: historické cítění, vzdělanost a filosofie
V Číně, obrovské zemi
plné kontrastů, hraje nezanedbatelnou roli kulturní jedinečnost, jež vyvěrá z její
pět tisíc let trvající existence. Tradiční hrdost na vlastní historii, vědomí
její cykličnosti, patrné z periodizace dějin na jednotlivé vládnoucí dynastie,
kolektivní způsob života, důraz na vzdělání a potřeba soudržnosti a harmonie
patří ke klíčovým rysům čínské kultury. V posledních letech, zejména
v souvislosti se zvětšujícím se ekonomickým a politickým vlivem ČLR, roste
ve světě potřeba bližšího seznámení s fungováním a tradicemi Číny.
Obrovský čínský trh totiž láká mnoho investorů nejen ze Západu, ale ti bez
základních znalostí o zemi stěží uspějí.
Číňané jsou nejvíce hrdí na svou historii, což se projevilo
například při zahájení letních olympijských her v Pekingu v roce 2008.
Dějiny své země znají mnohem lépe, než je běžné v případě Evropy a USA, a
pohlížejí na ni z jiné perspektivy. Vedle toho se čínská výuka také soustředí
na evropskou a americkou kulturu a historii, zatímco Západ se znalostmi o Číně stále
pokulhává. Tradičně velmi tvrdý a konkurenční čínský model školství stále klade
důraz na svá stěžejní literární a filosofická díla. Dnes se však mladí Číňané s dějinami
země setkávají nejen ve školních lavicích, ale také díky aktivitám ve volném
čase, jako je hraní počítačových her, čtení komiksů nebo sledování filmů.
 |
| Ilustrační foto |
Počítačové hry jen pro zábavu? Ne v Číně
V Číně, rozvojové zemi s více než 1,35 miliard obyvatel,
z čehož 300 milionů patří mezi hráče počítačových her, se díky modernizaci
děti a mladiství seznamují s legendami, dávnými vládnoucími dynastiemi,
úspěšnými generály či výsledky významných bitev skrze využití moderních
technologií. Adaptace legend a klasických filosofických a historických děl do
filmových či seriálových podob, komiksové tvorby nebo počítačových her není
ničím neobvyklým, spíše naopak. V porovnání se západním pojetím počítačových
her, v Číně se mnohem častěji děj odehrává v období jednotlivých
vládnoucích dynastií, hráči si často vybírají z generálů v minulosti opravdu
žijících a mapy a prostředí ve hrách více kopírují reálný svět. Hrdost na
vlastní historii se tak prolíná i s vývojem počítačových her.
Vláda si je vlivu moderních platforem komunikace, jakožto
jednoho z nástrojů propagandy, vědoma, a proto obsah striktně kontroluje.
Ačkoli čínský herní trh není příliš velký, vláda nestrpí, aby dějiny země zneuctily
hry ze Západu, jež by chtěly vstoupit na čínský trh. Na konci roku 2013 se na
Čínu upřela pozornost, když zakázala populární hru Battlefield 4, protože prý podněcovala ke státnímu převratu. Již
předtím v zemi nastaly problémy s obsahem na Západě velmi oblíbených her Grand Theft Auto či World of Warcraft. Obě mohly být na trh uvedeny až po odstranění
příliš sexuálně otevřených a násilných scén. Vedle posilování národní hrdosti vláda Číny využívá počítačové hry k náboru dobrovolníků do své
armády.
Citlivě se v zemi vnímá také vztah s nedalekým Japonskem. Vláda například zakazuje hry vyrobené přímo v Japonsku, jež často
Čínu vykreslují jako svého rivala, zejména co se týče územních sporů. Čína se snažila
o posílení národního cítění skrze hru Glorious
Mission, původně vytvořenou vývojáři k verbovacím a tréninkovým
účelům. Hra utužovala nepřátelství vůči Japonsku, neboť se jedna z verzí týkala
sporných ostrovů Tiao-jü, japonsky Senkaku,
v současnosti jednoho z nejvážnějších teritoriálních sporů mezi Čínou a Japonskem.
 |
| Glorious Mission |
Světově nejúspěšnější čínské filmy? Ty o historii země
Také čínská kinematografie často zpracovává legendy a historicky
významné události. Pyšní se mnoha nejen divácky, ale také cenami ohodnocenými
díly. Mezi nejznámější historické či životopisné filmy patří Poslední císař (1987), jenž získal 9 Oscarů,
The Opium War (1997), Krvavé pobřeží a Chi bi (2008), Založení
republiky (2009) či Osamělý válečník
(2011). V těchto filmech obvykle hrají nejlepší a nejpopulárnější herci, a
to nejen z Číny, Hong Kongu, ale také Jižní Koreji či Japonska. Nabízejí samozřejmě
pohled na klíčové události země z čínské perspektivy.
 |
| Krvavé pobřeží |
Magdalena Leimerová
Zdroje:
- CODR, Lukáš. GDS 2012: Vývoj počítačových her v Číně. YouTube [online video]. 22.1.2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: https: <//www.youtube.com/watch?v=0YLYfD8JdnQ>.
- Čína proti Japonsku? Počítačové hry prý posilují vlastenectví. Česká televize [online]. 16.11.2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/250528-cina-proti-japonsku-pocitacove-hry-pry-posiluji-vlastenectvi/>.
- FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Překlad Martin Hála, Jana Hollanová, Olga Lomová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 656 s. Dějiny států (Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 80-710-6249-9.
- Peking zakázal hru, jež líčí státní převrat. Očerňuje prý pověst Číny. Lidovky.cz [online]. 30.12.2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: <http://www.lidovky.cz/peking-zakazal-hru-jez-lici-statni-prevrat-ocernuje-pry-povest-ciny-1gm-/zpravy-svet.aspx?c=A131230_142207_ln_zahranici_msl>.
No comments:
Post a Comment